|
|
Úprava extradičního řízení v mezinárodním právu
Huclová, Helena ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Jílek, Dalibor (oponent) ; Polák, Přemysl (oponent)
Úprava extradičního řízení v mezinárodním právu Předmětem zkoumání předkládané disertační práce je institut extradice. Téma vydávání osob jedním státem druhému státu za účelem jejich trestního stíhání nebo uložení či výkonu trestu je velice aktuální. Stále postupující proces globalizace a snadné možnosti cestování umožňují pachatelům trestných činů skrývat se před spravedlností v různých státech. Extradice tak hraje velmi důležitou roli jak při vydávání pachatelů "běžných" trestných činů, tak významně napomáhá v boji proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, kyberkriminalitě či jiným formám přeshraniční kriminality. Spolupráce států při vydávání osob je tak naprosto klíčová v boji proti beztrestnosti pachatelů trestných činů. Extradiční právo lze dělit na právo materiální a právo formální. Materiální extradiční právo se zabývá zejména zkoumáním podmínek pro vyhovění extradiční žádosti. Formální extradiční právo představuje souhrn procesních opatření souvisejících se zahájením extradičního řízení, jeho průběhem a skončením. Tématem předkládané disertační práce je "Úprava extradičního řízení v mezinárodním právu", avšak předmět práce je vymezen úžeji. Práce se zabývá pouze formálním extradičním právem, resp. tou jeho částí, která má mezinárodní rozměr. Jedná se o téma, které na rozdíl od...
|
|
|
Evropský zatýkací rozkaz
Bicanová, Jitka ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Sváček, Jan (oponent) ; Záhora, Jozef (oponent)
Evropský zatýkací rozkaz je institutem policejní a justiční spolupráce v trestních věcech. Založen je na vzájemné důvěře členských států ve své právní systémy. Jeho vznik zapříčinila nejen neúspěšná situace při ratifikaci mezinárodních smluv upravujících extradici, ale také teroristické útoky, k nimž došlo 11. září 2001 v New Yorku. Evropský zatýkací rozkaz znamenal průlom do národních tradičních suverenit členských států, a to za účelem zajištění prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti v rámci Evropské unie. Vznik evropského zatýkacího rozkazu vedl k omezení některých zásad, které ovládaly extradiční řízení, kdy mezi ty nejdůležitější řadíme zásadu zákazu nevydávání vlastních občanů. Evropský zatýkací rozkaz je nezbytným prostředkem a nástrojem policejních i justičních orgánů v boji proti národní a nadnárodní trestné činnosti, jehož využívání každým rokem stoupá.
|
|
|
Úprava extradičního řízení v mezinárodním právu
Huclová, Helena ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Jílek, Dalibor (oponent) ; Polák, Přemysl (oponent)
Úprava extradičního řízení v mezinárodním právu Předmětem zkoumání předkládané disertační práce je institut extradice. Téma vydávání osob jedním státem druhému státu za účelem jejich trestního stíhání nebo uložení či výkonu trestu je velice aktuální. Stále postupující proces globalizace a snadné možnosti cestování umožňují pachatelům trestných činů skrývat se před spravedlností v různých státech. Extradice tak hraje velmi důležitou roli jak při vydávání pachatelů "běžných" trestných činů, tak významně napomáhá v boji proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, kyberkriminalitě či jiným formám přeshraniční kriminality. Spolupráce států při vydávání osob je tak naprosto klíčová v boji proti beztrestnosti pachatelů trestných činů. Extradiční právo lze dělit na právo materiální a právo formální. Materiální extradiční právo se zabývá zejména zkoumáním podmínek pro vyhovění extradiční žádosti. Formální extradiční právo představuje souhrn procesních opatření souvisejících se zahájením extradičního řízení, jeho průběhem a skončením. Tématem předkládané disertační práce je "Úprava extradičního řízení v mezinárodním právu", avšak předmět práce je vymezen úžeji. Práce se zabývá pouze formálním extradičním právem, resp. tou jeho částí, která má mezinárodní rozměr. Jedná se o téma, které na rozdíl od...
|
|
|
Evropský zatýkací rozkaz
Bicanová, Jitka ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Sváček, Jan (oponent) ; Záhora, Jozef (oponent)
Evropský zatýkací rozkaz je institutem policejní a justiční spolupráce v trestních věcech. Založen je na vzájemné důvěře členských států ve své právní systémy. Jeho vznik zapříčinila nejen neúspěšná situace při ratifikaci mezinárodních smluv upravujících extradici, ale také teroristické útoky, k nimž došlo 11. září 2001 v New Yorku. Evropský zatýkací rozkaz znamenal průlom do národních tradičních suverenit členských států, a to za účelem zajištění prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti v rámci Evropské unie. Vznik evropského zatýkacího rozkazu vedl k omezení některých zásad, které ovládaly extradiční řízení, kdy mezi ty nejdůležitější řadíme zásadu zákazu nevydávání vlastních občanů. Evropský zatýkací rozkaz je nezbytným prostředkem a nástrojem policejních i justičních orgánů v boji proti národní a nadnárodní trestné činnosti, jehož využívání každým rokem stoupá.
