|
|
Používání automatizovaného externího defibrilátoru nezdravotnickými složkami Integrovaného záchranného systému v Libereckém kraji
GROFOVÁ, Karolína
Tato bakalářská práce je zaměřena na téma používání automatizovaného externího defibrilátoru nezdravotnickými složkami Integrovaného záchranného systému v Libereckém kraji v rámci provádění neodkladné kardiopulmonální resuscitace. Cílem této práce je zhodnocení četnosti, časového průběhu a výsledků zásahů v případech pacientů s náhlou zástavou oběhu, při kterých byl využit automatický externí defibrilátor nezdravotnickou složkou Integrovaného záchranného systému. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První částí je systematizovaný teoretický přehled základních informací o problematice. Druhá část je zaměřena prakticky a je vytvořena z dat získaných od základních složek Integrovaného záchranného systému. Data byla podrobena zkoumání metodami popisné statistiky. Na základě získaných výstupů byl vytvořen systematický přehled o výjezdech first responderů k náhlým zástavám oběhu. Tento přehled zahrnuje zejména výstupy dat zaměřené na frekvenci aktivace first responderů, času jejich dojezdu na místo události, úspěšnost resuscitace v přednemocniční fázi a outcome pacienta. Získané informace byly porovnány se závěry zahraničních studií zaměřených na stejnou oblast. Období, pro které byla data zjišťována, zahrnovalo rok 2017 po květen 2021. V závěru práce je provedeno zhodnocení stěžejních výsledků a dále jsou uvedeny podněty pro další výzkum související problematiky.
|
|
|
Časná kardiopulmonální resuscitace a defibrilace v Jihočeském kraji s využitím plánované první pomoci na vyžádání
ALDORFOVÁ, Lucie
V začátku práce se věnuji vysvětlení pojmu náhlé zástavy oběhu a také důležitému řetězci přežití. Dále popisuji postup u kardiopulmonální resuscitace a defibrilace. V neposlední řadě se věnuji automatickým externím defibrilátorům, a to z hlediska jak dostupnosti v České republice, tak v zahraničí. Popisuji zde i ovládání a označení defibrilátorů. V poslední kapitole rozebírám First respondery v Jihočeském kraji a v zahraničí. Cílem této bakalářské práce je zjistit využití First responderů v Jihočeském kraji, využití uložených automatických externích defibrilátorů na veřejnosti a zjistit úspěšnost kardiopulmonální resuscitace a defibrilace First responderů v Jihočeském kraji za použití automatických externích defibrilátorů. Pro dosažení těchto cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky. Výzkumná část byla provedena kvalitativním výzkumem na základě polostrukturovaných rozhovorů, které se skládaly z patnácti otázek. Výzkumným souborem bylo šest First responderů z řad profesionálních i dobrovolných hasičů, policie a členů Horské a Vodní záchranné služby. Rozhovory se uskutečnily v dubnu v roce 2021. V první fázi výzkumu byly rozeslány žádosti o provedení výzkumu na daná pracoviště vyšším pozicím. Po schválení mi byly dány kontakty na náhodně vybrané členy First responderů, se kterými byl po kontaktování uskutečněn rozhovor. Rozhovory se z důvodu epidemiologické situaci vedly přes nahrávaný hovor. S nahráváním byli všichni účastníci předem seznámeni a souhlasili. Po uskutečnění všech rozhovorů byly následně přepsány a nahrávky smazány. Následovalo zpracování a vyhodnocování výzkumu. Výzkumem byly zodpovězeny všechny stanovené cíle a odpovězeny všechny položené výzkumné otázky. Bylo zjištěno, že využití First responderů v Jihočeském kraji je opravdu velké. Zároveň se ukázalo, že veřejně uložené automatické externí defibrilátory takový úspěch nemají. Z výzkumu také vyplynulo, že nelze zcela jednoznačně určit úspěšnost či neúspěšnost kardiopulmonální resuscitace a defibrilace First responderů za použití automatických externích defibrilátorů
|
|
|
Využívání automatizovaných externích defibrilátorů u vybraných složek integrovaného záchranného systému
SKLÁŘ, Michal
V boji o záchranu života při náhlé zástavě oběhu se objevil nový pomocník zvaný automatizovaný externí defibrilátor. Po vzoru zahraničních projektů, ve kterých je tento přístroj používán proškolenými laiky, začaly zdravotnické záchranné služby v České republice vytvářet podobné projekty. Do těchto projektů jsou začleněny také složky integrovaného záchranného systému. Cílem práce je studie využitelnosti automatizovaného externího defibrilátoru u vybraných složek integrovaného záchranného systému. Teoretická část práce je zaměřena na legislativní podklad, který určuje pole působnosti jednotlivých vybraných složek a možnosti využití v projektu First Responder v Jihočeském kraji. Tato část práce dále popisuje vývoj podobných projektů v jiných krajích v České republice a porovnává je se zahraničními projekty. Vysvětluje důležité pojmy v poskytování první pomoci a postupy při náhlé zástavě oběhu. Také seznamuje s automatizovaným externím defibrilátorem jakožto důležitým prvkem projektu First Responder. Vymezuje roli zdravotnické záchranné služby, její organizaci a činnost při aktivaci First Responder. V neposlední řadě seznamuje s aplikací Záchranka a zapojení telefonních operátorů do projektů First Responder. Metodika práce nestrukturovanými a posléze řízenými rozhovory poskytuje informace z oblasti výjezdů a aktivací First Responder v jednotlivých letech od započetí projektu v Jihočeském kraji, financování projektu, školení složek zařazených jako First Responder a sociální dopad. Ve výsledcích posuzuje počty výjezdů u jednotlivých složek a posuzuje tyto výjezdy podle sledovaných parametrů. Řeší náklady na pořízení a náklady spojené s užíváním automatizovaného externího defibrilátoru u jednotlivých složek. Dle výsledků se zaměřuje na závažnost sociálního dopadu na členy jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí zapojených v projektu First responder.
|
|
|
Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace
Pajkrtová, Veronika ; Hladká, Petra (vedoucí práce) ; Klokočková, Šárka (oponent)
Poskytování telefonicky asistované první pomoci má podle situace a možností instruovat volající nebo svědky k poskytnutí první pomoci postiženému přímo na místě události. Jde o jednu ze základních úloh zdravotnického operačního střediska a musí ji zvládat každý operátor. Tyto základní instrukce by měly být poskytnuty v mnoha různých situacích. Jednou z těchto situací je i náhlá zástava oběhu. Pokud ji operátor během hovoru odhalí, měl by neprodleně zahájit poskytování tzv telefonicky asistované neodkladné resuscitace (TANR). To znamená telefonickou asistenci a vedení zachránce na místě události k provádění neodkladné resuscitace. Hlavním cílem výzkumného šetření je zjistit, zda jsou operátoři zdravotnické záchranné služby schopni včas odhalit náhlou zástavu oběhu a adekvátně na tuto situaci reagovat, tzn. iniciovat volajícího k zahájení neodkladné resuscitace, motivovat ho, správně a jednoduše instruovat, uklidnit situaci a vést zachránce až do příjezdu posádky na místo. Zároveň jsou stanoveny tři dílčí cíle práce, jejichž úkolem je seznámit s prací zdravotnického operačního střediska, s náplní práce operátorů a s konceptem telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Zvolenou metodou empirické části je kvalitativní výzkum, vedený formou přepisovaného telefonického rozhovoru a jeho následná...
|
host ::
RSS.