|
| |
|
|
Krizová připravenost Nemocnice Jihlava na vybrané mimořádné události
VILÍMKOVÁ, Zuzana
V současné době hrozí mnoho mimořádných událostí, které mohou zasáhnout bezpečnostní prostředí České republiky. Žádná mimořádná událost si nevybírá čas ani místo, kde zasáhne. Mezi nejohroženější osoby můžeme řadit osoby nacházející se v sociálních zařízeních či v zdravotnických zařízeních v důsledku toho, že dané osoby jsou odkázané na pomoc druhých. Zdravotnická zařízení mají svá specifika, kterým je třeba věnovat zvýšenou pozornost, hlavně v případě vzniku mimořádných událostí. V současné době je nárok od pacientů na poskytování zdravotní péče vysoký. Péče by měla být poskytována v celém svém rozsahu a na vysoké úrovni. Cílem práce je zvýšení připravenosti Nemocnice Jihlava na vybrané mimořádné události. Pro tuto práci byla stanovena výzkumná otázka: "Jaká je připravenost nemocnice Jihlava na vybrané mimořádné události?" Získání dat bude probíhat několika formami. Stěžejní bude rešerše a analýza právních norem a dokumentů týkající se dané problematiky. Bude použita analýza syntézy, indukce dokumentů a pozorování daného prostředí. Důležitou úlohu budou mít i následné rozhovory se zaměstnanci Nemocnice Jihlava a dalšími příslušnými osobami. Pro posouzení připravenosti Nemocnice Jihlava bude provedena analýza rizik metodou KARS. Výsledkem bude vypracovaný plán krizové připravenosti, který bude následně předán nemocnici. Práce může sloužit výzkumným účelům i nemocnicím pro zvýšení jejich připravenosti na krizové situace.
|
|
|
Krizová připravenost Nemocnice ve Frýdku-Místku na vybrané mimořádné události
ŠMÍDOVÁ, Monika
Cílem diplomové práce bylo posoudit současný stav připravenosti Nemocnice ve Frýdku- Místku na vybrané mimořádné události a vytvořit mechanismy a přístupy ke zlepšení krizové připravenosti nemocnice. Pro zodpovězení výzkumné otázky jsem zvolila převážně kvalitativní výzkum s prvky kvantitativního. Na počátku psaní diplomové práce jsem v rámci odborné praxe navštívila Nemocnici ve Frýdku-Místku, kterou jsem vybrala pomocí náhodného výběru z nemocnic v Moravskoslezském kraji zřizovaných krajem a provedla sběr dat v oblasti řešení mimořádných událostí. Na základě vlastního pozorování a poskytnuté dokumentace jsem odhalila nesprávné zpracování plánu krizové připravenosti. Jelikož plán krizové připravenosti řeší mimořádné události, které by mohly ohrozit fungování nemocnice, a tudíž plnění povinností z krizového plánu, rozhodla jsem se pro přepracování plánu s použitím metodiky k tomu určené. Jelikož rizika zahrnutá v plánu krizové připravenosti mi přišla nedostačující, provedla jsem vlastní analýzu rizik vnějšího i vnitřního prostředí ohrožující provoz nemocnice. Následně jsem použila metodu KARS, což je kvalitativní analýza rizik a jejich souvztažnosti, a stanovila jsem si rizika, která by měla být řešená primárně a zapracovala je do plánu. Výstupem diplomové práce je zpracovaný návrh plánu krizové připravenosti Nemocnice ve Frýdku-Místku s možností doplnění informací nemocnicí. Vytvořený plán bude předán vedení nemocnice.
|
|
|
Historie školství ve Čkyni v letech 1880 - 1948
ŠIŠLÁKOVÁ, Marta
Práce se zabývá popisem života žáků na Obecné škole ve Čkyni v letech 1880-1948. V úvodu je nastíněna historie obce, následuje část o historii školství v obci a poté se jednotlivé kapitoly zabývají konkrétním časovým obdobím na školách. Kapitoly pojednávají o učitelích, žácích a jejich výuce, o výročích a oslavách, které se pravidelně nebo mimořádně ve škole pořádaly. Práce také zmiňuje politické a jiné významné události, které se v daných letech odehrály, a jak tyto události ovlivnily školní výuku. Nejdůležitějším pramenem pro zpracování této práce byly obecní kroniky a kroniky školy.
