|
|
Dějiny NO ČCSH Vodňany v letech 1925 - 1990
Kissová, Edita ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl podat stručně zdokumentovanou historii náboženské obce CČSH Vodňany v letech 1925 až 1990. Svědectví o vzniku a existenci náboženské obce je uvedeno obecnou historií města Vodňany. Následuje předpoklad pro založení náboženské obce CČSH. Město Vodňany se po první světové válce vyznačovalo velkou nákloností k reformaci katolické církve. Založení náboženské obce nové církve CČSH se neslo v duchu velké radosti z nových začátků. Ty byly ihned vystřídány povinnostmi při výstavbě budovy sboru a následnými komplikacemi se splácením nákladů na stavbu. Studie se věnuje také architektuře sboru. Členové náboženské obce byli aktivní. Věnovali se nejen fungování obce, ale také rozvíjeli kulturní (divadelní) a sportovní aktivity. O těchto aktivitách vypovídá nejvíce svědectví Jednoty mládeže CČSH Vodňany a divadelního spolku Zeyer. S příchodem druhé světové války se činnost náboženské obce omezila na to nejnutnější. Poválečná léta znamenala nabrání nového dechu, avšak vzpamatování z války nevydrželo dlouho. Příchod totalitního režim s sebou nesl novou vlnu omezování na svobodách jedinců a společenstvích. Církevních obzvláště. Náboženská obec se udržela po celou dobu tohoto režimu. V padesátých letech se zdařilo zrealizovat v prostorách Husova sboru výstavu Petra Chelčického k 500....
|
|
|
Dějiny kostela a farnosti v Želině do roku 1784
Zich, Leoš ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dějinami kostela sv. Vavřince v Želině do roku 1784. Cílem celé práce je podat co nejúplnější řadu duchovních správců kostela. Středověké období je zpracováno na základě edic pramenů a literatury. Těžiště práce je v období mladšího novověku, které je zpracováno na základě archivních pramenů církevních i světských. Pro toto období jsou sledovány i stavební úpravy kostela, změny mobiliáře a jiné skutečnosti z náboženského života farnosti. Práce je zakončena soupisem sakrálních objektů na území farnosti.
|
|
|
Klášter klarisek v Panenském Týnci od založení do konce samostatné existence
Hejdová, Tereza ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Práce Klášter klarisek v Panenském Týnci mapuje historii ženského kláštera od jeho založení na konci 13. století do roku 1782, kdy byl klášter zrušen reformou Josefa II. Těžiště textu spočívá ve zpracování archivních pramenů, především dopisů abatyší a odpovědí různých osobností na ně. Tyto materiály byly při zpracování tematicky členěny na prameny týkající se majetkových záležitostí a duchovní správy. Práce se snaží zpracované okruhy práce uvést do širšího historického kontextu. Okrajově se text dotýká i nedostavěného konventního chrámu, který přitahuje dodnes pozornost svou velikostí a v současnosti se kvůli němu stal městys Panenský Týnec velmi oblíbenou turistickou i "esoterickou" lokalitou. Bakalářská práce se věnuje i druhému životu kláštera v regionální literatuře. Zpracovává dílo Václava Beneše Třebízského a na jednotlivostech ukazuje, že se spisovatel, který je považován za autora historické prózy, klášterem a jeho historií pouze volně inspiruje.
|
|
|
Historie farnosti Olešnice na konci 18. a v průběhu 19. století
WAGNEROVÁ, Miluše
Předkládaná diplomová práce přibližuje na základě dostupných pramenů historii olešnické farnosti. Pozornost je věnována především jejímu vzniku a okolnostem, které mu předcházely, a to v souvislosti s josefínskými reformami. Zabývá se otázkou, do jaké míry tyto reformy ovlivnily její vznik a fungování. Dále se soustřeďuje na vnitřní organizaci a chod farnosti, spolu s jejím působením v rámci státní správy. Úvodní část shrnuje literaturu a prameny k danému tématu a je následována kapitolami věnujícími se církevní správě v době pozdního novověku, vzniku českobudějovického biskupství a Duchovní komisi Českého zemského gubernia. Vlastní studie je uvedena historií Olešnice, která si všímá majetkové držby a významných institucí v obci (škola, fara, úřady). Další kapitola je zaměřena na samotný vznik a historii olešnické farnosti, pozornost je také věnována vizitacím a místním duchovním správcům. Zbylé kapitoly se zabývají sakrálními objekty v rámci farnosti (kostelem, kaplemi a božími mukami), patronátem v místní farnosti a školskými záležitostmi. Poslední kapitola představuje písemnou produkci farnosti a zabývá se stavem farní registratury. Celkové shrnutí je uvedeno v závěru.
|
host ::
RSS.