|
|
Mělkovodní společenstva foraminifer holocénu Zanzibaru
Česáková, Klára ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Chroustová, Markéta (oponent)
Bakalářská práce navazuje na projekt GAČR 23-05217S, prof. RNDr. Katarína Holcová, Ph.D., Fosilní podmořské louky - opomíjený fanerozoický ekosystém: jeho příspěvek k biodiverzitě šelfu a identifikace ve fosilním záznamu. Tato práce se skládá ze dvou částí, z kompilační a praktické. V kompilační části se věnuji rešerši o foraminiferách, jejich morfologii, historii a významu pro vědu. V návaznosti na praktickou část jsou zde prezentovány mělkovodní foraminifera tropické části Indického oceánu. V praktické části se zabývám dokumentací a analýzou dvou odebraných vzorků ze západního pobřeží ostrova Unguja (Zanzibar) ze Zanzibarského kanálu (5.9916858S, 39.1855394E). Jedná se o lokalitu, která je z mikropaleontologického hlediska málo zpracovaná. Hlavním výstupem je taxonomické zařazení a následná interpretace paleoprostředí na základě určených druhů. Klíčová slova: foraminifera, Zanzibar, holocén, podmořské louky
|
|
|
Foraminifery české křídy
Hašková, Barbora ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Frank, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se v kompilační části zabývá systematickým zařazením, biologií, morfologií schránek, ekologií a paleoekologií foraminifer. Dále se zabývá historií výzkumu křídových foraminifer na našem území a geologií české křídové pánve se zaměřením na lokalitu Úpohlavy v severozápadní části pánve. Ve vlastní části je práce zaměřena na orientační mikropaleontologické vyhodnocení tří vzorků z lokality Úpohlavy, na které byla použita kvantitativní metoda poměr plankton / bentos. Ze vzorků byl podrobněji popsán rod Heterohelix a Planoheterohelix a dále taxonomicky studován. Klíčová slova: svrchní křída, česká křídová pánev, foraminifery, Heterohelix
|
|
|
Foraminifery spodního devonu pražské pánve
Vaněčková, Anna ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Tonarová, Petra (oponent)
První části pojednávají o systematice, obecné biologii foraminifer, morfologii jejich schránky, která je důležitá pro jejich systematické zařazení, a nakonec o ekologii. Následující část se týká charakteristiky devonu s důrazem na pražskou pánev a jeho stratigrafii plus charakteristiku vytipované lokality lomu Na Stydlých vodách pro odběr vzorků. Poslední část je srovnávací, kde jsou porovnány výsledky výzkumů ze světových lokalit spodního devonu s výsledky výzkumů spodnodevonských foraminifer v pražské pánvi.
|
|
|
Foraminifery spodního devonu pražského souvrství
Vaněčková, Anna ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Tonarová, Petra (oponent)
Foraminifery spodního devonu jsou nepříliš prozkoumanou skupinou známou jen z několika lokalit na světě. Není u nich vyřešena taxonomie, ale ani další využití této skupiny. Jednou z velice bohatých oblastí je Barrandien v České republice. Tato práce navazuje na předchozí studie zabývající se tímto územím, avšak s konkrétním zaměřením na pražské souvrství, jež se ukázalo jako bohaté na foraminiferová společenství. Taxonomická studie probíhala na dvou lokalitách spodnodevonského stáří a to konkrétně v lomu Na Stydlých vodách a v lomu Požáry. Studie ukázala, že v lomu Na Stydlých vodách společenství foraminifer dominovaly rody Hyperammina, Colonammina a Tolypammina, kdy největší hojnost byla zaznamenaná na přechodu hlíznatých dvorecko-prokopských vápenců a řeporyjských vápenců a v deskovitých dvorecko-prokopských vápencích. V lomu Požáry dominovaly tubulární rody Tolypammina, Hyperammina a Bathysiphon a sférické rody Lagenammina a Colonammina. Nálezy rodu Colonammina jsou zvláštní tím, že zatímco zde vykazovaly poměrně značnou hojnost, ve studiích z jiných lokalit na světě jsou popsány spíše zřídka.