|
|
|
Zhodnocení využívání Katalogu typových činností integrovaného záchranného systému při řešení mimořádných událostí
RATAJ, Martin
Pro snížení ztrát na životech a zdraví obyvatel, životním prostředí, zvířatech a majetku při vzniku mimořádných událostí byl zřízen integrovaný záchranný systém, čímž se rozumí koordinovaný postup jeho složek při řešení těchto událostí. Pro účelnou funkčnost většího počtu složek při součinnosti u provádění záchranných a likvidačních prací byly vytvořeny sjednocující postupy pod názvem Katalog typových činností složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu. Katalog obsahuje patnáct typových činností, jež se zabývají patnácti mimořádnými událostmi, jejichž vznik hrozí na území České republiky. Každá typová činnost poté obsahuje postup řešení mimořádné události a seznam složek, které se na jejich řešení budou podílet. KTČ by tak měl sloužit jako návod pro úspěšné zvládnutí mimořádných událostí v něm řešených. Teoretická část práce se věnuje jednotlivým typovým činnostem, u kterých jsou uvedeny podmínky pro jejich užití, výčet vázaných složek a stručný postup provádění záchranných a likvidačních prací. Jedním z cílů práce bylo zhodnotit využívání jednotlivých typových činností uvedených v Katalogu typových činností při řešení mimořádných událostí složkami IZS v České republice v letech 2010 - 2014 a druhým cílem bylo navrhnout zpracování dalších typových činností pro zařazení do katalogu. Oba dva cíle byly naplněny. Výzkumná část práce probíhala metodikou analýzy a rešerše dostupných materiálů, zejména statistických ročenek zásahů složek IZS za uvedené roky. Sběrem dat v rámci kvalitativního výzkumu a to formou řízeného rozhovoru s příslušníky hasičských záchranných sborů krajů. Po provedení analýzy a rešerše dat získaných od MV- generálního ředitelství HZS ČR byla data statisticky zpracována do tabulek a grafů a následně porovnávána s daty získanými od respondentů, kteří byli podrobováni řízeným rozhovorům. Respondenti byli vybráni z řad příslušníků hasičských záchranných sborů, kde byl osloven vždy jeden příslušník z každého kraje ČR. Osloveno tedy bylo 14 respondentů, z nichž 13 bylo ochotných poskytnout rozhovor týkající se dané problematiky. Osnova rozhovoru se skládala z 10 otázek, které měly rozklíčovat, zda je v určeném kraji užíván KTČ složek IZS při řešení mimořádných událostí. Ve statistických výsledcích dat získaných od MV- GŘ HZS ČR se ukázalo, že většina mimořádných událostí řešených pomocí postupů typových činností spíše stagnuje nebo narůstá. Pokles se objevil pouze u dopravních nehod řešených při vyhlášení druhého a vyššího stupně poplachu. Z rozhovorů s příslušníky hasičských záchranných sborů vyplynulo, že KTČ složek IZS je v drtivé většině používán pro řešení mimořádných událostí, které splňují prvky užití. Nejčastěji je tomu u dopravních nehod a demonstrování úmyslu sebevraždy. Naopak nejméně dochází k výskytu a tudíž i k užití KTČ při zajišťování veřejného pořádku při shromážděních a technopárty a u chřipky ptáků. Kraje nejčastěji řešící mimořádné události dle výsledků jsou Jihomoravský kraj a Hlavní město Praha. Na opačném konci se z hlediska vytížení ocitl Olomoucký kraj. Pomocí komparace, porovnávající četnosti řešení mimořádných událostí pomocí KTČ vzhledem k celkovému počtu řešeních mimořádných událostí pomocí KTČ na území ČR, byl ustanoven Jihomoravský kraj, jako nejlépe užívající kraj typových činností k řešení mimořádných událostí. Nejhůře užívajícím je oproti němu určen Karlovarský kraj. Navrženými mimořádnými událostmi pro zařazení do KTČ jsou mimořádné události s výskytem vysoce nebezpečných nákaz, zřícení budov, zvládání migrační vlny a teroristický útok. Výzkumná otázka byla položena takto: Jsou typové činnosti složek IZS při společném zásahu využívány k řešení mimořádných událostí v nich řešených? Zodpovězení výzkumné otázky zní kladně. Typové činnosti složek IZS při společném zásahu jsou využívány k řešení mimořádných událostí v nich řešených.
|
|
|
Jemnická škola v letech 1952-1970
HABROVÁ, Vendula
Práce se zabývá popisem života žáků na Základní škole v Jemnici v letech 1952-1970, v době komunismu. Jednotlivé kapitoly se konkrétněji zaměřují na život žáků na škole. Ředitelé a učitelé, kteří na škole působili. Žáci, jejich výuka a kam odcházeli po ukončení školy. Jak žáci trávili čas mimo vyučování, v jakých organizacích a zájmových kroužcích se scházeli. Dále se z práce dozvíme, jaké oslavy výročí a svátky se v tehdejší době slavily a jaké mimořádné události se odehrály. Práce odhaluje i politickou situaci a to, jak působila na život ve škole.
|
|
|
Komunikace s veřejností v době řešení krizové situace
SALÁTOVÁ, Renata
Život na naší planetě neexistuje bez rizik. Nikdo není před mimořádnými událostmi a krizovými situacemi chráněn. Pro Českou republiku jsou pravděpodobné, kromě velkých dopravních havárií a živelních pohrom, jako jsou povodně, požáry, vichřice, sesuvy půdy, sněhové laviny, také havárie s únikem nebezpečných chemických látek. Výše uvedené předpokládané situace vyžadují okamžitou reakci na tyto události a v mnohých případech jejich řešení vyvolá potřebu komunikace s veřejností. Za tímto účelem byl v České republice vytvořen systém krizového řízení, který provádí prevenci a korekci krizových situací a při vypuknutí krize uplatňuje specifické postupy vedoucí ke zmírnění účinku krize. Nedílnou součástí činnosti je právě oblast toku informací (krizové komunikace), včetně informovanosti široké veřejnosti. Výsledkem výše popsané činnosti je plán komunikace s veřejností. Vzhledem k tomu, že žádná právní norma neřeší obsah a strukturu tohoto dokumentu, můj návrh vychází z odborné dostupné literatury, provedené analýzy vybraných ORP a konzultace s odborníky na toto téma. Informace jsou základem veškerého dění, jsou ale k ničemu, pokud se nedostanou k těm, kterým jsou určeny. Proto by jejich předávání obyvatelstvu mělo hrát stěžejní roli při provádění preventivních opatření před mimořádnými událostmi a krizovými situacemi, stejně tak i v době řešení krizové situace.
|
host ::
RSS.