|
|
|
Evropský zatýkací rozkaz a jeho implementace v České republice
Cibulková, Kristýna ; Novotná, Markéta (vedoucí práce) ; Druláková, Radka (oponent)
Práce se zabývá problematikou evropského zatýkacího rozkazu, konkrétně jeho implementací v České republice. Nejprve nabízí přehled rozdílů mezi instituty evropského zatýkacího rozkazu a extradice v mezinárodním právu. Následně stručně analyzuje proces implementace evropského zatýkacího rozkazu do českého právního řádu, spojený s rozhodnutím Ústavního soudu ČR v této věci. Nakonec práce analyzuje data sebraná Evropskou unií od jejích členských států v otázce praktické aplikace evropského zatýkacího rozkazu a jeho efektivity.
|
|
|
Právní úprava extradice
Krečová, Ivana ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Levý, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je kromě právního vymezení extradice také zodpovězení otázky, zda nahrazení klasického extradičního řízení v rámci Evropské unie evropským zatýkacím rozkazem bylo úspěšné a jaký je jeho trend od zavedení. Práce se také zabývá změnou role Eurojustu, kterou přinesla Lisabonská smlouva. V teoretické části se práce zaměřuje na historický vývoj extradice v rámci mezinárodní justiční spolupráce, vysvětlení základních pojmů a právní úpravu extradice. Je zde popsán vývoj extradice v rámci Rady Evropy a EU a také komparace EZR s klasickou extradicí. Praktická část se poté věnuje analýze jednotlivých soudních rozhodnutí Vrchního soudu v Praze jakožto ukázky fungování extradice a evropského zatýkacího rozkazu v praxi.
|
|
|
Evropský zatýkací rozkaz v teorii a praxi
Sikorská, Eliška ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Žák, Květoslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá evropským zatýkacím rozkazem v teorii a praxi. V rámci teoretického vymezení se práce zaměřuje především na právní zakotvení mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech v rámci Evropské unie, jejímu vývoji z historického hlediska a současnému stavu. Ve druhé části se práce zabývá praktickým vykonáváním evropského zatýkacího rozkazu a s tím spojenými problémy. Důvodem je skutečnost, že od počátku uplatňování evropského zatýkacího rozkazu uběhlo již 10 let a během této doby vyvstala řada pochybností nad jeho vykonáváním a následných dopadech na základní práva občanů.
|
|
|
Evropský zatýkací rozkaz - komparace extradice a evropského zatýkacího rozkazu
Klimová, Kateřina ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Novotná, Markéta (oponent)
Rámcové rozhodnutí Rady EU o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (2002/584/SVV) ze dne 13. června 2002 zavedlo mezi členskými státy institut evropského zatýkacího rozkazu, který zcela nahradil dosavadní postupy extradice mezi členskými státy Evropské unie. Zavedení evropského zatýkacího rozkazu bylo vyvoláno jak rozšiřující se přeshraniční kriminalitou, tak i teroristickými událostmi 11. září 2001 v USA. Cílem jeho zavedení bylo zefektivnit mezi členskými státy Evropské unie dosavadní postupy extradice. Bakalářská práce s názvem: "Evropský zatýkací rozkaz - komparace extradice a evropského zatýkacího rozkazu" se zabývá srovnáním evropského zatýkacího rozkazu a klasické extradice na základě srovnání principů obou institutů. Zdůrazňuje významnou zásadu při realizaci evropského zatýkacího rozkazu, a to zásadu vzájemného uznávání soudních rozhodnutí. Práce dále analyzuje přínos a nedostatky evropského zatýkacího rozkazu. Nedostatky se objevují především v praktické realizaci evropského zatýkacího rozkazu, ale jeho přínos je mnohonásobně větší a právem se jedná o průlomovou právní normu.
|
|
|
Vývoj terorismu se zaměřením na konvenční terorismus
BREHOVSKÁ, Lenka
Co znamená terorismus? Je to druh organizovaného násilí proti lidem, kteří nebojují. Mezi těmito oběťmi jsou většinou ženy, malé děti a staří lidé. Myslím ti lidé, kteří se nedokáží sami chránit. Hlavní důvod teroristů je stát se {\clqq}slavný``. Kořeny terorismu můžeme najít i v minulosti. Hlavní důvody páchání terorismu jsou etnické, náboženské, politické a ekonomické problémy ve společnosti. Také můžeme zmínit ideologický terorismus. Terorismus se změnil po Studené válce roku 1990. Ideologický terorismus se stal méně častý, ale stále ho můžeme najít například na Kubě, KLDR, než náboženský. Náboženský terorismus můžeme najít po celím světě hlavně v Iráku, Afghánistánu a mnoho jiných. Po tragických událostech ve Spojených státech se stal terorismus mezinárodním problémem. Můžeme vidět, že teroristické útoky e po roce 2001 staly více časté. S vývojem nových zbraní se terorismus stává více nebezpečnější. Terorismus je mezinárodní problém a my musíme proti němu spolupracovat. Mnoho států a organizací jako OSN či NATO vytvářejí protiteroristické jednotky. Česká republika se také účastní v boji proti tomuto násilí a krutosti. V České republice jsou dvě velké protiteroristické jednotky. Policejní jednotka URNA a vojenská SOG. Ve světě to jsou například jednotky, GSG-9 v Německu, Alfa v Rusku, Delta ve Spojených státech či SAS ve Velké Británii. Jejich hlavní poslání je prevence a potlačování teroristických aktivit. Ve světě je mnoho druhů terorismu. Hlavní je mezinárodní terorismus, konvenční terorismus, superterorismus, elektronický terorismus či nukleární terorismus.
|
host ::
RSS.