|
|
Překlad do znakového jazyka v německé státní správě: bezbariérový přístup k informacím
Lišková, Kateřina ; Stará, Radka (vedoucí práce) ; Nováková, Radka (oponent)
Práce se zaměřuje na přístupnost webových stránek orgánů státní správy ve Spolkové republice Německo ve vztahu k sociodemografické skupině neslyšících uživatelů německého znakového jazyka, kteří si neměli možnost dostatečně osvojit znalost německého jazyka v psané formě. Nárok neslyšících na informace v přístupném formátu podložený právními předpisy usouvztažňujeme s teoretickými aspekty překladu do znakového jazyka. V praxi formou řízených rozhovorů ve dvou německých firmách poskytujících překladatelské služby zjišťujeme, jak vypadá proces překladu psaných textů do znakového jazyka. Závěrem uvádíme, že vizuálně přístupné informace mohou mít vliv na kvalitu života Neslyšících. Klíčová slova: překlad, tlumočení z listu, tlumočení, neslyšící tlumočník, německý znakový jazyk, Spolková republika Německo, přístup k informacím, neslyšící, osoby se sluchovým postižením
|
|
|
Státní tajemství vs. právo na informace - případ Bradleyho Manninga v historickém kontextu
Martinec, Tomáš ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce Státní tajemství vs. právo na informace - případ Bradleyho Manninga v historickém kontextu porovnává případ Bradleyho Manninga, který je obviňován jako zdroj úniků v aféře Wikileaks, s precedentním případem Daniela Ellsberga ze začátku 70. let 20. století. Ellsberg tehdy poskytl deníku New York Times kopii přísně tajné vládní studie zabývající se americkou politikou vůči Vietnamu v poválečném období. Práce tvrdí, že přestože zejména formou provedení se oba úniky do značné míry liší, vládní postup vůči oběma zdrojům byl neadekvátní a řízení s Manningem by mohlo být prohlášeno za zmatečné, podobně jako v případě Daniela Ellsberga. Práce dále tvrdí, že i pokud by se Manningův případ dostal před soud, je možné vysledovat několik argumentů v prospěch obhajoby.
|
|
|
Opakované použití informací veřejného sektoru
Gaertner, Petr Josef ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
70 Opakované použití informací veřejného sektoru Tato práce se zabývá opakovaným použitím informací veřejného sektoru v kontextu práva na informace. Práce zkoumá: a) význam práva na informace (pro transparentnost veřejné správy, pro zapojení občanů do veřejného dění, v boji proti informační chudobě, při ochraně životního prostředí nebo v boji proti korupci); b) význam opakovaného použití informací veřejného sektoru (z hlediska ekonomického i společenského); c) princip publicity a princip diskrétnosti veřejné správy (jejich uplatnění v demokratických a nedemokratických režimech); d) vývoj právní úpravy práva na informace (inspirace v Číně, původ ve Švédsku, promítnutí do mezinárodního práva, vliv Spojených států amerických, příklady moderních informačních předpisů nebo právo na informace v předpisech Evropské unie); e) zakotvení práva na informace v mezinárodním právu (Všeobecná deklarace lidských práv, Evropská úmluva o ochraně lidských práva a základních svobod, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy č. R(81) 19 o přístupu k informacím veřejných orgánů, Úmluva Rady Evropy o přístupu k úředním dokumentům); f) českou právní úpravu (Listina základních práv a svobod, zákon o svobodném přístupu k informacím, zákon o právu na informace o životním prostředí);...
|
|
|
Právo na informace
Strava, Ondřej ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Resumé Práce se zabývá otázkou definování pojmu práva na informace. Rozsáhlá a dlouhá veřejná debata o různých institutech práva na informace pokračuje v České republice i ve světě, a proto se autor rozhodl pátrat po kořenech tohoto práva, jeho jak restriktivní, tak extenzivním rozsahu, a po jeho řídicích principech. Výsledky takového výzkumu by měly být užitečné při interpretaci a aplikaci příslušných právních předpisů a sloužit jako pomůcka ku správnému pochopení společenského a právního významu práva na informace. Úvod textu je věnován stručnému vysvětlení pojmu práva na informace, jeho současnému kontextu v České republice a popisu důvodů pro vznik práce. První po úvodu následující část textu popisuje pojem práva na informace, jeho historický vývoj, filosofické, politické právní základy a soudobý význam. Následující kapitola se zabývá materiálními prameny práva, tedy důvody a smyslem jeho existence. Vysvětluje, jaký je běžně uznávaný rozsah práva a jeho liberální a konzervativní tendence sahající od událostí dneška do ještě více informační budoucnosti. Je rozebrán konflikt tohoto práva s dalšími zájmy moderní společnosti a demonstrativně jsou vyjmenovány jeho rozličné formální prameny. Poslední kapitola zkoumá univerzálně uznávané principy práva na informace. To je popsáno jako základní lidské právo a...
|
|
|
Překlad do znakového jazyka v německé státní správě: bezbariérový přístup k informacím
Lišková, Kateřina ; Stará, Radka (vedoucí práce) ; Nováková, Radka (oponent)
Práce se zaměřuje na přístupnost webových stránek orgánů státní správy ve Spolkové republice Německo ve vztahu k sociodemografické skupině neslyšících uživatelů německého znakového jazyka, kteří si neměli možnost dostatečně osvojit znalost německého jazyka v psané formě. Nárok neslyšících na informace v přístupném formátu podložený právními předpisy usouvztažňujeme s teoretickými aspekty překladu do znakového jazyka. V praxi formou řízených rozhovorů ve dvou německých firmách poskytujících překladatelské služby zjišťujeme, jak vypadá proces překladu psaných textů do znakového jazyka. Závěrem uvádíme, že vizuálně přístupné informace mohou mít vliv na kvalitu života Neslyšících. Klíčová slova: překlad, tlumočení z listu, tlumočení, neslyšící tlumočník, německý znakový jazyk, Spolková republika Německo, přístup k informacím, neslyšící, osoby se sluchovým postižením
|
|
|
Státní tajemství vs. právo na informace - případ Bradleyho Manninga v historickém kontextu
Martinec, Tomáš ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce Státní tajemství vs. právo na informace - případ Bradleyho Manninga v historickém kontextu porovnává případ Bradleyho Manninga, který je obviňován jako zdroj úniků v aféře Wikileaks, s precedentním případem Daniela Ellsberga ze začátku 70. let 20. století. Ellsberg tehdy poskytl deníku New York Times kopii přísně tajné vládní studie zabývající se americkou politikou vůči Vietnamu v poválečném období. Práce tvrdí, že přestože zejména formou provedení se oba úniky do značné míry liší, vládní postup vůči oběma zdrojům byl neadekvátní a řízení s Manningem by mohlo být prohlášeno za zmatečné, podobně jako v případě Daniela Ellsberga. Práce dále tvrdí, že i pokud by se Manningův případ dostal před soud, je možné vysledovat několik argumentů v prospěch obhajoby.
|
|
|
Ochrana soukromí versus právo na informace
Škopec, Antonín ; Sigmund, Tomáš (vedoucí práce) ; Toman, Prokop (oponent)
Tato práce se zabývá střety mezi dvěma základními lidskými právy- právem na soukromí a právem na informace. V těchto případech je totiž nutné jedno z těchto práv omezit, aby druhé právo mohlo být naplněno. Rozhodnout, které právo má být omezeno a které má naopak dostat přednost je však velmi problematické. Tato práce se tedy zaobírá otázkou, zda lze najít nějaký obecný princip či postup, jak k těmto kauzám přistupovat a podle jakých kritérií je řešit.
|
host ::
RSS.