|
|
Analýza propustnosti krajiny pro zvěř na příkladu dvou pilotních oblastí v Rakousku
Jurečka, Mořic
V krajině střední Evropy dochází k nárůstu antropogenní zástavby a liniové infrastruktury. Krajinná fragmentace má řadu negativních dopadů na životní prostředí. Pro zmírnění dopadů krajinné fragmentace byly prostřednictvím programů GIS navrženy trasy ekologických koridorů. Tato práce se zaměřuje na evaluaci navržených ekologických koridorů a analýzu potencionálních faktorů ovlivnění ve dvou pilotních oblastech v Rakousku. Na ekologických koridorech bylo zaznamenáno 18 druhů savců. Prostupnost území v pilotních oblastech je pro velké savce problematická. Práce naznačuje, že stupeň ekologické stability a přítomnost vegetace pozitivně ovlivňuje počet druhů savců na ekologických koridorech. Pro zajištění trvalé prostupnosti krajiny bude zapotřebí podpořit vegetační kryt a další zmírňující opatření v okolí koridorů.
|
|
|
Vliv urbánního gradientu na společenstva netopýrů ve středoevropské krajině
Kočí, Jakub ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Andreas, Michal (oponent)
Letouni (Chiroptera) jsou obvykle chápáni jako skupina, která je významně ohrožena ničením stanovišť spojeným s lidskou činností. Ve středoevropské krajině však významná část druhového spektra využívá úkryty v lidských stavbách, přičemž u některých druhů jsou přírodní úkryty marginální či prakticky neznámé. Vzhledem k vazbě velké části našich netopýrů na fragmentované prostředí a v souvislosti s dlouhodobým vlivem člověka na středoevropskou krajinu se nabízí otázka, zda není alespoň pro část našich druhů vliv člověka skrze poskytování vhodných úkrytů spíše pozitivní. Na základě analýzy vlivu struktury krajinného pokryvu a členitosti krajiny na densitu, diverzitu a populační strukturu netopýřích společenstev získaných pomocí standardizovaných odchytů do sítí v rámci nízko položených (do 500 m n. m.) oblastí České republiky (celkem 204 lokalit, 3585 jedinců, 22 druhů netopýrů) bylo zjištěno, že i když jsou reakce druhově specifické a několik druhů vykazuje pozitivní vazbu na lidskou zástavbu, tak většina druhů spoléhá na rozlohu listnatého lesa a další člověkem nezasažené biotopy, jako jsou vodní plochy. Navzdory našemu očekávání se ukázalo, že nejvýznamnějším prvkem určujícím přítomnost různých pohlaví je členitost krajiny. Klíčová slova: Letouni, Chiroptera, fragmentace, Evropa, mírný pás
|
|
|
Vliv fragmentace biotopů na ekologii netopýrů
Kočí, Jakub ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Fragmentace biotopů představuje jednu z hlavních hrozeb biodiverzity. Letouni (Chiroptera) slouží jako důležitá bioindikační skupina organismů. Narušení biotopů u nich může vyvolat různé reakce, které mohou vést k dalekosáhlým následkům, zvláště pak v tropickém lese, kde letouni poskytují důležité ekosystémové funkce, jako je šíření semen a opylování rostlin. Rozdíl reakcí může být patrný mezi různými biomy: V tropickém lese s vysokým stupněm endemismu se dají očekávat vesměs negativní následky na diverzitu druhů, zatímco v oblastech mírného pásu s dlouhodobým vlivem člověka na krajinu (například většina Evropy) se mohli letouni částečně adaptovat na mozaikovitost krajiny a fragmentace by mohla mít lokálně pozitivní efekt. Cílem této práce je shrnutí současných znalostí o vlivu fragmentace na ekologii letounů se zaměřením na rozdíly mezi různými biomy. Klíčová slova: Letouni, Chiroptera, fragmentace, neotropy, paleotropy, Evropa, mírný pás
|
host ::
RSS.