|
|
|
Geochemical markers from foraminiferal tests as a tool for reconstruction of paleoceanological environments: a case study from the Miocene of the Central Paratethys
Scheiner, Filip
Tato práce se zabývá použitím různých geochemických proxy na foraminiferách v oblasti fosilního epikontinentálního moře - Centrální Paratethydy v období langhu a následnými na nich založenými paleoceánografickými, paleoekologickými a paleoenvironmentálními interpretacemi. Jsou zde dopodrobna popsány a diskutovány použité metodologické postupy jako například analýza izotopů uhlíku a kyslíku na jednotlivých schránkách foraminifer, které byly speciálně vybrány v závislosti na problematice studovaného prostředí. Další z řady použitých geochemických proxy jsou paleotermometrie založená na poměru Mg/Ca ve schránkách foraminifer a organické proxy z celkové horniny sestávající se z analýzy izotopů organického uhlíku, kalkulace základních n-alkanových indexů a analýzy celkového obsahu organického uhlíku. Tyto metody byly následně kombinovány spolu s paleoekologickými daty týkající se foraminifer, což umožnilo definici jednotlivých vodních mas ve studované oblasti spolu s identifikací cirkulačních schémat/režimů, které panovaly v Paratethydě v období langhu. Dále bylo také interpretováno množství lokálních paleoekologických a paleoenvironmentálních implikací. Ukázalo se, že Paratethyda měla totožnou hydrografii povrchových vod s oblastí Středozemního moře na rozdíl od odlišné hydrografie vod spodních....
|
|
|
Foraminifery a ostrakodi jako paleoenvironmentální a biostratigrafické indikátory ve svrchní křídě České křídové pánve
Chroustová, Markéta ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Skupien, Petr (oponent) ; Soták, Ján (oponent)
Předkládaná práce je sepsána jako pojednání doprovázející přiložené vědecké publikace. Zabývá se mikrofosilními skupinami ostrakoda a foraminifera z období svrchní křídy České křídové pánve. Konkrétně se zaměřuje na jejich přispění pro biostratigrafii a především jejich použitím v rekonstrukci prostředí s využitím moderních paleoekologických přístupů. Úvodem jsou popsány studované mikrofosilní skupiny, jejich ekologie, biogeografie a předchozí výzkum v rámci České křídové pánve. Stručně jsou popsány studované lokality, metodika přípravy vzorků, zachování mikrofosílií a způsob vyhodnocení dat. Získaná data jsou interpretována v kontextu s dalšími dostupnými daty (paleontologickými, geochemickými a litologickými) ze studovaných lokalit. Na základě ostrakodové fauny je možné studovanou lokalitu Úpohlavy porovnat s popsaným společenstvím ostrakodů z Britských ostrovů. Taxonomická podobnost obou ostrakodových společenstev napovídá o možné komunikaci porovnávaných oblastí. Zjištěná biostratigrafie ostrakodů z lokality Úpohlavy je diskutována s dostupnou literaturou. Práce rozšiřuje známý biostratigrafický rozsah šesti druhů ostrakodů (Cythereloidea stricta, Nemoceratina (Pariceratina) montuosa, Cythereis ornatissima ornatissima, Phodeucythere cuneiformis, Pterygocythereis robusta a Bairdoppilata litorea)...
|
|
|
Geochemical markers from foraminiferal tests as a tool for reconstruction of paleoceanological environments: a case study from the Miocene of the Central Paratethys
Scheiner, Filip
Tato práce se zabývá použitím různých geochemických proxy na foraminiferách v oblasti fosilního epikontinentálního moře - Centrální Paratethydy v období langhu a následnými na nich založenými paleoceánografickými, paleoekologickými a paleoenvironmentálními interpretacemi. Jsou zde dopodrobna popsány a diskutovány použité metodologické postupy jako například analýza izotopů uhlíku a kyslíku na jednotlivých schránkách foraminifer, které byly speciálně vybrány v závislosti na problematice studovaného prostředí. Další z řady použitých geochemických proxy jsou paleotermometrie založená na poměru Mg/Ca ve schránkách foraminifer a organické proxy z celkové horniny sestávající se z analýzy izotopů organického uhlíku, kalkulace základních n-alkanových indexů a analýzy celkového obsahu organického uhlíku. Tyto metody byly následně kombinovány spolu s paleoekologickými daty týkající se foraminifer, což umožnilo definici jednotlivých vodních mas ve studované oblasti spolu s identifikací cirkulačních schémat/režimů, které panovaly v Paratethydě v období langhu. Dále bylo také interpretováno množství lokálních paleoekologických a paleoenvironmentálních implikací. Ukázalo se, že Paratethyda měla totožnou hydrografii povrchových vod s oblastí Středozemního moře na rozdíl od odlišné hydrografie vod spodních....
