|
|
Mobilní systém pro rozpoznání textu na Androidu
Tomešek, Jan ; Kolář, Martin (oponent) ; Zemčík, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá tvorbou mobilní knihovny pro předzpracování obrazu s textem, která představuje součást systému pro rozpoznávání textu. Knihovna je realizována s důrazem na obecnost použití, efektivitu a přenositelnost. V rámci práce byla vytvořena knihovna, která poskytuje řadu algoritmů především pro hodnocení kvality obrazu a detekci textu, jež umožňují výrazně snížit objem přenášených dat a zrychlit a zpřesnit proces rozpoznávání. Vytvořena byla také příkladová aplikace pro platformu Android, která dokáže analyzovat složení potravin uváděné na jejich obalech. Celkově tak knihovna (systém) zjednodušuje tvorbu mobilních aplikací se zaměřením na extrakci a analýzu textu. Mobilní aplikace pak poskytuje pohodlný způsob ověření škodlivosti potravin. Čtenáři práce nabízí přehled současných řešení i nástrojů dostupných v této oblasti, poskytuje rozbor významných algoritmů předzpracování obrazu a provádí jej budováním knihovny a aplikace pro mobilní zařízení.
|
|
|
Spotřebitelé a jejich zájem o složení potravin.
JAROŠOVÁ, Michaela
Hlavním cílem práce je zjistit, zda složení potravin ovlivňuje nákupní rozhodnutí spotřebitelů, nebo je pro ně důležitější spíše cena. Nejprve jsou vysvětleny důležité pojmy související s danou problematikou. Práce také vysvětluje, proč je důležité kontrolovat složení potravin. Mohou například nastat situace, kdy jsou potraviny nebezpečné. Bezpečnost potravin zajišťují dozorové orgány, které spotřebitele informují o nebezpečných potravinách. Spotřebitelské názory jsou získávány pomocí marketingového výzkumu pomocí on-line dotazníků. Získaná data jsou poté analyzována a zpracovávána pomocí grafů. Na základě výsledků analýzy jsou vytvořeny návrhy na zlepšení informovanosti spotřebitelů.
|
|
|
Funkčnost a efektivita systému HACCP a nutriční jakost stravy v zařízení společného stravování
OŠMEROVÁ, Lucie
Cíle: Prvním cílem diplomové práce bylo analyzovat funkčnost a efektivnost systému HACCP ve vybraném zařízení společného stravování. Dalšími cíli bylo zjistit způsob sestavování jídelníčku a zjistit spokojenost strávníků se skladbou stravy. Výzkumné otázky: 1. Jakým způsobem je kontrolováno dodržování správných teplot při expedici pokrmů v gastronádobách a při jejich přímém výdeji? 2. Jak je naplňován časový plán rozvozu pokrmů? 3. Jakým způsobem je sestavován jídelníček? 4. Jak jsou strávníci spokojeni se skladbou stravy? Metodika: V praktické části bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Realizovalo se pomocí sekundární analýzy dat systému HACCP, terénního šetření měřením teplot a účastí na rozvozu pokrmů. Dále byl realizován osobní rozhovor s vedoucí o znalostech výživových doporučení a způsobu sestavování jídelníčku. Byly provedeny osobní rozhovory s patnácti strávníky. Výsledky: Výsledky výzkumného šetření poukazují na fakt, že ačkoli byly objeveny nedostatky v legislativě a výrobním diagramu systému HACCP, stanovený kritický kontrolní bod měření teplot pokrmů je účinný. Plán rozvozu obědů se dodržel. Bylo navrženo navýšení kritické meze u tohoto kritického kontrolního bodu. Bylo doporučeno zavést kritický kontrolní bod při příjmu surovin. Dále bylo zjištěno, že jídelníček je sestavován dle preferencí strávníků. Vedoucí má nedostatečné znalosti výživových doporučení. Byl pro ni vytvořen informační leták a recept zdravé alternativy tradičního pokrmu. Strávníci právě preferují tradiční pokrmy české kuchyně. Upřednostňují masné pokrmy, z úprav smažení a pečení. Nemají zájem přidávat bezmasé zeleninové pokrmy a luštěniny. Získané poznatky mohou přispět vybranému závodnímu stravování i jiným stravovacím podnikům, dále pracovníkům ochrany veřejného zdraví a studentům tohoto oboru.
