|
|
Studium interakce receptoru NKp46 s adhesinem Epa1
Houserová, Jana ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Pavlíček, Jiří (oponent)
Jednou ze složek nespecifického imunitního dohledu organismu jsou NK buňky (z angl. natural killer cells, přirozeně zabíječské buňky). Úkolem NK buněk je vyvolat apoptosu u cílových buněk (například buněk rakovinných či virově infikovaných). Cílové buňky jsou rozpoznávány pomocí povrchových receptorů. NK buňky mají na svém povrchu aktivační a inhibiční receptory. Mezi aktivační receptory patří receptor přirozené cytotoxicity NKp46. Jedním z několika dosud popsaných ligandů tohoto receptoru je adhesin Epa1 (z angl. epithelial adhesin 1) kvasinky Candida glabrata. Neschopnost těla spustit imunitní odpověď a bránit se kvasinkové infekci způsobuje vážné komplikace u pacientů s hematologickým onemocněním, tzv. invazivní kandidózy. NK buňky se začínají využívat také v rámci imunoterapie nádorů, konkrétně bispecifické fúzní proteiny, které se jednou částí váží na receptor NK buňky a druhou částí na nádorový antigen. Tato práce se zaměřuje na přípravu rekombinantního proteinu NKp46. Pro studium vlivu O-glykosylace na vazbu ligandu byl připraven mutant glykosylačního místa NKp46 T225A. Proteiny byly produkovány stabilně transfekovanými liniemi HEK293S GnTI- a HEK293T. Protein Epa1 byl produkován v expresním systému E. coli a poté purifikován. Schopnost vazby proteinu Epa1 a laktosy byla ověřena pomocí dvou...
|
|
|
Studium interakce receptoru NKp46 s adhesinem Epa1
Houserová, Jana ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Pavlíček, Jiří (oponent)
Jednou ze složek nespecifického imunitního dohledu organismu jsou NK buňky (z angl. natural killer cells, přirozeně zabíječské buňky). Úkolem NK buněk je vyvolat apoptosu u cílových buněk (například buněk rakovinných či virově infikovaných). Cílové buňky jsou rozpoznávány pomocí povrchových receptorů. NK buňky mají na svém povrchu aktivační a inhibiční receptory. Mezi aktivační receptory patří receptor přirozené cytotoxicity NKp46. Jedním z několika dosud popsaných ligandů tohoto receptoru je adhesin Epa1 (z angl. epithelial adhesin 1) kvasinky Candida glabrata. Neschopnost těla spustit imunitní odpověď a bránit se kvasinkové infekci způsobuje vážné komplikace u pacientů s hematologickým onemocněním, tzv. invazivní kandidózy. NK buňky se začínají využívat také v rámci imunoterapie nádorů, konkrétně bispecifické fúzní proteiny, které se jednou částí váží na receptor NK buňky a druhou částí na nádorový antigen. Tato práce se zaměřuje na přípravu rekombinantního proteinu NKp46. Pro studium vlivu O-glykosylace na vazbu ligandu byl připraven mutant glykosylačního místa NKp46 T225A. Proteiny byly produkovány stabilně transfekovanými liniemi HEK293S GnTI- a HEK293T. Protein Epa1 byl produkován v expresním systému E. coli a poté purifikován. Schopnost vazby proteinu Epa1 a laktosy byla ověřena pomocí dvou...
|
|
|
Fasciolidní motolice: od genů k diagnostice
Ježková, Monika ; Leontovyč, Roman (vedoucí práce) ; Sojka, Daniel (oponent)
Motolice z čeledi Fasciolidae jsou parazité savců včetně člověka. Veterinárně a medicínsky významné druhy, vyskytující se i na území České Republiky, jsou Fasciola hepatica a Fascioloides magna. Fascioloides magna a F. hepatica infikují široké spektrum divokých i domácích přežvýkavců, v případě F. hepatica může být infikován i člověk. Obě motolice jsou zodpovědné za závažná poškození jaterního parenchymu či žlučovodů u jejich definitivního hostitele, což je příčinou ztráty hmotnosti, anémie, snížené produkce mléka a v některých případech i smrti hostitele. Klíčovou roli při kontrole infekce F. hepatica a F. magna hraje účinná a včasná diagnostika. Nejrosšířenější diagnostické metody jsou založené převážně na sérodiagnostických metodách využívajících specifické antigeny např. exkrečně-sekreční produkty (ESP). Diagnostické markery založené na ESP mohou být díky jejich heterogenitě nespecifické, a také reprodukovatelnost takové metody je značně omezená. Při diagnostice fasciolidních motolic se používají také konkrétní proteiny obsažené v ESP. Tento přístup však vyžaduje biologický materiál a laboratorní postupy, spojené s identifikací, purifikací a testováním antigenicity vybraných proteinů. Aktuální rozvoj paralelních sekvenačních technologií generuje obrovské množství genomových, transkriptomových a...
|
|
|
Příprava plazmidů pro expresi interleukin 2- fúzní monoklonální protilátky
Slavata, Lukáš ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Milichovský, Jan (oponent)
Náplní práce byla optimalizace produkce monoklonální protilátky proti interleukinu-2 (IL 2) s navázaným fúzním IL 2, a to přípravou nových expresních vektorů založených na plasmidu pTW5 a nahrazením nativní signální sekvence novou, původem ze sekretované alkalické fosfatasy. Tato fúzní protilátka vykazuje zajímavou biologickou aktivitu s poten-ciálem pro terapeutické využití - prodloužení cirkulace IL 2 v krevním oběhu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Reportéry genové exprese u \kur{Drosophila melanogaster}.
ŠTROS, Jiří
Drosophila melanogaster je široce používaný modelový organismus v genetice a v dalších disciplínách souvisejících s lékařsky a biotechnologicky významnými problémy. První část práce podává přehled některých základních genetických nástrojů a reportérů genové exprese používaných při práci s D.melanogaster s důrazem na reportérový gen GFP. Druhá část podává popis a výsledky experimentální práce zaměřené na reportérový konstrukt sestávající z genu adenosin deaminasy (ADGF-A) a značky GFP. Při práci s reportéry genové exprese, jako je GFP, je důležité vědět, zda přítomnost reportéru neovlivňuje studovaný proces. Experiment popsaný v této práci testoval, zda je fúzní protein sestávající z adenosin deaminasy a GFP plně funkčním enzymem, nebo zda je aktivita enzymu ovlivněna přítomností fluorescenční značky. Výsledky práce podporují vhodnost fúzního konstruktu jako reportéru genové exprese.
|
|
|
Expression and purification of \kur{Synechocystis} ferrochelatase from \kur{Escherichia coli}
RICHTOVÁ, Jitka
Ferochelatáza (FeCH) je všudypřítomný enzym produkující hem, který je nezbytný pro všechny žijící organizmy. Fotosyntetické organizmy syntetizují heme a chlorofyl společnou dráhou, ve které hraje FeCH významnou roli jako klíčový enzym pro regulaci obou větví. Vytvoření aktivní rekombinantní FeCH by bylo neocenitelné pro pochopení role FeCH v regulaci biosyntetické dráhy chlorofylu a hemu. Cílem této práce je exprimovat FeCH ze sinice Synechocystis 6803 v Escherichia coli a připravit protokol pro purifikaci tohoto proteinu ve formě vysoce aktivního enzymu.
|
host ::
RSS.