|
|
Využití vybraných metod umělé inteligence pro nalezení malých povodí nejvíce ohrožených povodněmi z přívalových dešťů
Ježík, Pavel ; Fošumpaur, Pavel (oponent) ; Hlavčová,, Kamila (oponent) ; Starý, Miloš (vedoucí práce)
Přívalové deště se na našem území mohou vyskytovat prakticky kdekoli. V současné době lze jejich výskyt odhadnout s určitým časovým předstihem, ale jejich předpovídaná lokalizace je velmi problematická. Nynější prostředky pro hledání ohrožených povodí se soustřeďují především na operativní vyhodnocování aktuální meteorologické situace a zpracování srážkové předpovědi na nejbližší hodiny (tzv. nowcasting). Práce se zabývá odlišným způsobem hledání potenciálně ohrožených území, kdy jsou vyhodnocovány statistické veličiny za dlouhé období (N-leté vody a dešťové charakteristiky) a jsou dány do souvislostí s vlastnostmi konkrétních povodí. Celá problematika je řešena mimo situaci aktuálního ohrožení, jedná se o tzv. off-line řešení. V práci je prezentován model sestavený na bázi vybraných metod umělé inteligence, který tvoří jádro koncové mapové aplikace. Užití modelu a koncové aplikace se předpokládá v oblasti, kde se rozhoduje o toku financí v souvislosti s protipovodňovou ochranou. Model se soustřeďuje na přívalové deště a povodně jimi způsobené.
|
|
|
Využití vybraných metod umělé inteligence pro nalezení malých povodí nejvíce ohrožených povodněmi z přívalových dešťů
Ježík, Pavel ; Fošumpaur, Pavel (oponent) ; Hlavčová,, Kamila (oponent) ; Starý, Miloš (vedoucí práce)
Přívalové deště se na našem území mohou vyskytovat prakticky kdekoli. V současné době lze jejich výskyt odhadnout s určitým časovým předstihem, ale jejich předpovídaná lokalizace je velmi problematická. Nynější prostředky pro hledání ohrožených povodí se soustřeďují především na operativní vyhodnocování aktuální meteorologické situace a zpracování srážkové předpovědi na nejbližší hodiny (tzv. nowcasting). Práce se zabývá odlišným způsobem hledání potenciálně ohrožených území, kdy jsou vyhodnocovány statistické veličiny za dlouhé období (N-leté vody a dešťové charakteristiky) a jsou dány do souvislostí s vlastnostmi konkrétních povodí. Celá problematika je řešena mimo situaci aktuálního ohrožení, jedná se o tzv. off-line řešení. V práci je prezentován model sestavený na bázi vybraných metod umělé inteligence, který tvoří jádro koncové mapové aplikace. Užití modelu a koncové aplikace se předpokládá v oblasti, kde se rozhoduje o toku financí v souvislosti s protipovodňovou ochranou. Model se soustřeďuje na přívalové deště a povodně jimi způsobené.
|
|
| |
|
|
Možnosti predikce přívalových povodní
Rapant, P. ; Kolejka, Jaromír ; Inspektor, T. ; Batelková, Kateřina ; Zapletalová, Jana ; Kirchner, Karel
Přívalové, nebo též bleskové povodně jsou významným přírodním fenoménem dneška, kterému je v široké veřejnosti, mediích, systému veřejné správy i v odborné komunitě věnována značná pozornost Určujícím rysem přívalové povodně z pohledu krizového řízení je krátká doba mezi příčinou (příčinnou přívalovou srážkou) a jejím důsledkem (tj. zaplavením území a vznikem velkých škod, případně i ztrát na životech). Právě krátkost této doby znamená, že pro záchranu lidských životů je nezbytné získat výstrahu před hrozícím nebezpečím v co nejkratším čase po vzniku příčiny. K tomu byla vytvořena nová metodika, která umožňuje identifikovat vodoteče, u nichž může dojít k intenzivnímu odtoku srážkové vody a tím i k projevům přívalové povodně a umožňuje také vykreslit relativní hydrogramy pro jednotlivé úseky vodotečí (Rapant, et al., 2015).
|
|
|
Přívalové povodně v českých zemích na příkladech z 16. až 21. století
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav
Často diskutovanou a stále aktuální otázkou je, zda se v posledních desetiletích zvyšuje četnost výskytu přívalových povodní nebo je to dáno jen větším zájmem (i technickými možnostmi) médií a širší veřejnosti o tyto extrémní hydrometeorologické jevy. Z minulosti lze však doložit řadu případů povodní tohoto typu, ke kterým docházelo samozřejmě i před počátkem hydrometeorologických měření. Nepostihovaly sice rozsáhlé oblasti, ale pro zasažené území většinou znamenaly (stejně jako dnes) zničující katastrofu. V příspěvku jsou uvedeny příklady takovýchto extrémů od konce 16. do počátku 21. století, které se zapsaly do povodňové historie postižených území.
|
|
|
Nový podezřelý ve vyšetřování příčiny bleskových povodní aneb jak jsme sto let řešili špatnou rovnici
Bíl, M. ; Fürst, T. ; Vodák, R. ; Pražák, Josef ; Šír, Miloslav ; Tesař, Miroslav
Cílem příspěvku je představit nový popis pohybu vody v nenasyceném porézním prostředí. Tento popis je kvalitativně zcela odlišný od standardních modelů (např. Richardsovy rovnice). Vysvětlíme, proč jsou standardní modely do značné míry nepoužitelné, a představíme nové. Nová třída modelů nabízí mnoho zajímavých předpovědí, představíme dvě z nich – režim tzv. finger flow a bleskové povodně. Ukážeme, proč se domníváme, že za jistých podmínek může dojít k tomu, že výtok z porézní matrice značně převýší infiltraci způsobenou deštěm.
|
host ::
RSS.