Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kvalita pšenice
VOKATÁ, Lucie
Hlavním cílem diplomové práce bylo posoudit odolnost vůči porůstání zrna jako základního kvalitativního parametru potravinářské pšenice u vybraných odrůd ozimé pšenice. Pokus byl založen ve vegetačním období 2014/2015 na pozemku Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Celkem bylo pro pokus vybráno 9 odrůd ozimé pšenice. Všechny odrůdy vykázaly vysoké hodnoty čísla pádu tzn. vysokou odolnost vůči porůstání zrna, které se pohybovaly v rozmezí 376 - 512 s. Vyhodnocením sledovaných odrůd z hlediska vhodnosti pro pekařské účely, lze říci, že Elitní (E) odrůdy dosáhly v průměru nejvyšší hodnoty čísla pádu (479 s). Kvalitní (A) odrůdy vykázaly hodnotu (453 s) a chlebové (B) odrůdy dosáhly nejnižší hodnoty (435 s). Dílčím cílem bylo vyhodnocení i ostatních ukazatelů kvality (Zelenyho test, obsah N- látek a objemová hmotnost). Hodnoty Zelenyho testu se pohybovaly v rozmezí 35 - 53 ml., přičemž průměrná hodnota všech odrůd byla 49,4 ml. Obsah N- látek se pohyboval u jednotlivých odrůd v rozmezí od 14,23 % - 16,52 %. Většina sledovaných odrůd vyhověla normou stanovenému limitu objemové hmotnosti (760 g/l-1). Pohybovala se v rozmezí 747 - 819 g/l-1. Během vegetace byl také hodnocen zdravotní stav porostu a došlo ke stanovení počtu klasů na m2. Po sklizni byly hodnoceny i další výnosové prvky (počet zrn v klasu a HTZ). V pokusu byla vyhodnocena vysoká úroveň kvalitativních ukazatelů, kdy jednotlivé odrůdy vykázaly také vysoké výnosy. Tato skutečnost může být ovlivněna především nadprůměrnými teplotami ve sledovaném období 2014/2015, agrotechnikou, ale také úrovní výživy a hnojení porostů.
Porovnání kvality pšenice v podmínkách zvoleného zemědělského podniku
DUPALOVÁ, Šárka
Cílem této práce bylo porovnání kvalitativních kritérií potravinářské pšenice ve zvoleném zemědělském podniku Kooprodukt, a.s. za období 2010-2014. Laboratorními zkouškami bylo testováno u pěti odrůd pšenice obsah objemové hmotnosti, Zelenyho testu, čísla poklesu, N-látek, mokrého lepku a výnos zrna. Odrůdy s jakostí A dosahovaly vyšších hodnot téměř u všech sledovaných parametrů, především obsahem N-látek, číslem poklesu a i ve výnosech zrna. Na druhé straně byly více ovlivněny počasím. Odrůdy jakosti B dosahovaly nižších hodnot Zelenyho testu, mokrého lepku a čísla poklesu. V obsahu N-látek a objemové hmotnosti nebyly rozdíly tak výrazné. Chlebové odrůdy Simila a Meritto nevykazovaly velké rozdíly v jednotlivých ročnících a odrůda Beduin vykázala největší variabilitu hodnot. Všechny hodnocené parametry včetně výnosů nejvíce ovlivňoval průběh počasí, u Zelenyho testu byl větší vliv genotypu.
Vliv managementu u krmné a potravinářské pšenice na biodiverzitu epigeických brouků
RYKLÍK, Stanislav
Společenstva epigeických brouků byla studována na dvou stanovištích v jižních Čechách, kde byla zaseta potravinářská a krmná pšenice. Obě stanoviště měla shodný půdní typ i klimatické poměry. Rozdíl v managementu mezi krmnou a potravinářskou pšenicí spočíval v dávkách hnojiv, chemického zásahu v porostu s potravinářskou pšenicí, pěstovanou předplodinou a okolní krajinou. Na potravinářské pšenici bylo použito větších dávek hnojiv ledku (o 50 kg/ha více) a damu (o 50 kg/ha více) a také o jeden chemický zásah více fungicid karben flo stefes. Okolní krajina stanovišť je intenzivně využívána k rostlinné produkci v konvenčním způsobu hospodaření. Na odchyt materiálu byla využita metoda zemních pastí. Celkově bylo určeno 24 druhů - 6 čeledí 245 odchycených exemplářů. Na obou stanovištích dominovala čeleď střevlíkovití (Carabidae). Celkově se ukázalo, že větší druhová diverzita byla v krmné pšenici, i když tento rozdíl byl nepatrný. Za pomoci údajů o ekologii jednotlivých druhů, byl stanoven stupeň antropogenního ovlivnění společenstev epigeických brouků. Stanoviště s krmnou pšenicí bylo méně antropogenně ovlivněno (menší zastoupení druhů tolerantních k činnosti člověka), ovšem opět to byl nepatrný rozdíl.
