|
|
Nová role Evropské centrální banky ve finančním dohledu
Hartmann, Ivo ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Cílem této práce je analyzovat vývoj, resp. aktuální změny struktury evropského finančního dohledu s ohledem na postupující ekonomickou integraci zemí Evropské unie. V práci je finanční dohled na evropské úrovni pojímán jako nutný důsledek nadnárodní ekonomické integrace, avšak s tím, že podoba a forma takového dohledu je nebo přinejmenším donedávna byla v Evropské unii značně problematická, neboť jednotlivé členské státy EU necítily potřebu institucionalizovat spolupráci v oblasti finančního dohledu na nadnárodní bázi a už vůbec předávat jakékoli kompetence v této oblasti na nadnárodní úroveň. Práce především zohledňuje důsledky světové finanční krize a její vliv na strukturu evropského finančního dohledu, avšak vzhledem k tomu, že analyzuje vývoj evropského finančního dohledu v delším časovém horizontu, stejně jako motivy, překážky a cíle jednotlivých kroků podniknutých v této oblasti v tom kterém období, zabývá se nejen důsledky a dopady světové finanční krize, nýbrž i vlivem dalších faktorů. Z událostí a dokumentů, které dle našeho názoru v období před vypuknutím světové finanční krize nejvíce ovlivnily současnou podobu evropského finančního dohledu, je pozornost věnována především vlivu a přínosům vyplývajícím ze Smlouvy o založení Evropského společenství, z Akčního plánu finančních služeb a z...
|
|
|
Nová role Evropské centrální banky ve finančním dohledu
Hartmann, Ivo ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Cílem této práce je analyzovat vývoj, resp. aktuální změny struktury evropského finančního dohledu s ohledem na postupující ekonomickou integraci zemí Evropské unie. V práci je finanční dohled na evropské úrovni pojímán jako nutný důsledek nadnárodní ekonomické integrace, avšak s tím, že podoba a forma takového dohledu je nebo přinejmenším donedávna byla v Evropské unii značně problematická, neboť jednotlivé členské státy EU necítily potřebu institucionalizovat spolupráci v oblasti finančního dohledu na nadnárodní bázi a už vůbec předávat jakékoli kompetence v této oblasti na nadnárodní úroveň. Práce především zohledňuje důsledky světové finanční krize a její vliv na strukturu evropského finančního dohledu, avšak vzhledem k tomu, že analyzuje vývoj evropského finančního dohledu v delším časovém horizontu, stejně jako motivy, překážky a cíle jednotlivých kroků podniknutých v této oblasti v tom kterém období, zabývá se nejen důsledky a dopady světové finanční krize, nýbrž i vlivem dalších faktorů. Z událostí a dokumentů, které dle našeho názoru v období před vypuknutím světové finanční krize nejvíce ovlivnily současnou podobu evropského finančního dohledu, je pozornost věnována především vlivu a přínosům vyplývajícím ze Smlouvy o založení Evropského společenství, z Akčního plánu finančních služeb a z...
|
|
| |
|
|
Institucionální uspořádání regulace a dohledu v ČR a ve vybraných zemích
Veselá, Gabriela ; Blahová, Naděžda (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou institucionálního uspořádání regulace a dohledu České republice a na úrovni Evropské unie. Práce je rozdělena na tři části. První část obsahuje úvod do problematiky vymezením základních pojmů regulace a dohledu. Druhá část je věnována teoretickému výkladu alternativ institucionálního uspořádání, vývoji trendu integrace a stavu institucionálního uspořádání z hlediska Evropské unie. Třetí část je zaměřena na samotný vývoj institucionálního uspořádání v České republice, praktické zhodnocení jeho úspěšnosti a dále na možný budoucí trend integrace v oblasti celoevropské regulace a dohledu.
|
|
|
Finanční dohled ve Spolkové republice Německo
Veselá, Dominika ; Dvořák, Petr (vedoucí práce) ; Veselá, Jitka (oponent)
Tato práce se zabývá institucionálním uspořádáním finančního dohledu v SRN s cílem zhodnotit jeho nedávno realizovanou integraci. Nejprve je předkládán přehled teoretických modelů organizace institucí finančního dohledu včetně jejich předností a nedostatků. S vědomím neexistence jediného univerzálně aplikovatelného řešení institucionálního uspořádání finančního dohledu jsou dále prezentovány fundamentální požadavky kladené obecně na každý systém finančního dohledu, má-li tento efektivně plnit své funkce. Těžiště práce spočívá v představení finančního dohledu v SRN, a to z nejrůznějších hledisek. Hlavní stati mapují jeho historickou genezi až po vznik integrovaného Spolkového úřadu pro dohled nad finančními službami (BaFin), velký prostor je věnován legislativnímu zakotvení, detailně je popsána vnitřní organizace úřadu a zvláštní pozornost se obrací k jeho financování. Každodenní realita fungování finančního dohledu je podrobena kritice v pasáži týkající se problémů dohledové praxe, kde vystupuje na povrch zejména problematičnost vzájemné spolupráce Spolkového úřadu BaFin a Bundesbank na poli bankovního dohledu. Obraz doplňuje přehled nákladů na finanční dohled s důrazem na situaci před integrací a mylně očekávaný vývoj po jejím dovršení. S uvážením předkládaných faktů poskytuje závěr bilanci předpokladů, majících zajistit kvalitní dohledovou strukturu.
|
|
|
Institucionální uspořádání finanční regulace a dohledu ve světě
Brančík, David ; Blahová, Naděžda (vedoucí práce) ; Klimeš, Dušan (oponent)
Práce popisuje teoretické modely institucionálních systémů finanční regulace a dohledu. Podrobněji se zaobírá vhodností integrace dozoru do struktur centrální banky. Rozebírá různé formy integrace dohledových institucí, popisuje aktuálního stavu organizace dohledových institucí ve světě. Nejsou opomenuty mezinárodní aspekty problematiky: stav integrace a její vhodnost na mezinárodní úrovni, obzvláště v oblasti EU. Jediným vhodným řešením sjednocování dohledu v EU nemusí být centralizovaná, nadnárodní instituce dohledu. Nejdůležitějším zjištěním je konstatování, že neexistuje jeden univerzální, ideální model organizační struktury finanční regulace a dohledu. Analýzou přínosů jednotlivých modelů docházím k závěrům, že pro ekonomiky s malým finančním sektorem a kapitálovým trhem je pravděpodobně vhodnější model integrovaného dohledu. Dále jsou důležitá poznání, že země se sjednoceným dozorem požívají větší konzistence v kvalitě dohledu a sjednocení dozoru nevede ke snížení nákladů dohledové instituce.
|
host ::
RSS.