|
|
Sexual promiscuity, cryptic female choice and the biology of passerine sperm
Míčková, Kristýna ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Vrbacký, Marek (oponent) ; Krist, Miloš (oponent)
Objev postkopulačních mechanizmů výběru partnera zásadně změnil pohled na pohlavní selekci. Pěvci tvoří ideální skupinu pro studium dvou mechanizmů postkopulační pohlavní selekce, kompetice spermií a skryté volby samice. Tato dizertační práce se zabývá postkopulační selekcí ze třech různých uhlů právě u tohoto taxonu. V této práci jsme se zabývali (1) životními změnami znaků, které mohou ovlivňovat reprodukční úspěch samců (morfologie a velocita spermií, produkce spermií) a zároveň trade-off mezi těmito znaky a délkou dožití u samců vlaštovky obecné (Hirundo rustica); (2) variabilitou v proteinech seminální tekutiny a spermií u šesti vybraných druhů pěvců a zda jsou tyto rozdíly způsobeny fylogenezí či vlivem postkopulační pohlavní selekce a (3) popisem proteinového složení samičích kloakálních tekutin vlaštovky obecné ve čtyřech fázích reprodukčního cyklu, změnami v zastoupení proteinů v jednotlivých fázích a stanovením proteinů specifických pro jednotlivé reprodukční fáze. Naše výsledky ukazují, že neexistuje jednotný trend pro změny ve znacích spermií či produkce spermií napříč životem samce. Zatímco morfologie ani velocita spermií se zásadně nemění, produkce spermií v prvních letech života stoupá. Přílišná investice do produkce spermií však může snížit šance samce na delší život, což...
|
|
|
Kompetice spermií u ptáků a zdroje její variability na vnitrodruhové a mezidruhové úrovni
Šplíchalová, Petra ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Poláková, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá výskytem mimopárových paternit u sociálně monogamních druhů ptáků a mírou její variability na mezidruhové a vnitrodruhové úrovni. V první části popisuji výskyt mimopárových paternit (EPP) a u ptáků a porovnávám všechna dostupná data vyjadřující se k této problematice. Rozdíly v míře EPP jsou velké a pohybují se od nulového výskytu mimopárových mláďat v hnízdě až po jasně prokazatelnou promiskuitu. U pěvců je patrná větší tendence k promiskuitnímu chování nežli u nepěvců. V druhé části bakalářské práce identifikuji nejdůležitější faktory ovlivňující míru mimopárových paternit u pěvců, jakožto modelové skupiny výzkumu EPP. Snažím se shrnout současné znalosti o vlivu těchto převážně ekologických faktorů na výskyt EPP v pěvčích populacích. Ty zahrnují především hnízdní hustotu a synchronizaci, a dále populační genetickou diverzitu, délku života a zapojení samců do krmení mláďat (potřeba samčích rodičovských investic). Klíčová slova: promiskuita, mimopárové paternity, mimopárové kopulace, kompetice spermií
|
|
|
Evidence pro zisky a ztráty plynoucí ze sexuální promiskuity u ptáků
Zdobinská, Helena ; Michálková, Romana (vedoucí práce) ; Sládeček, Martin (oponent)
U více než 75 % druhů ptáků se vyskytují mimopárové paternity, tedy situace, kdy alespoň jedno z mláďat v hnízdě nepatří sociálnímu partnerovi dané samice. Zatímco zájem samců účastnit se mimopárových kopulací je intuitivní (více zplozených potomků), výhody plynoucí z promiskuity u samic nejsou zdaleka tak zřejmé a jednoznačné. Proto bylo navrženo mnoho adaptivních hypotéz, snažících se vysvětlit promiskuitní chování u samic. Adaptivní hypotézy tvrdí, že samice má z mimopárových kopulací nějaké výhody (geneticky kvalitnější potomky). Empirické