|
| |
|
|
Vliv zemědělské techniky na vznik biogenních aminů v silážích
Jandeková, Nela
Diplomová práce se zabývá vlivem zemědělské techniky na kvalitu bílkovinných siláží. V teoretické části se věnuje výrobě siláže, faktory ovlivňujícími výslednou kvalitu siláží, vznikem nežádoucích kvasných a proteolytických produktů a jejich vliv na zdraví zvířat. V praktické části bylo provedeno posouzení dvou odlišných technologií odběru siláže ze silážního žlabu a jejich vliv na sekundární degradaci siláže. Posuzování probíhalo v terénních podmínkách v podniku ZS Kosova Hora a.s. a ZOPOS Přestavlky a.s.
|
|
|
Konzervace pícnin silážováním
FRYŠOVÁ, Adéla
Cílem této bakalářské práce je zpracování literární studie zabývající se konzervací pícnin silážováním a dále zpracování přehledu faktorů, které mají vliv na kvalitu a průběh fermentace. Úvodní část se obecně zabývá významem silážování a cíli konzervace pícnin. Dále je řešen výskyt jednotlivých zástupců mikroorganismů, jak žádoucích, mezi které patří bakterie mléčného kvašení, tak nežádoucích, kam se řadí klostridie, plísně, kvasinky a další. Počty zmiňovaných mikroorganismů lze v různé míře ovlivnit použitím aditivních látek. V práci je také podrobně popisován správný průběh fermentačního procesu, který probíhá ve čtyřech základních fázích. První fází je aerobní fáze, dále pak hlavní fermentační fáze a na tu navazující fáze stabilizační a fáze zkrmování. Jednou z nejdůležitějších částí práce je samostatná technologie výroby siláže. Na každý úsek technologického postupu by měl být brát velký zřetel, protože právě v této části se chovatelé dopouštějí největších chyb. Ať už je to správný odhad sklizně při správné sušině, či délka řezanky a její následné kvalitní dusání a zakrytí. V této práci byly použity publikace a výzkumy českých i zahraničních autorů zabývající se problematikou konzervace silážování.
|
|
|
Konzervace mechanicky upraveného vlhkého zrna kukuřice silážováním
Niezgodová, Lenka
Cílem práce bylo zhodnocení nejdůležitějších faktorů, které mohou významně ovlivnit kvalitu výsledné siláže vyráběné z vlhkého zrna kukuřice, konkrétně mechanicky upraveného. Mezi tyto patří především volba způsobu narušení zrna, obsah sušiny v silážovaném zrnu a případná (resp. často nevyhnutelná) následná aplikace silážního aditiva dohromady s volbou jeho správného druhu. Rovněž způsob následného uchování siláže se podílí na konečném posouzení kvality, zdravotní nezávadnosti a vhodnosti ke krmným účelům. Práce se v úvodu zabývá obecnou charakteristikou siláží, definuje tuto problematiku a následně ve zjednodušeném schématu, tj. podle převažující živiny nebo obsahu sušiny silážované hmoty, obecně siláže dělí na jednotlivé skupiny. V závěru shrnuje podmínky pro dosažení úspěšného silážování jako celku. Praktická část se věnuje porovnání živinového složení a následně především vyhodnocení kvality fermentace v závislosti na použitém druhu silážního aditiva. Nejnižší hodnoty sumy kvasných kyselin byly prokázány v silážích ošetřených chemickými přípravky, zároveň se pouze u takto ošetřených variant objevila přítomnost kyseliny propionové. Rovněž obsah kyseliny mléčné byl výrazně ovlivněn tímto typem aditiva. Nevýznamné rozdíly ve srovnání s kontrolní silážní variantou byly zaznamenány u množství etanolu po ošetření močovinou, naopak u zbývajících pokusných siláží bylo jeho zastoupení nepatrné.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.