|
|
Státní identita a zahraniční politika Gruzie po roce 1991
Lewandowski, Jakub ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce zkoumá vztah státní identity a zahraniční politiky Gruzie v období 1991 - 2014. Přestože se Gruzie nachází na křižovatce mezi Evropou a Asií, zdejší elity prezentují zemi jako součást Evropy. Gruzie dlouhodobě usiluje o integraci do západních struktur a toto směřování je popisováno jako důkaz vlivu idejí na zahraniční politiku. Ačkoliv je problematika zkoumání identity v mezinárodních vztazích již zpopularizována, netýká se to mladých postsovětských států. Za užití analýzy zahraniční politiky a sociálně- konstruktivistického přístupu zkoumám vývoj a podstatu identity gruzínského státu a současně také její vztah se zahraniční politikou. Cílem diplomové práce je tak pochopení moderního vývoje země z hlediska ideových a zahraničně-politických faktorů.
|
|
|
Státní identita a zahraniční politika Gruzie po roce 1991
Lewandowski, Jakub ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce zkoumá vztah státní identity a zahraniční politiky Gruzie v období 1991 - 2014. Přestože se Gruzie nachází na křižovatce mezi Evropou a Asií, zdejší elity prezentují zemi jako součást Evropy. Gruzie dlouhodobě usiluje o integraci do západních struktur a toto směřování je popisováno jako důkaz vlivu idejí na zahraniční politiku. Ačkoliv je problematika zkoumání identity v mezinárodních vztazích již zpopularizována, netýká se to mladých postsovětských států. Za užití analýzy zahraniční politiky a sociálně- konstruktivistického přístupu zkoumám vývoj a podstatu identity gruzínského státu a současně také její vztah se zahraniční politikou. Cílem diplomové práce je tak pochopení moderního vývoje země z hlediska ideových a zahraničně-politických faktorů.
|
|
|
Filosofie politického mýtu
Hosnédl, Václav ; Pavlík, Ján (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Mýtus lze chápat jako (absolutně) pravdivý příběh o počátku světa. Člověk s mytickým vědomím si uvědomuje svůj duchovní přesah a čas vnímá jako věčnost. Mytické vědomí ve společnosti dříve převažovalo a od doby antické bylo nahrazováno vědomím racionálním, které na piedestal staví vědu. Mytické vědomí má však člověk v sobě zakořeněno. S vědomím mýtu vznikaly státní i nadstátní útvary - Svatá říše římská, Spojené státy americké, ale i Evropská společenství. Mýty, jako návraty k (ideálnímu) počátku, dokáže člověk realizovat v podobě politických vizí. Nové mýty mohou vznikat zneužitím mýtů původních -- viz mýtus nacistický nebo komunistický -- takové mýty však nejsou dlouhodobě fungujícími a představují negativní externality mytického vědomí. Pravý a původní mýtus však musí být jediný a univerzální, protože počátek světa (Země, universa) je také jenom jeden. Syntézou vědomí mytického a racionálního vzniká vědomí integrální, které na věci nahlíží komplexně ("kdo nepochopí všechno, nepochopí nic") a propojuje cit a ducha s rozumem a vědou. Politické vize vzniklé na základě integrálního vědomí a realizované na základě spontaneity a demokratického konsenzu pak mohou přinést posun společnosti do kvalitativně vyšší úrovně.
|
host ::
RSS.