evidence pro takové výhody ovšem často chybí a adaptivní vysvětlení tak zůstává poměrně kontroverzním tématem. To vedlo ke vzniku neadaptivních hypotéz, které předpokládají, že samičí promiskuita se mohla vyvinout a udržet jako vedlejší produkt selekce na jiný znak, ačkoliv nemusí existovat žádné výhody pro samice. Neadaptivní hypotézy jsou však zatím často opomíjené. Cílem této práce je zhodnotit výhody i nevýhody promiskuity pro obě pohlaví a poukázat na některé limitace studií zabývajících se tímto tématem. Klíčová slova: Mimopárové paternity, mimopárové kopulace, promiskuita, adaptivní hypotéza, neadaptivní hypotéza, pohlavní výběr, limitace studií
|
|
|
Evidence pro přímé a nepřímé výhody plynoucí samicím ze sexuální promiskuity u obratlovců
Kuba, Martin ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Šulc, Michal (oponent)
Promiskuitní chování samic je pozorováno u mnoha skupin obratlovců ovšem vysvětlení tohoto jevu včetně výhod, které z něj plynou samicím, zůstávají nejasné. Hypotézy, které by tento jev měly vysvětlovat, lze rozdělit na adaptivní a neadaptivní. Dle adaptivních hypotéz jsou samice promiskuitní, protože jim z kopulací s více samci plynou výhody, ať už přímé, které ovlivňují samici, její přežívání a zdroje, které má k dispozici, či nepřímé (genetické), které zvyšují fitness samice prostřednictvím kvalitnějších mláďat. Dle neadaptivních hypotéz samici z promiskuitního chování naopak žádné benefity neplynou a promiskuita je důsledkem samčích ofenzivních strategií k získávání paternit. Adaptivní hypotézy, zejména pak genetické výhody, jsou velmi diskutované a studie se ve svých závěrech částečně rozcházejí. Cílem práce je podat přehled přímých a nepřímých hypotéz a zhodnotit jejich validitu u druhů napříč hlavními skupinami obratlovců. Klíčová slova: Promiskuita, sexuální konflikt, kompetice spermií, dobré geny, komplementární geny, mimopárová mláďata, adaptivní hypotéza, přímé výhody, nepřímé výhody
|
|
|
Alternativní reprodukční strategie a pohlavní výběr u vlaštovky obecné Hirundo rustica
Michálková, Romana ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent) ; Svobodová, Jana (oponent)
Rozvoj molekulárních technik odhalil, že párovací systém u ptáků je mnohem složitější a komplexnější, než bylo původně předpokládáno. Jak samci, tak samice mohou využívat alternativní rozmnožovací strategie ke zvýšení svého vlastního reprodukčního úspěchu. V předložené práci jsme zdokumentovali výskyt hnízdního parazitismu (conspecific brood parasitism, CBP, 22 % hnízd), quasi-parazitismu (QP, 6.5 % hnízd) a mimo-párových paternit (extra-pair paternity, EPP, 51.2 % hnízd) u evropského poddruhu vlaštovky obecné (Hirundo rustica rustica). Na rozdíl od EPP a CBP, je quasi-parazitismus poměrně vzácný a byl popsán jen u několika druhů. Naše výsledky naznačují nenáhodnou distribuci QP, což z něj může činit, vedle EPP a CBP, třetí alternativní reprodukční strategii. Samčí ornamenty se pravděpodobně vyvinuly jako kondičně-závislé signály kvality svého nositele. V daném kontextu by tedy měla exprese takových znaků pozitivně korelovat s přežíváním jedince. Evoluční teorie předpokládá, že samice si k mimo-párovým kopulacím vybírají kvalitnější (více ornamentované) samce a mimo-párové paternity byly následně navrženy jedním z možných protagonistů v evoluci samčích pohlavních znaků. Evidence pro podporu tohoto tvrzení je však poměrně slabá. I přes intenzivní výzkum role EPP v pohlavním výběru se stále...