|
|
|
Geochemical markers from foraminiferal tests as a tool for reconstruction of paleoceanological environments: a case study from the Miocene of the Central Paratethys
Scheiner, Filip ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Grunert, Patrick (oponent) ; Demeny, Attila (oponent)
Tato práce se zabývá použitím různých geochemických proxy na foraminiferách v oblasti fosilního epikontinentálního moře - Centrální Paratethydy v období langhu a následnými na nich založenými paleoceánografickými, paleoekologickými a paleoenvironmentálními interpretacemi. Jsou zde dopodrobna popsány a diskutovány použité metodologické postupy jako například analýza izotopů uhlíku a kyslíku na jednotlivých schránkách foraminifer, které byly speciálně vybrány v závislosti na problematice studovaného prostředí. Další z řady použitých geochemických proxy jsou paleotermometrie založená na poměru Mg/Ca ve schránkách foraminifer a organické proxy z celkové horniny sestávající se z analýzy izotopů organického uhlíku, kalkulace základních n-alkanových indexů a analýzy celkového obsahu organického uhlíku. Tyto metody byly následně kombinovány spolu s paleoekologickými daty týkající se foraminifer, což umožnilo definici jednotlivých vodních mas ve studované oblasti spolu s identifikací cirkulačních schémat/režimů, které panovaly v Paratethydě v období langhu. Dále bylo také interpretováno množství lokálních paleoekologických a paleoenvironmentálních implikací. Ukázalo se, že Paratethyda měla totožnou hydrografii povrchových vod s oblastí Středozemního moře na rozdíl od odlišné hydrografie vod spodních....
|
|
|
Carbon and Oxygen Stable Isotope Ratio from Foraminiferal Tests as a Key to the Paleoenvironmental Interpretations in the Middle Miocene of the Carpathian Foredeep (Central Paratethys)
Scheiner, Filip ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Soták, Ján (oponent)
Vrt Lomnice 1 (LOM-1) reprezentoval prostředí vnějšího šelfu až horního batyálu ve středním bádenu (dle Hohenegger et al. (2014)) karpatské předhlubně. Vrt Lomnice 1 je bohatý na fosilní materiál s dobrým stupněm zachování. Studovaný interval může být korelován s intervalem od 14,6 milionů let (na základě prvního výskytu rodu Orbulina spp.) do 13,42 milionů let (poslední výskyt druhu Sphenolithus heteromorphus), což koresponduje s počátkem středně miocénních změn označovaných jako "Middle Miocene Climate Transition". Foraminifery pro analýzy stabilních izotopů uhlíku a kyslíku byly vybrány z frakce 0.063-2 mm. Vhodnost jednotlivých vzorků pro izotopické analýzy byla pečlivě zvážena na základě studia zachování vnitřní struktury schránky. Bylo analyzováno patnáct vzorků s celkem 373 jednotlivými schránkami, přičemž každá schránka reprezentuje právě jednu analýzu. Devět taxonů foraminifer vybraných na izotopické analýzy (Globigerina bulloides; Orbulina universa, Praeorbulina glomerosa; Globigerinoides spp.; Uvigerina spp.; Heterolepa dutemplei; Cibicidoides spp.; Gyroidinoides spp. a Melonis pompilioides) dokumentuje na základě odlišných biotopů izotopický signál povrchových, tak spodních vod. Výsledné izotopické analýzy byly použity k ověření interpretací paleoprostředí navrhovaných Holcovou et al....
|
|
|
Foraminifery a jejich potenciál pro paleoekologickou a biostratigrafickou interpretaci
Scheiner, Filip ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Kopecká, Jitka (oponent)
Práce se věnuje problematice systematického zařazení foraminifer a vývoji systematiky v čase. Následuje komplexní přehled biologie foraminifer, který pojednává o buněčné stavbě, potravě, růstu a rozmnožování foraminifer. Dále navazuje přehled morfologické charakteristiky schránky, která je nejdůležitějším systematickým znakem v paleontologii. Následuje část věnovaná ekologii foraminifer, kde jsou probrány základní ekologické aspekty a faktory. Na tento přehled navazuje praktická část, která je věnovaná předběžnému mikropaleontologickému výzkumu vrtu Hrušovany z JV části karpatské předhlubně v oblasti Centrální Paratethydy, jeho biostratigrafické a paleoekologické zpracování a interpretace. Zpracovaná foraminiferová společenstva umožnila interpretovat spodno bádenský věk (=langh). Klíčová slova: foraminifery, taxonomie, Centrální Paratethyda, langh, paleoekologie
|
host ::
RSS.