Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vápník v potravinách a jeho význam pro výživu
POKORNÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá vápníkem v potravinách a jeho významem pro výživu u žáků 2. stupně základní školy. Teoretická část pojednává o obecné charakteristice vápníku, zejména chemickém, fyzikálním a biologickém významu, chemických sloučeninách, výskytu vápníku v přírodě i vodě. Dále je zaměřena na obsah vápníku v potravinách živočišného a rostlinného původu. V poslední řadě je v teoretické části práce nastíněn význam vápníku pro lidský organismus především jeho příjem, vstřebávání, exkrece a důsledky jeho nedostatečného příjmu například Hypokalcemie, Osteoporóza a Osteomalacie. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na zjištění informací o znalostech žáků ve věku 12 ? 15 let o vápníku a následně jeho konzumaci, výskytu v potravinách a významu ve výživě, formou dotazníku. Zjištěné výsledky jsou vyhodnoceny a následně graficky zpracovány.
Klamavé značení potravin - maso, mléko, koření
VAŇKOVÁ, Kateřina
V České republice je výroba potravin jedním z nejdůležitějších odvětví zpracovatelského průmyslu. Snahou výrobců, distributorů a kontrolních orgánů je v maximální možné míře omezit produkci zdravotně závadných výrobků. Proto existuje v rámci České republiky a také v rámci celé Evropské unie řada kontrolních mechanismů, jejichž hlavním cílem je odhalit a stáhnout z oběhu právě tyto zdravotně závadné či klamavě označené výrobky. Požadavky na označení výrobku nejsou ani dnes, po progresivní harmonizaci s předpisy Evropské unie, formulovány jednoduše a zcela přehledně. Konkrétní požadavky na označování potravin nalezneme v zákoně o potravinách č. 110/1997 Sb. a jeho prováděcích vyhláškách, včetně speciální vyhlášky o způsobu označování potravin č. 113/2005 Sb. Specifické požadavky na označování jednotlivých výrobkových skupin jsou uvedeny ve vyhláškách pro jednotlivé komodity. Sestavit si komplexní obraz všech požadavků pro označení konkrétního výrobku není jednoduché. Aby spotřebitel mohl využít textu na obalech, je potřebné vědět, co se pod určitými slovy skrývá a co jednotlivé značky uváděné na obalech znamenají. Diplomová práce byla zaměřena na posouzení dodržování legislativy pro označování vybraných potravinářských produktů ? masných výrobků, mléčných výrobků, koření a kořenících směsí. Získané informace byly porovnávány s dotazníkovým šetřením mezi spotřebiteli. Důležitým zjištěním bylo, že téměř tři čtvrtiny respondentů nikdy nemuselo klamavě označený výrobek reklamovat. Bohužel 26,25 % respondentů se s klamavým označením výrobků setkala, a proto jej reklamovala. Reklamace pak byla ve většině případů vyřízena vrácením peněz či výměnou zboží, bohužel u 9,5 % respondentů nebyla reklamace uznána.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.