|
|
Podpora fyzikální interakce hyaluronanu a vybraných hydrofobních solutů
Michalicová, Petra ; Kislinger, Jiří (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Metodou fluorescenční spektroskopie byl zkoumán vliv způsobu přípravy systému hyaluronan-fluorescenční sonda na vzájemné interakce ve vodném prostředí. Bylo navrženo několik experimentů, pro které byly jako fluorescenční sondy vybrány pyren, prodan, perylen a difenylhexatrien (DPH). První skupina experimentů byla založena na ověření závěrů z práce T. Brownové a byla zaměřena na prostou interakci hyaluronanu a hydrofobní látky. Ve druhé řadě experimentů byl hyaluronan vysoušen za zvýšené teploty a poté k němu byla přidána fluorescenční sonda. Tato metoda měla rozrušit hydratační obal hyaluronanu a zpřístupnit tak hydrofobní části řetězce pro fluorofor. Přestože v první skupině experimentů bylo zahrnuto široké spektrum koncentrací sondy, nepodařilo se prokázat interakce mezi látkami v systému. Stejně tak měření s předsušeným hyaluronanem nenaznačuje, že by v systému docházelo k interakcím.
|
|
|
Fosfolipidy jako základ biodegradabilních nosičových systémů
Burdíková, Jana ; Čeppan, Michal (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na zkoumání systému fosfolipid-hyaluronan. Nejdříve byla nalezena vhodná metoda pro přípravu zásobního roztoku fosfolipidu/lipidu a vhodná fluorescenční sonda. Jako metoda přípravy zásobního roztoku byla vybrána sonifikace a jako fluorescenční sonda pyren. Ze skupiny fosfolipidů byl použit lecitin. Pro srovnání byl vedle fosfolipidu použit i lipid fosfátovou skupinu postrádající (DPTAP), popřípadě směs lipidu a fosfolipidu (DPPC a DPTAP). Kromě hyaluronanu byly pro srovnání použity i jiné polyelektrolyty (polystyrensulfonát sodný a alginát sodný). Měření probíhala jak ve vodě, tak v roztoku fosfátového pufru. Veškerá měření proběhla pomocí fluorescenční spektroskopie a dynamického rozptylu světla.
|
|
|
Fluorescence ve výzkumu hydrofilních oblastí asociativních koloidů
Londinová, Monika ; Knotková,, Kateřina (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Pomocí různých fluorescenčních sond byly zkoumány vlastnosti hyaluronanu, neboť je slibným nosičem aktivních substancí v medicíně a kosmetice. Zvolenými sondami byly: kationaktivní akridinová oranž, Nilská modř A, methylenová modř, amfifilní 4-Di-2-ASP a anionaktivní fluorescein. Kromě fluorescenčních a absorpčních spekter sond byly sledovány elektrostatické a hydrofobní interakce. Sondy v různě polárních prostředích (MeOH, EtOH, DMSO) vykazovaly bathochromní posun emisního maxima a zhášení fluorescenčního záření s rostoucí polaritou roztoků. Ve vodných roztocích chloridů byl zkoumán vliv iontové síly na fluorescenční vlastnosti sondy akridinová oranž a 4-Di-2-ASP. V případě AO se s rostoucí iontovou silou více bránilo tvorbě dimerů AO. CaCl2 nejvíce zvýšil iontovou sílu, nejvíce bránil repulzi karboxylových skupin a tedy expanzi klubka hyaluronanu do roztoku. Naopak emise sondy 4-Di-2-ASP se nejvíce zhášela s přídavkem CaCl2. Při sledování vlivu přídavku hyaluronanu na absorpční a emisní vlastnosti AO způsobily první přídavky (COO– skupin) tvorbu dimerů AO, následovala depolymerizace dimerů a nárůst intenzity emise. Repolymerizace způsobila pokles a poté došlo k opětovnému nárůstu. V případě 4-Di-2-ASP se charakter fluorescence (intenzita emise, poloha maxima) zpočátku neměnil, ale od koncentrace 1 g dm–3 došlo k nárůstu intenzity emise. Sondy methylenová modř a fluorescein byly použity pro spektroskopické studium interakce mezi methylenová modř-fluoresceinovým komplexem a aniontovým a kationtovým tenzidem. Absorbance samotné methylenové modři a fluoresceinu se měnily jen s přídavkem tendzidů s opačným nábojem. Absorbance směsi MB-F se měnila s přídavkem tenzidu CTAC, přídavek SDS do směsi způsobil jen změnu absorpčního spektra MB.
|
|
|
Studium interakcí hyaluronan-fosfolipid za přítomnosti biokompatibilních neionogenních tenzidů
Burdíková, Jana ; Klučáková, Martina (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce je založena na zkoumání agregačního chování cukerných tenzidů a sn-glycero-dipalmitoylphosphatidylcholinu (DPPC) ve vodném prostředí a na studiu interakcí v systémech neionogenní tenzid-DPPC a neionogenní tenzid-DPPC-hyaluronan. Z neionogenních tenzidů byly použity cukerné tenzidy. Chování jednotlivých systémů bylo zkoumáno pomocí fluorescenční spektroskopie. Byly zjištěny hodnoty kritických micelárních koncentrací (CMC) použitých cukerných tenzidů, počátek agregace DPPC, vliv DPPC na agregaci cukerných tenzidů a vliv hyaluronanu na systém neionogenní tenzid-DPPC. Dále byla určena CMC CPC (cetylpyrimidium chlorid), jenž byl použit na zhášení fluorescence při určení agregačních čísel cukerných tenzidů. Při měření byly použity fluorescenční sondy pyren, perylen, nilská červeň, akridinová oranž a hydrofobní barvivo sudánova červeň.