|
|
|
Evidence pro zisky a ztráty plynoucí ze sexuální promiskuity u ptáků
Zdobinská, Helena ; Michálková, Romana (vedoucí práce) ; Sládeček, Martin (oponent)
U více než 75 % druhů ptáků se vyskytují mimopárové paternity, tedy situace, kdy alespoň jedno z mláďat v hnízdě nepatří sociálnímu partnerovi dané samice. Zatímco zájem samců účastnit se mimopárových kopulací je intuitivní (více zplozených potomků), výhody plynoucí z promiskuity u samic nejsou zdaleka tak zřejmé a jednoznačné. Proto bylo navrženo mnoho adaptivních hypotéz, snažících se vysvětlit promiskuitní chování u samic. Adaptivní hypotézy tvrdí, že samice má z mimopárových kopulací nějaké výhody (geneticky kvalitnější potomky). Empirické evidence pro takové výhody ovšem často chybí a adaptivní vysvětlení tak zůstává poměrně kontroverzním tématem. To vedlo ke vzniku neadaptivních hypotéz, které předpokládají, že samičí promiskuita se mohla vyvinout a udržet jako vedlejší produkt selekce na jiný znak, ačkoliv nemusí existovat žádné výhody pro samice. Neadaptivní hypotézy jsou však zatím často opomíjené. Cílem této práce je zhodnotit výhody i nevýhody promiskuity pro obě pohlaví a poukázat na některé limitace studií zabývajících se tímto tématem. Klíčová slova: Mimopárové paternity, mimopárové kopulace, promiskuita, adaptivní hypotéza, neadaptivní hypotéza, pohlavní výběr, limitace studií
|
|
|
Mimopárové paternity a adaptivní vysvětlení samičí promiskuity u ptáků
Siegelmannová, Nikola ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Poláková, Radka (oponent)
Mimopárové kopulace jsou u sociálně monogamních ptáků běžné, procesy vedoucí ke vzniku a udržení této strategie však nejsou uspokojivě objasněny. Bylo navrženo několik adaptivních i neadaptivních teorií, přičemž nejvíce pozornosti se v empirických studiích dostává hypotézám genetických zisků ve formě dobrých nebo kompatibilních genů pro samice. Předpokládá se, že samice od samce získává genetický materiál, který zvyšuje kvalitu potomků, tudíž se očekává, že mimopárová mláďata mají lepší fitness než mláďata zplozená sociálním samcem. Tato bakalářská práce shrnuje studie zabývající se výhodami a ztrátami plynoucí samcům a samicím z mimopárových paternit, s důrazem na adaptivní vysvětlení samičí promiskuity. Část práce se pak zabývá studiemi, které porovnávají mimopárová a párová mláďata, jejich analýzou a shrnutím. Ukazuje se, že evidence pro nepřímé zisky plynoucí samicím z promiskuity jsou poměrně slabé a vysvětlení promiskuitního chování ptačích samic může být netriviální. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kompetice spermií u ptáků a zdroje její variability na vnitrodruhové a mezidruhové úrovni
Šplíchalová, Petra ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Poláková, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá výskytem mimopárových paternit u sociálně monogamních druhů ptáků a mírou její variability na mezidruhové a vnitrodruhové úrovni. V první části popisuji výskyt mimopárových paternit (EPP) a u ptáků a porovnávám všechna dostupná data vyjadřující se k této problematice. Rozdíly v míře EPP jsou velké a pohybují se od nulového výskytu mimopárových mláďat v hnízdě až po jasně prokazatelnou promiskuitu. U pěvců je patrná větší tendence k promiskuitnímu chování nežli u nepěvců. V druhé části bakalářské práce identifikuji nejdůležitější faktory ovlivňující míru mimopárových paternit u pěvců, jakožto modelové skupiny výzkumu EPP. Snažím se shrnout současné znalosti o vlivu těchto převážně ekologických faktorů na výskyt EPP v pěvčích populacích. Ty zahrnují především hnízdní hustotu a synchronizaci, a dále populační genetickou diverzitu, délku života a zapojení samců do krmení mláďat (potřeba samčích rodičovských investic). Klíčová slova: promiskuita, mimopárové paternity, mimopárové kopulace, kompetice spermií
|
host ::
RSS.