|
|
Examining Innovation-Growth View and Innovation-Fragility View: A Case of European Countries
Xu, Yunqiao ; Janda, Karel (vedoucí práce) ; Radošević, Slavo (oponent) ; Hanzlík, Petr (oponent)
This thesis examines the innovation-growth view and innovation-fragility view on the impacts of financial innovation on banking performances in 22 European countries. It focuses on three aspects of analysis: the relationship between financial innovation and bank growth, the relationship between financial innovation and bank stability, and the relationship between financial innovation and banking performance reduction during the COVID-19 pandemic. The panel data sample consists of 4479 active banks in 22 European Union countries from 2008 to 2020. This paper uses the fixed effects model. The paper finds that financial innovation contributes to both bank asset growth rate and bank loan growth rate. Banks with lower market shares, higher loan to asset ratios, and higher tier 1 capital ratios have faster asset growth rates compared to others. Financial R&D intensity value added leads to both lower bank z-score and lower log bank z-score, while the ratio of off-balance sheet items to total assets leads to a higher log bank z-score. There is also evidence for cross-country variation. During the COVID-19 pandemic, off-balance sheet items divided by total assets negatively impacts the change in ROA for banks between 2018 and 2020, which supports the innovation-fragility view.
|
|
|
Essay on Financial Innovation, Credit Constraints, and Welfare
Janíčko, Martin ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tlustý, Adolf (oponent) ; Pavelka, Tomáš (oponent) ; Frait, Jan (oponent)
Předkládaná disertační práce je složena ze tří rozdílných článků, jejichž společnými tematickými jmenovateli jsou finanční inovace, úvěrová omezení a obecný dopad na blahobyt. První příspěvek se zabývá teoretickým ukotvením interakce mezi finanční a reálnou sférou ekonomiky, s důrazem na roli finančních inovací ve fungování hospodářského cyklu. Pro tento účel je často využit teoretický aparát školy regulace a postkeynesovské ekonomie, přičemž je zároveň konfrontován s přístupy ekonomie hlavního proudu a částečně i s některými jinými přístupy mimo něj. Všechny tyto směry určitým specifickým způsobem interpretují roli finančních inovací v moderních ekonomikách, a to ať již v souladu s jejich zaměřením, nebo pod vlivem posledních ekonomických událostí. Obecně lze konstatovat, že existuje jistý konsenzus napříč jednotlivými školami, přičemž ale některé z nich byly evidentně podstatně úspěšnější při predikování krizových událostí než jiné. V následujících dvou článcích jsou konstruovány dva makroekonomické modely, využívající dynamického přístupu, které mimo jiné demonstrují efekty větší úvěrové dostupnosti na příkladu bydlení pro tzv. úvěrově omezené a úvěrově neomezené domácnosti. I zde se ukazuje nepřímý dopad finančních inovací jako velice nejednoznačný. Je zřejmé, že uvolnění úvěrových podmínek také pomocí finančně-inovativních aktivit, mající dopad na úrokové míry nebo např. poměr mezi půjčkou a hodnotou nemovitosti, a jejich následný vliv na ceny nemovitostí, může mít rozdílné dopady pro domácnosti s pevným úvěrovým omezením a domácnosti bez takovéhoto omezení. Situace je analyzována pomocí dílčí a celkové rovnováhy, přičemž pro rozdílné použité metody lze nikoli překvapivě dojít k odlišným výsledkům, které jsou determinovány incidencí různých šoků v průběhu kreditního cyklu. V modelu dílčí rovnováhy jsou patrnější a jednoznačnější efekty uvolnění úvěrových omezení, jež zároveň nabízejí poměrně jednoduchý a intuitivní logický sled mezi růstem cen a obecným blahobytem. Tento sled je především viditelný u úvěrově omezených domácností. Na druhou stranu v modelu celkové rovnováhy je jasněji a pochopitelněji znázorněna tranzitivní dynamika celého procesu a zároveň dopad na různě úvěrově omezené domácnosti je méně jednoznačný a rozdílný od intuitivního modelu dílčí rovnováhy z předcházející stati.
|
|
|
Dopady hospodářské krize na ekonomiky vybraných členských států EU
Marek, Lukáš ; Machková, Hana (vedoucí práce) ; Pavlík, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce "Dopady hospodářské krize na vybrané ekonomiky členských států EU" pojednává o příčinách vzniku finanční a ekonomické krize let 2007-2009 ve Spojených státech a mechanismu jejího přenesení do ekonomik členských států EU. Druhá část této diplomové práce se zabývá srovnáním průběhu a dopadů krize na ekonomiky Velké Británie a Německa s ohledem na institucionální odlišnosti ekonomických modelů obou zemí. Úvodní studie druhé části práce se zaměřuje na rozdíly ve způsobu řízení firem, v úloze bankovního sektoru, ve využití trhu jako alokačního nástroje, ve flexibilitě pracovního trhu a také v pozici státu coby účastníka hospodářských vztahů. Následná empirická analýza mikro a makroekonomických dat naznačuje, že se institucionální odlišnosti britského a německého ekonomického modelu promítly do určitých rozdílů v průběhu a dopadech finanční a ekonomické krize na obě ekonomiky (cenová bublina na trhu nemovitostí, finanční situace podniků, pokles domácí a zahraniční poptávky, míra nezaměstnanosti).
|
host ::
RSS.