|
|
Postava apoštola Petra v kanonických evangeliích
Štemberková, Marie ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Brož, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce Postava apoštola Petra v kanonických evangeliích se zaměřuje na zobrazení předního Ježíšova učedníka, o němž pojednávají všechna evangelia a který je z Ježíšových učedníků nejčastěji zmiňován. Všechna kanonická evangelia vznikla s určitým časovým odstupem od líčených událostí, takže je třeba brát v úvahu pozdější reflexi jeho autentického životního příběhu. První kapitola shrnuje základní fakta o Petrově původu a jeho společenském zařazení, pozornost je věnována rovněž užívání jeho rodného jména Šimon ve srovnání s přijatým jménem Petr, jímž vstoupil do dějin církve. Kapitola uvádí přehled všech petrovských perikop, veršů i pouhých stručných zmínek. Druhá kapitola rozebírá perikopy a verše společné alespoň dvěma evangeliím, všímá si jejich shod i rozdílů. Třetí kapitola se soustřeďuje na perikopy zvláštní, zaznamenané pouze jedním z evangelistů, kteří v těchto případech čerpali ze zvláštních tradic. Šimon Petr byl povolán Ježíšem k následování mezi prvními učedníky, od počátku hrál mezi nimi vůdčí roli, profiloval se jako jejich mluvčí. Třebaže pisatelé evangelií obdařili Petra individuálními charakterovými rysy, často měl v jejich pojetí představovat typického Ježíšova učedníka, se všemi klady a zápory. Odlišnosti v jeho zobrazení souvisí s potřebami, zaměřením a akcenty...
|
|
|
Postava apoštola Petra v kanonických evangeliích
Štemberková, Marie ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Brož, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce Postava apoštola Petra v kanonických evangeliích se zaměřuje na zobrazení předního Ježíšova učedníka, o němž pojednávají všechna evangelia a který je z Ježíšových učedníků nejčastěji zmiňován. Všechna kanonická evangelia vznikla s určitým časovým odstupem od líčených událostí, takže je třeba brát v úvahu pozdější reflexi jeho autentického životního příběhu. První kapitola shrnuje základní fakta o Petrově původu a jeho společenském zařazení, pozornost je věnována rovněž užívání jeho rodného jména Šimon ve srovnání s přijatým jménem Petr, jímž vstoupil do dějin církve. Kapitola uvádí přehled všech petrovských perikop, veršů i pouhých stručných zmínek. Druhá kapitola rozebírá perikopy a verše společné alespoň dvěma evangeliím, všímá si jejich shod i rozdílů. Třetí kapitola se soustřeďuje na perikopy zvláštní, zaznamenané pouze jedním z evangelistů, kteří v těchto případech čerpali ze zvláštních tradic. Šimon Petr byl povolán Ježíšem k následování mezi prvními učedníky, od počátku hrál mezi nimi vůdčí roli, profiloval se jako jejich mluvčí. Třebaže pisatelé evangelií obdařili Petra individuálními charakterovými rysy, často měl v jejich pojetí představovat typického Ježíšova učedníka, se všemi klady a zápory. Odlišnosti v jeho zobrazení souvisí s potřebami, zaměřením a akcenty...
|
|
|
Metody a technické prostředky pro nácvik správného způsobu jízdy
Král, Jaroslav
Statistiky dopravních nehod naznačují, že jejich hlavní příčina je nesprávný způsob jízdy. Riskantní řízení, zejména nerespektování bezpečné vzdálenosti za vozidlem, patří mezi nejčastější příčiny nehod řidičů. Nehody do zadní části vozidla vznikají ze selhání odhadnout správnou vzdálenost a současného provádění jízdy při následování jiného vozidla. Hlavní důvod pro tyto nehody je nedostatek respektu k bezpečnému udržování vzdálenosti mezi vozidly na normální silnici nebo zejména v nepříznivých povětrnostních podmínkách. Jednou z možností je provést rozvoj metodiky výuky a výcviku v autoškolách. Výcvikové metody by měly být zlepšeny tak, aby zahrnovaly více důrazu na poznávací schopnosti, včetně vnímání rizika, rozpoznání nebezpečí, defenzivní způsob řízení a sebehodnocení řidičů. Praktický výcvik se musí přiblížit skutečným podmínkám, tudíž autoškoly by měly být vybaveny simulátory nebo speciálně přizpůsobenými vozidly pro simulaci bezpečné vzdálenosti, náhlého snížení rychlosti a dalších neočekávaných situací.
|
|
|
Změny v dodržování romských tradic a zvyků
KVASNIČKOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá změnami v dodržování tradic a zvyků v životech Romů a jejím cílem bylo tyto změny zmapovat a popsat. V první teoretické části jsou popsána důležitá období v historii života Romů na českém území, ve kterých byli Romové, mnohdy pod nátlakem a hrozbou ztráty svobody a dokonce i života, nuceni svůj tradiční způsob života změnit a přizpůsobit se majoritní společnosti. Právě pod vlivem společnosti Romové přestali dodržovat některé své tradice a zvyky, nepředávali je pak ani dál mladším generacím Romů, a tak postupem času mnoho jejich tradic a zvyků upadlo v zapomnění. Druhá praktická část obsahuje rozhovory s Romy, vyhodnocení a diskuzi, ve které jsou porovnávány mnou dosažené informace s údaji autorů použitých zdrojů. Po vyhodnocení rozhovorů je zřejmé, že staří Romové a Romové narození před rokem 1980 mají dostatečnou znalost tradic a zvyků, některé ve svých rodinách stále dodržují, ale generace mladší se o tradiční způsob svých předků již nezajímají, tradice a zvyky sami od sebe nedodržují, svůj život a hodnotový systém již z velké části přizpůsobili majoritní společnosti, mnohdy se již ani za Romy nepovažují.
|
host ::
RSS.