|
|
Moštárna a konzervárna Víchov
Zeinerová, Eliška ; Muroň, Ivo (oponent) ; Ležatka, Lukáš (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je návrh novostavby výrobního areálu moštárny a konzervárny ve Víchově, místní části obce Černošín v Plzeňském kraji České republiky. Řešené území se nachází v okrajové části obce, na místě bývalého zemědělského areálu. Pozemek lemuje na jihovýchodní straně místní komunikace, ze které je areál přístupný hlavním vjezdem. Místo stavby je mírně svažité směrem k jihu. Kapacitně je areál dimenzovaný pro dvacet zaměstnanců ve výrobě a deset zaměstnanců v administrativě. Součástí návrhu je vlastní výrobní hala doplněná dvěma skladovými objekty, dále objektem administrativy a objektem prodejního showroomu. Výrobní proces počítá s výrobou jablečného moštu, cideru a sezónním konzervováním ovoce. Hlavní myšlenkou konceptu je v co největší míře respektovat a reagovat na venkovský typ okolní zástavby. Ta je zastoupená převážně samostatně stojícími rodinnými domy a malými hospodářskými objekty, které jsou často řazeny kolem hospodářských dvorů. Záměr proto sestává z pěti jednopodlažních objektů se sedlovou střechou, které jsou situovány kolem centrálního dvora, klíčového prostoru areálu. Měřítko areálu a archetypální tvar objektů, který reaguje na okolní charakter zástavby se stal stěžejním bodem návrhu.
|
|
|
Hospodářské dvory ve středověkých Čechách a na Moravě. Sídelní kontext a ekonomický potenciál.
Rak, Ondřej ; Klír, Tomáš (vedoucí práce) ; Šimůnek, Robert (oponent)
1 Abstrakt V této práci se zabývám hospodářskými dvory 13. - 15. století, které tvořily nedílnou součást středověké krajiny. Hlavní pozornost je kladena na sídelně-historický kontext a ekonomický potenciál. Pozornost jsem věnoval také používaným metodám, archeologickému výzkumu a povrchovým průzkumům. Panské hospodářské dvory se dělí na několik typů, podle hospodářské strategie a podle hmotné podoby. Jejich podoba závisela i na vlastníkovi, například kláštery stavěly dvory velké, drobná šlechta menší. Hlavním účelem vrchnostenských dvorů bylo poskytnout hospodářské zázemí vrchnosti, ale objevují se i dvory, které sloužily k zajištění finanční příjmů. Nejčastějšími vlastníky byla drobná šlechta a církevní instituce. Většinou se vyskytovaly na vesnici, kde vždy byly výraznou dominantou. Jelikož toto není příliš frekventované téma v české archeologii, bylo také cílem této práce shrnout dosavadní poznatky. Vzhledem k šíři tématu jsem se snažil zahrnout co nejvíce poznatků, na druhou stranu jsem ke zvoleným tématům musel přistupovat obecně. Práce by však měla zahrnovat nejdůležitější informace k tomuto tématu.
|
host ::
RSS.