|
|
|
Fosfolipidy jako základ biodegradabilních nosičových systémů
Burdíková, Jana ; Čeppan, Michal (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na zkoumání systému fosfolipid-hyaluronan. Nejdříve byla nalezena vhodná metoda pro přípravu zásobního roztoku fosfolipidu/lipidu a vhodná fluorescenční sonda. Jako metoda přípravy zásobního roztoku byla vybrána sonifikace a jako fluorescenční sonda pyren. Ze skupiny fosfolipidů byl použit lecitin. Pro srovnání byl vedle fosfolipidu použit i lipid fosfátovou skupinu postrádající (DPTAP), popřípadě směs lipidu a fosfolipidu (DPPC a DPTAP). Kromě hyaluronanu byly pro srovnání použity i jiné polyelektrolyty (polystyrensulfonát sodný a alginát sodný). Měření probíhala jak ve vodě, tak v roztoku fosfátového pufru. Veškerá měření proběhla pomocí fluorescenční spektroskopie a dynamického rozptylu světla.
|
|
|
Fluorescence ve výzkumu hydrofilních oblastí asociativních koloidů
Londinová, Monika ; Knotková,, Kateřina (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Pomocí různých fluorescenčních sond byly zkoumány vlastnosti hyaluronanu, neboť je slibným nosičem aktivních substancí v medicíně a kosmetice. Zvolenými sondami byly: kationaktivní akridinová oranž, Nilská modř A, methylenová modř, amfifilní 4-Di-2-ASP a anionaktivní fluorescein. Kromě fluorescenčních a absorpčních spekter sond byly sledovány elektrostatické a hydrofobní interakce. Sondy v různě polárních prostředích (MeOH, EtOH, DMSO) vykazovaly bathochromní posun emisního maxima a zhášení fluorescenčního záření s rostoucí polaritou roztoků. Ve vodných roztocích chloridů byl zkoumán vliv iontové síly na fluorescenční vlastnosti sondy akridinová oranž a 4-Di-2-ASP. V případě AO se s rostoucí iontovou silou více bránilo tvorbě dimerů AO. CaCl2 nejvíce zvýšil iontovou sílu, nejvíce bránil repulzi karboxylových skupin a tedy expanzi klubka hyaluronanu do roztoku. Naopak emise sondy 4-Di-2-ASP se nejvíce zhášela s přídavkem CaCl2. Při sledování vlivu přídavku hyaluronanu na absorpční a emisní vlastnosti AO způsobily první přídavky (COO– skupin) tvorbu dimerů AO, následovala depolymerizace dimerů a nárůst intenzity emise. Repolymerizace způsobila pokles a poté došlo k opětovnému nárůstu. V případě 4-Di-2-ASP se charakter fluorescence (intenzita emise, poloha maxima) zpočátku neměnil, ale od koncentrace 1 g dm–3 došlo k nárůstu intenzity emise. Sondy methylenová modř a fluorescein byly použity pro spektroskopické studium interakce mezi methylenová modř-fluoresceinovým komplexem a aniontovým a kationtovým tenzidem. Absorbance samotné methylenové modři a fluoresceinu se měnily jen s přídavkem tendzidů s opačným nábojem. Absorbance směsi MB-F se měnila s přídavkem tenzidu CTAC, přídavek SDS do směsi způsobil jen změnu absorpčního spektra MB.
|
|
|
Studium interakcí hyaluronan-fosfolipid za přítomnosti biokompatibilních neionogenních tenzidů
Burdíková, Jana ; Klučáková, Martina (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce je založena na zkoumání agregačního chování cukerných tenzidů a sn-glycero-dipalmitoylphosphatidylcholinu (DPPC) ve vodném prostředí a na studiu interakcí v systémech neionogenní tenzid-DPPC a neionogenní tenzid-DPPC-hyaluronan. Z neionogenních tenzidů byly použity cukerné tenzidy. Chování jednotlivých systémů bylo zkoumáno pomocí fluorescenční spektroskopie. Byly zjištěny hodnoty kritických micelárních koncentrací (CMC) použitých cukerných tenzidů, počátek agregace DPPC, vliv DPPC na agregaci cukerných tenzidů a vliv hyaluronanu na systém neionogenní tenzid-DPPC. Dále byla určena CMC CPC (cetylpyrimidium chlorid), jenž byl použit na zhášení fluorescence při určení agregačních čísel cukerných tenzidů. Při měření byly použity fluorescenční sondy pyren, perylen, nilská červeň, akridinová oranž a hydrofobní barvivo sudánova červeň.
|
|
|
Podpora fyzikální interakce hyaluronanu a vybraných hydrofobních solutů
Michalicová, Petra ; Kislinger, Jiří (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Metodou fluorescenční spektroskopie byl zkoumán vliv způsobu přípravy systému hyaluronan-fluorescenční sonda na vzájemné interakce ve vodném prostředí. Bylo navrženo několik experimentů, pro které byly jako fluorescenční sondy vybrány pyren, prodan, perylen a difenylhexatrien (DPH). První skupina experimentů byla založena na ověření závěrů z práce T. Brownové a byla zaměřena na prostou interakci hyaluronanu a hydrofobní látky. Ve druhé řadě experimentů byl hyaluronan vysoušen za zvýšené teploty a poté k němu byla přidána fluorescenční sonda. Tato metoda měla rozrušit hydratační obal hyaluronanu a zpřístupnit tak hydrofobní části řetězce pro fluorofor. Přestože v první skupině experimentů bylo zahrnuto široké spektrum koncentrací sondy, nepodařilo se prokázat interakce mezi látkami v systému. Stejně tak měření s předsušeným hyaluronanem nenaznačuje, že by v systému docházelo k interakcím.
|
host ::
RSS.