|
| |
|
|
Potravní zdroje plůdku reofilních ryb v rybnících s instalovanými světelnými a barevnými atraktanty hmyzu
KAJGROVÁ, Lenka
Cílem práce bylo zhodnocení potravní základny (zooplanktonu, zoobentosu a náletového hmyzu) a produkčních výsledků v chovu násad jelce jesena (Leuciscus idus aber. orfus) a jelce tlouště (Squalius cephalus). Specifikou studie bylo využití atraktantů (žluté desky) a podvodních světelných zdrojů jako doplňku výživy chovaných ryb. Experimentální odchov probíhal na zemních rybníčcích v areálu pokusnictví FROV JU a Schlossfischerei Schönau bei Litschau (Rakousko). Při pravidelných dvoutýdenních odběrech byl monitorováno složení zooplanktonu a fyzikálně chemických parametrů. V měsíčních intervalech byl prováděn monitoring zoobentosu a suchozemského hmyzu zachyceného atraktanty. Odběr vzorků rybničního makrozoobentosu byl prováděn Ekmanovým drapákem. Po zpracování vzorků v laboratoři byly organismy rozděleny do tří skupin - Chironomidae, Oligochaeta a Varia. Zooplankton byl odebírán tahem planktonní síťky na úseku 3 m a rozdělen na drobnou frakci (Daphniidae < 499 mikrometru, Copepoda < 999 a > 1000 mikrometru a Ostatní - drobná Cladocera) a na frakci hrubého zooplanktonu (Daphniidae 500 - 999, Daphniidae 1000 - 1499 a > 1500 mikrometru). Suchozemský hmyz byl získáván instalací atraktantů po specifikovaný časový úsek dne (barevné atraktanty) nebo noci (světelné atraktanty). Z výsledků je zřejmé, že podmínky prostředí sledovaných rybníků se průkazně nelišily. Abundance hrubého zooplanktonu v obou experimentálních chovech byla ovlivněna žírem ryb. Denzita zoobentosu se průkazně nelišila. Nicméně hodnoty v rybnících se světly dosahovaly vyšších hodnot než v kontrole. Dle provedené analýzy dat o růstu a produkci ryb se zdá být použití atraktantů hmyzu jako doplňku výživy ryb v akvakultuře přínosným opatřením přispívající ke zvýšení produkčních výsledků. Průměrná hmotnost ryb v chovu jelce jesena vzrostla v průběhu vegetační sezóny z počátečních 4,3 g na 26,9 +- 4,9; 32,3 +- 6,5 a 41,2 +- 9,2 g v rybnících v kontrole, se světly, resp. žlutými deskami, přičemž rozdíly jak mezi kontrolou a pokusnými variantami, tak mezi světly a žlutými deskami byly vysoce průkazné (p < 0,001). V odchovu jelce tlouště v rybnících s instalovanými ponořenými světly průměrná hmotnost ryb vzrostla z počátečních 12,7 g na 41,9 +- 2,2 g, resp. na 26,7 +- 5,5 g v kontrole. V obou variantách byla i produkce analogicky vyšší.
|
|
|
Vyhodnocení růstových schopností českých červinek v podmínkách chovu bez tržní produkce mléka
KOVÁŘOVÁ, Tereza
Tato práce je zaměřena na vyhodnocení růstových schopností českých červinek v podmínkách chovu bez tržní produkce skotu. Celé stádo českých červinek bylo pravidelně váženo. K těmto údajům byla přidána data z KUMP poskytnuta českým svazem chovatelů masného skotu. Ve statistickém zpracování byla data porovnána s růstovými schopnostmi masných plemen (hereford, masný simentál, charolais a limousin) chovaných v obdobných podmínkách. Dále byl odebrán vzorek krve od vybraných jedinců a zpracován biochemickými metodami. Ze statistického zpracování vyplynulo, že v hmotnosti ve věku 120 dní je statisticky významný rozdíl mezi českou červinkou a masným simentálem a charolais. Porovnáním hmotností ve 210 dnech a porovnáním přírůstků nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi žádnými plemeny. Čímž česká červinka projevila velmi dobré růstové schopnosti. Dále bylo zjištěno, že telata ze ZF JU si v průměru vedla lépe, co se týče přírůstků, než byl průměr celé populace již od roku 2010. Zdravotní stav stáda byl vyhodnocen jako dobrý, co se týče paznehtů a končetin vynikající. Z vyšetření krve se prokázala náchylnost ke stresu vzniklá manipulací se zvířaty a ustájením v zimovišti, jakožto v uzavřené stáji bez výběhu. Česká červinka se prokázala snadnými porody bez pomoci, které činily celých 99 % a dobrou úrovní reprodukce. Závěrem lze říci, že česká červinka je velmi vhodná pro extenzivní chov s celoročním pobytem venku a je schopna dosahovat srovnatelných přírůstků jako extenzivně chovaná masná plemena a pro produkci zástavového skotu je ideální.
|
|
|
Vliv plemenné příslušnosti a technologie chovu na růstovou schopnost jatečného skotu
Berková, Veronika
Téma bakalářské práce je vliv plemenné příslušnosti a technologie chovu na růstovou schopnost jatečného skotu. Cílem práce je charakterizovat jednotlivá plemena skotu nejčastěji využívaná k jatečné produkci v České republice, popsat používané technologie ustájení při výkrmu a hlavní zásady pro dosažení odchovu zdravého potomstva. Zároveň práce poukazuje na rozdílné způsoby odchovu a chovu stád plemen skotu dojeného a masného. Na začátku práce je uvedeno zhodnocení statistických dat o stavech skotu, porážkách skotu a výrobě hovězího masa. Údaje jsou porovnány jak meziročně tak v mezinárodním kontextu. Součástí práce je kapitola věnovaná výživě jatečného skotu a telat, která úzce souvisí s růstem jatečného skotu. V závěru práce je popsán nástin pokusu v navazující diplomové práci, v kterém bude hodnocen růst zvířat v jednotlivých technologiích chovu vážením.
|
|
| |
|
|
Porovnání druhového složení a dynamiky společenstva zooplanktonu v rybnících s extenzivním obhospodařováním.
SEICHERSTEIN, Adam
Dynamika a druhové složení společenstva zooplanktonu byly studovány ve třech experimentálních nádržích (43, 46 a 48) umístěných v areálu pokusnictví VÚRH JU ve Vodňanech. Na všech třech nádržích byl prováděn extenzivní chov kapra obecného. Vzorky zooplanktonu byly odebírány během třech vegetačních sezon (2008, 2009, 2010), zpravidla vždy jednou v měsíci. Společně s odběry byly také provedeny chemické rozbory daných lokalit. Diverzita i početnost zooplanktonu byly ovlivňovány především rybí obsádkou.
|
host ::
RSS.