Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ochrana nepominutelného dědice a jeho vydědění
Pospíšilová, Gabriela ; Lederer, Vít (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Ochrana nepominutelného dědice a jeho vydědění - Abstrakt Ochrana nepominutelného dědice, je ochrana potomka, který má nárok na to, aby mu zůstavitel ze své pozůstalosti zanechal alespoň povinný díl. Jedná se o tradiční institut dědického práva, který je projevem principu familiarizace a mezigenerační solidarity tím, že zajišťuje, aby zůstavitel nemohl svého potomka bez zákonného důvodu zcela opomenout ze svého pořízení. Korektivem, zajišťujícím autonomii projevu vůle zůstavitele je existence institutu vydědění, který může zůstavitel využít v případě, kdy jeho potomek není ze zákonem vymezeného důvodu dědictví hoden. Oba instituty existují vedle sebe a měly by být vykládány ve vzájemné souvislosti. Cílem práce bylo popsání institutů zejména dle hmotněprávní úpravy, s doplněním nutných souvislostí z práva procesního. Cílem práce bylo také upozornění na problematické aspekty a rozebrání sporných otázek a neurčitých právních pojmů. První kapitola práce je věnována vymezení základních pojmů dědického práva, přičemž jsou vymezovaný od obecných ke konkrétním. Pro pochopení současné právní úpravy, je velká pozornost věnována historickému vývoji. Druhá kapitola práce proto poměrně rozsáhle popisuje úpravu institutů od úpravy římského práva, přes středověké právo, až po modernější úpravy Obecného zákoníku občanského...
Vydědění a ochrana nepominutelného dědice
Blahová, Eliška ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Vydědění a ochrana nepominutelného dědice - abstrakt Vydědění je významným prostředkem dědického práva, který slouží k ochraně autonomie vůle zůstavitele při nakládání s vlastním majetkem. Dává zůstaviteli možnost zbavit své potomky práva na povinný díl z pozůstalosti a prolomit tak po staletí uznávanou zásadu mezigenerační solidarity. Protipólem vydědění je právě ochrana potomka zůstavitele, tzv. nepominutelného dědice, který má za běžných okolností právo na to, aby na něj zůstavitel ve svém jednání mortis causa pamatoval. Příslušná právní úprava je však mnohdy nejasná, nesouvislá nebo nepřesná. Tato práce si klade za cíl na podobné problémy upozornit a čtenáři je objasnit, nabídnout mu ucelený pohled na historický vývoj vydědění a ochrany nepominutelného dědice, a seznámit jej se současnou hmotněprávní úpravou a souvisejícími procesněprávní instituty. Práci uvádí kapitola vymezující základní relevantní pojmy a kapitola o historickém vývoji vydědění a ochrany nepominutelného dědice ve starověkém Římě a ve středověku, především ale v obecném zákoníku občanském (ABGB) a občanských zákonících z let 1950 a 1964. Následně je pozornost věnována základním zásadám vydědění a ochrany nepominutelného dědice, primárně právu zůstavitele pořídit se svým majetkem dle vlastní vůle, ale též jeho povinnosti pamatovat na...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.