Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Monitoring stavu rybí obsádky v Kamenném rybníce v roce 2022.
Draštík, Vladislav ; Jůza, Tomáš ; Blabolil, Petr
Zpráva sumarizuje výsledky průzkumu Kamenného rybníka v roce 2022.
Monitoring stavu rybí obsádky v Boleveckých rybnících v roce 2022.
Jůza, Tomáš
Zpráva sumarizuje dosažené výsledky výzkumu rybí obsádky na Boleveckém rybníce za rok 2022 a doporučení pro další sledování.
Ichtyologické vyhodnocení kvality rybích společenstev zájmových lokalit ve vazbě na požadavky účelového rybářského hospodaření: závěrečná zpráva za roky 2016-2018
Jurajda, Pavel
Cílem celé studie, která probíhá již od roku 2008, je využití VN Hamry jako modelového objektu pro biomanipulační zásahy s rybím společenstvem v rámci zlepšení kvality vody v nádrži. Cílem bylo rovněž zjistit, zda je vůbec reálné v podmínkách VN provádět efektivní biomanipulace s rybím společenstvem.
Ichtyofauna vybraných toků Šumavy
ŠRÁMEK, Jiří
Předkládaná práce je zaměřena na sumarizaci výsledků ichtyomonitoringu pěti šumavských toků na podzim roku 2010. V rámci zpracování se vyhodnocoval stav rybích společenstev a to především jejich druhové složení, diverzita, dominance, ekvitabilita a další parametry. Byly hodnoceny také fyzikálně chemické vlastnosti daných lokalit jako teplota vody a vzduchu, vodivost či zákal. V neposlední řadě byly vyhodnoceny i vlastnosti toků a to především morfologická charakteristika, typy dnového substrátu a jeho členitosti atd. Vyhodnocení všech získaných dat ukázalo, že rybí společenstva zkoumaných šumavských toků jsou vyrovnaná, nejsou zatížena invazními druhy ryb a hodnocené ukazatele korelovaly se stavem toků, geografickou polohou a přírodními poměry. Bylo uloveno 9 druhů ryb v celkovém počtu 963 ks. Abundance se pohybovala na všech lokalitách v rozmezí 201,6 až 409,7 ks ryb na kilometr toku, diverzita společenstev vykazovala hodnoty 0,372093 až 2,166085 pro index Shannon a Wienera a 0,301804 až 0,866948 pro index dle Simpsona, ekvitabilita pak 0,372093 až 0,783906. Nejvíce dominantním druhem byl pstruh obecný, druhým nejčetnějším druhem byla vranka obecná.
Druhová diverzita rybího osídlení říčních ramen aluvia dolního toku Dyje
Horák, Václav ; Halačka, Karel ; Lusk, Stanislav
Říční rameno trvale spojené s aktivním tokem řeky Dyje mělo výrazně bohatší druhovou skladbu rybího osídlení než říční ramena oddělená trvale od aktivního toku. Rovněž početnost ryb tam byla průkazně vyšší. V rámci rehabilitačního projektu je navrženo obnovit trvalé spojení říčních ramen s aktivním tokem Dyje.
Fish assemblages of the artificially made water habitats in floodplain forests
Horák, Václav
In the alluvium of the Dyje River (r. kms 0.0-35.00) the original biotops and the artificially made biotops (created as a part of revitalisation activities) were studied in two floodplain forest complexes (the Kančí obora and the Soutok floodplain forests). Within the Kančí obora floodplain forest the most diversified assemblage was found in the new made complex of three pools, the Palachy (16 species) because of its permanent connection with hydrological systém. The species Rutilus rutilus, Scardinius erythrophthalmus, Blicca bjoerkna occured most. In the original pool U svaleného dubu (14 species) were the R. rutilus, S. erythrophthalmus species most frequent. Within the Soutok area in the artificially made complex of two pools, the Kesle, 9 fish species were found. The species Abramis ballerus occured most. In the original pool, the Krumpava, 10 fish species were found with A. ballerus occuring most as well. The artificially made habitats (pools) provide the same conditions for fish if permanently connected with the hydrological system of the floodplain forest.
Ichtyofauna hraničního úseku řeky Malše
Matěnová, V. ; Matěna, Josef
V létech 2002 a 2003 proběhl ichtyologický průzkum hraniční Malše. V první sezóně bylo sledování zaměřeno na rybí společenstva v podélném profilu celého hraničního toku. Byla zjištěna přítomnost larev mihule potoční, pěti reofilních druhů ryb - pstruh obecný, vranka obecná, lipan podhorní, mník jednovousý, mřenka mramorovaná a ojediněle okoun říční a kapr obecný. Směrem po proudu se počet druhů postupně zvyšoval ze dvou na sedm. Na všech lokalitách početně dominoval pstruh. Populace pstruha měla harmonické složení. Délková a věková analýza prokázala nejpočetněji zastoupenou věkovou skupinou tohoročků jeho přirozenou reprodukci v toku. Totéž platí i pro vranku, lipana a mníka. Následný průzkum v roce 2003 zaměřený speciálně na mihuli pod obcí Leopoldschlag prokázal, že populace zde nebyla zásadně negativně ovlivněna povodní. Hraniční Malše představuje antropogenně málo ovlivněný tok, který poskytuje podmínky pro přirozenou reprodukci druhů, které byly nalezeny během průzkumu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.