Kvalita potravinářské pšenice v jižních Čechách
MACHOVCOVÁ, Dana
Kvalita potravinářské pšenice je ve zvoleném podniku hodnocena každoročně u všech dodávek ze zemědělské prvovýroby. V letech 2008 - 2012 byly stanoveny jednotlivé parametry u souborů o velikosti 42 - 222 vzorků, s výjimkou roku 2009, kdy byla do pšenice potravinářské technologicky zatříděna pouze jedna dodávka. Celostátní sledování kvality potravinářské pšenice je prováděno v Zemědělském výzkumném ústavu Kroměříž, s. r. o. a Agrotestu fyto, s. r. o. Je spolufinancováno MZe v rámci funkčního úkolu, který navazuje na projekt MZe ČR č. QG50041 Faktory kvality a bezpečnosti potravinářských obilovin (2005 - 2010). Sklizňové vzorky získané od pěstitelů ve sledovaném období 2008 - 2012 představovaly soubory o velikosti 500 - 1035 vzorků. Byly popsány faktory, které ovlivňují kvalitu zrna. Dále kritéria a metody hodnocení kvality zrna pšenice potravinářské. Jejich aplikace v Agrotestu fyto, s. r. o. a v provozních podmínkách ZZN Pelhřimov a. s. Z výsledků jednotlivých zkoušek laboratoře střediska Záhoří byly vypočteny průměrné hodnoty sledovaných parametrů a následně porovnány s celorepublikovým průměrem a průměrem Jihočeského kraje. Kvalita zrna pšenice potravinářské vykázala v letech 2008 - 2012 velkou variabilitu v jednotlivých parametrech jak na úrovni celostátní, tak i v Jihočeském kraji a ve zvoleném podniku. Výslednou kvalitu každoročně nemalou měrou ovlivňoval průběh počasí.
Kvalita potravinářské a krmné pšenice
MACHOVCOVÁ, Dana
Kvalita pšenice potravinářské a krmné je každoročně hodnocena u všech dodávek od zemědělských družstev, podniků a soukromých zemědělců. Byly popsány faktory, které mohou kvalitu zrna ovlivnit, kritéria hodnocení kvality zrna pšenice, jejich praktické použití v provozních podmínkách podniku ZZN Pelhřimov (dříve Grana, a.s) středisko Záhoří, výsledky provedených zkoušek a porovnání s celorepublikovým průměrem. Průměrné hodnoty pšenice krmné a potravinářské v letech 2007 - 2010 ukázaly variabilitu v jednotlivých parametrech jak ve zvoleném podniku, tak v celostátním průměru. Průběh počasí ovlivnil kvalitu většiny parametrů. Značnou rozdílnost v kvalitě zrna bylo možné vysledovat i u jednotlivých dodavatelů. Správná agrotechnika a zdravé osivo je základním předpokladem kvalitní produkce.
Vliv podmínek sklizně na kvalitu pšenice
JOZOVÁ, Eva
Tato práce se zabývá vlivem podmínek sklizně, především pak množstvím dešťových srážek, na kvalitu pšenice v roce 2007. Byla použita odrůda potravinářské pšenice, u které byly sledovány kvalitativní parametry, a to číslo poklesu, obsah N-látek, obsah lepku a sedimentační test. Jako vedlejší parametry byly sledovány vlhkost, klíčivost, hmotnost tisíce zrn a objemová hmotnost.Podle dosažených výsledků měly srážky negativní vliv na hodnoty čísla poklesu, sedimentačního testu, obsahu N-látek, obsah lepku a vlhkosti. U ostatních parametrů nebyl vliv srážek prokázán.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.