|
| |
|
|
Vnímání povinnosti mateřských škol přijímat děti od 2 let věku
Syrovátková, Kristýna ; Teichmanová, Klaudia (vedoucí práce) ; Švihálková, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se snaží popsat, jak matky a ředitelky školek vnímají povinnost mateřských škol přijímat děti od dvou let věku, a analyzovat rozdíly v postojích těchto dvou skupin. Práce reaguje na novelu školského zákona z roku 2016, která mateřským školám udělovala povinnost zajistit dvouletým dětem místo v zařízení od roku 2020. Toto opatření mělo rodičům malých dětí usnadnit harmonizaci rodinného a pracovního života. Součástí práce je také vyhodnocení potenciálního využití zmíněného právního nároku dvouletých dětí. Výsledky práce vychází z informací získaných pomocí polostrukturovaných rozhovorů se šesti komunikačními partnerkami.
|
|
|
Slaďování rodinného a pracovního života na pozadí konceptu familismu ve vybraných zemích
Krám, Milan ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Vlčková, Kamila (oponent)
Cílem této práce je na pozadí konceptu familismu a s přihlédnutím k genderové rovnosti analyzovat vybrané veřejně politické nástroje České republiky a Spolkové republiky Německo, které ovlivňují harmonizaci privátního a pracovního života u rodin s dětmi do tří let věku. Práce se ve své teoretické části zabývá popisem dopadů současných společenských změn na slaďování obou sfér života, genderovou rovnost, ženy a jejich aspirace, rozhodování rodin o reprodukčních plánech či samotnou fertilitu. Dále nabízí vysvětlení vztahu mezi různými koncepty veřejných politik a jejich vlivu na harmonizaci obou světů, genderovou rovnost a svobodnou volbu životní strategie. V analytické části posléze nabízí vhled do příslušných konceptů veřejně-politických nástrojů obou vybraných zemí, komparuje je mezi sebou za použití předem definovaných kategorií a přináší jejich analyzu optikou konceptu familismu formulovaného Sigrid Leitnerovou. Ve svém závěru, konkrétně v kapitole "Diskuse a souhrn doporučení", pak práce nabízí návrhy na úpravu některých veřejně-politických nástrojů v ČR inspirované těmi regulacemi Spolkové republiky Německo, které mají potenciál positivně ovlivnit podmínky harmonizace obou životních sfér, jakož i svobodnou volbu životní strategie a genderovou rovnost.
|
|
| |
|
|
Komparace postavení neformálních pečovatelů v systému dlouhodobé péče v Česku a na Slovensku
Svobodová, Lucie Magdalena ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Geissler, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá neformální péčí v kontextu dlouhodobé péče v Česku a na Slovensku. Vykonávání neformální péče je náročné a často mívá na pečovatele negativní dopady, které mohou vést až k syndromu vyhoření. Neformálním pečovatelům z obou zemí však často nezbývá jiná možnost z důvodu nedostupnosti formální péče či tlaku mezigenerační solidarity. Autorka popisuje dlouhodobou péči v Československu před rokem 1989 za účelem potvrzení či vyvrácení platnosti teorie path dependence. Využívá zde typologii Sigrid Leitnerové. Dále identifikuje postavení neformálních pečovatelů v Česku a na Slovensku a následně provádí jejich komparaci. Komparativní analýza je provedena na základě stanovených kritérií, zejména je zaměřena na práva a povinnosti neformálních pečovatelů. Na závěr se autorka snaží zjištěné podobnosti a rozdílnosti mezi ČR a SR aplikovat na teorii path dependence a ověřit tak její platnost.
|
host ::
RSS.