|
|
|
Mobilní systém pro rozpoznání textu na Androidu
Tomešek, Jan ; Kolář, Martin (oponent) ; Zemčík, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá tvorbou mobilní knihovny pro předzpracování obrazu s textem, která představuje součást systému pro rozpoznávání textu. Knihovna je realizována s důrazem na obecnost použití, efektivitu a přenositelnost. V rámci práce byla vytvořena knihovna, která poskytuje řadu algoritmů především pro hodnocení kvality obrazu a detekci textu, jež umožňují výrazně snížit objem přenášených dat a zrychlit a zpřesnit proces rozpoznávání. Vytvořena byla také příkladová aplikace pro platformu Android, která dokáže analyzovat složení potravin uváděné na jejich obalech. Celkově tak knihovna (systém) zjednodušuje tvorbu mobilních aplikací se zaměřením na extrakci a analýzu textu. Mobilní aplikace pak poskytuje pohodlný způsob ověření škodlivosti potravin. Čtenáři práce nabízí přehled současných řešení i nástrojů dostupných v této oblasti, poskytuje rozbor významných algoritmů předzpracování obrazu a provádí jej budováním knihovny a aplikace pro mobilní zařízení.
|
|
|
Potravní konkurence mezi plůdkem kapra (Cyprinus carpio) a střevličkou východní (Pseudorasbora parva)
NĚMEC, Karel
Střevlička východní (Pseudorasbora parva Schlegel, 1842) je považována za nežádoucí druh, protože představuje významného potravního konkurenta hospodářsky cenných nedravých druhů ryb. Pro vyhodnocení potravních analýz byly využity čtyři rybníky na jižní Moravě a dva rybníky v jižních Čechách. Studie probíhaly v letním období roků 2006 - 2007. Účelem mé práce bylo vyhodnotit potravní konkurenci mezi kaprem obecným (Cyprinus carpio) a střevličkou východní (Pseudorasbora parva), kde jsem analyzoval potravní složení a výběrovost obou druhů. Potravní selektivita byla hodnocena použitím Ivlevova indexu selektivity. Potravní konkurence (podobnost) byla spočtena pomocí indexu potravní podobnosti dle Shorygina (1952). Potrava střevličky se skládala hlavně z larev pakomárů (Chironomidae) a zooplanktonu, především z perlooček (Daphnia, Bosmina) z detritu a nárostů - perifytonu (Oscillatoria, Scenedesmus, Sphaerotilus). Ostatní potravní složky jako makrofyta, buchanky a vířníci rodu Brachionus byly střevličkou také konzumovány, ale ve výrazně nižší proporci. Naproti tomu, přirozená potrava kapra se skládala hlavně z potravních komponentů vázaných na dno, zahrnujících hlavně larvy pakomárů, makrofyta a organické zbytky i úlomky ve formě detritu, a perifyton. Perloočky rodu Bosmina a Daphnia, lasturnatky (Ostracoda) a larvy šídel (Anisoptera) byly přijímány jen ve velmi omezeném rozsahu. Na rybnících, kde se krmilo, v potravě významně dominovala cereální složka. Střevlička východní si konkurovala s kaprem obecným hlavně o larvy pakomárů (Chironomidae), nárosty (perifyton), detrit a planktonní organismy (Daphnia, Bosmina). Nejvyšší hodnoty potravní konkurence byly zaznamenány u ryb pocházejících z rybníka Podsedek (jižní Čechy) a rybníka Vracovický (jižní Morava).
|
host ::
RSS.