|
|
Škody způsobené černou zvěří na vybraných zemědělských pozemcích ZD Lipí
EIBL, Jiří
Předmětem práce jsou škody na zemědělských kulturách způsobené černou zvěří, snižování škod zvěří, zajištění normovaného stavu vhodným odlovem a předcházení škod i prevencí před propuknutím prasečího moru. Dnešní zemědělství intenzivně zařazuje v rostlinné výrobě velmi často řepku i kukuřici a během posledních dvaceti let se mnohonásobně zvýšila velikost osevních parcel. Takovéto podmínky jsou příčinou toho, že černá zvěř se převážně zdržuje v těchto lánech, kde najde potravu a kryt, hlavně v období od června do října. K tomu přispívá i to, že v této době začíná sezóna sběračů hub či lesních plodů a divoká prasata jsou rušena. Péče myslivců, kteří se snaží formou zakládání krmelišť přilákat divočáky z polí a předcházet škodám na zemědělských kulturách, je tímto znehodnocována. Když jsou divoká prasata rušena, do rušeného lesa se nerada vrací. V lese mají stále méně klidu také tím, jak se rozmnožují a rozšiřují. Proto se stala černá zvěř ze zvířete denního zvířetem nočním, zůstávající hlavně v lánech řepky, kukuřice a obilovin.
|
|
|
Přikrmování černé zvěře v honitbách Chlum a Sepekov
KOTALÍK, Tomáš
Bakalářská práce je se zaměřena na přikrmování černé zvěře ve dvou honitbách. První vybranou honitbou byla lesní honitba Chlum. Druhá honitba, která byla pro sledování vybrána byla honitba Sepekov. V každé honitbě byly ke sledování vyselektovány dvě vnadiště. Sledování započalo v březnu roku 2009 a skončilo v únoru roku 2010. Sledování přikrmování mělo vylišit rozdíly mezi lesní a smíšenou honitbou a hlavně určit intenzitu návštěv černou zvěří v jednotlivých ročních obdobích, na základě vlivu různých faktorů. Byly posuzovány následující faktory: klimatické (srážky sněhové, dešťové a teplota), vlivy setí a provedení sklizně zemědělských plodin během roku, vliv provedení společného lovu na černou zvěř v blízkosti přikrmovaného místa a odstřel na vnadištích. Také byl hodnocen vliv přikrmování na škody prováděné černou zvěří na polních kulturách. Lokality byly dvakrát týdně kontrolovány. Dále byla vnadiště monitorována pomocí Ir-C kamer. Při sledování byly zjištěny následující skutečnosti. Intenzita návštěv na krmelištích se v jednotlivých ročních období výrazně liší. V jarním období, kdy návštěvnost vnadišť není ovlivněna produkcí lesních semen jsme zaznamenali jako nejpreferovanější krmivo kukuřici. V letním období je černá zvěř soustředěna v zemědělských monokulturách a na vnadiště se dostavuje minimálně. V podzimním a zimním období je preferovanost jednotlivých druhů krmiv závislá na období jejich předkládání a provádění naháněk na černou zvěř. Škodám na zemědělských kulturách v jarním, podzimním a zimním období se nechá zabránit, pokud máme k dispozici dostatečně velký lesní komplex, ve kterém se nám podaří přikrmováním černou zvěř udržet. Vliv naháňky provedené v blízkosti vnadiště má vliv na návštěvnost přikrmovaného místa podle rozsahu provedeného lovu a ulovení členů tlupy docházející na dané krmné místo. Černá zvěř v období nouze navštěvuje vnadiště o 2 až 3 hodiny dříve. V době trvání deště se na vnadišti nikdy neobjevuje.
|
host ::
RSS.