|
|
Historie interpretace a poznání evropské hudby v Japonsku
Keiko, Michiyo ; KUSNJER, Ivan (vedoucí práce) ; HLAVÁČ, Jiří (oponent)
Historie evropské hudby v Japonsku: Jak se proměňuje její vnímání, chápání i
interpretace v průběhu posledních 150 let.
Japonsko, za vlády tokugawského šógunátu dlouhodobě uzavřené světu,
bylo po připlutí amerických válečných lodí v roce 1853 nuceno o rok později svou
izolaci ukončit. Dnes je tomu již více než 150 let od chvíle, co si tato země začala
osvojovat západní hudbu a 136 let od chvíle, kdy zde byla západní hudba
začleněna do systému školního vzdělávání.
150 let rozhodně není příliš dlouhá doba. Jak se během ní vyvíjel přístup
Japonců k západní hudbě?
Ve své práci se zamýšlím nad problematikou přijetí a rozvoje západní hudby
v Japonsku na pozadí nejen hudebním a obecně historickém, ale beru zde v
úvahu i faktory jako vývoj kultury a průmyslu, nebo fyzické a charakterové
dispozice Japonců.
|
|
|
Pronikání západních vlivů do japonské hudby.
Yoshimura, Yuka ; KRAJNÝ, Boris (vedoucí práce) ; MALÝ, František (oponent)
Pracovala jsem s tématem "pronikání západních vlivů do japonské hudby". Přestože je evropská vážná hudba dnes v Japonsku velmi populární, setkali se s ní Japonci poprvé až v 15. století. Zajímalo mě, jaká hudba se těšila oblibě a jak se dostávala do Japonska. Určila jsem si tři důležitá historická období, ve kterých do země pronikala cizí hudba. Podrobně jsem se zabývala každým z nich. Myslím, že hlavně díky mnoha výjimečným osobnostem z Evropy, Ameriky i Japonska se podařilo celou společnost s vážnou hudbou seznámit a zajistit ji trvalou oblibu.
|
|
|
Psychologické aspekty hudby v životě člověka. Léčebný vliv hudby na psychickou a somatickou složku jedince
VRBOVÁ, Zuzana
Práce se zabývá léčebným vlivem hudby na psychickou a somatickou složku jedince v historickém i současném pohledu. Prolínají se zde roviny hudebně psychologické, muzikoterapieutické a alternativní, přičemž práce vychází ze západního konceptu pojetí hudby. Východiskem jsou poznatky z hudební psychologie o hudebním vnímání člověka a struktuře hudebního díla. Poznatků z muzikoterapie využívám v aplikování hudebních prvků na oblast psychické, somatické a duchovní roviny člověka. Nadstavbu tvoří alternativní náhledy na využití hudby v léčebném kontextu. Speciální prostor je věnován spojení hudby a mozku a vlivu hudby na rozvíjení kognitivní složky osobnosti člověka.
|
host ::
RSS.