|
|
Tvorba a hodnocení informačních zdrojů v medicíně
Janda, Aleš ; Kasal, Pavel (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent) ; Mihál, Vladimír (oponent) ; Sumerauer, David (oponent)
Souhrn Tvorba a hodnocení informací v medicíně je široký pojem. V rámci svého doktorského studia jsem se zaměřil na kvalitu zdravotnických informací především z pohledu medicíny založené na důkazech, tzv. evidence-based medicine (EBM). Tento přístup směřuje k použití aktuálně nejkvalitnějších dostupných lékařských dat při léčbě pacientů. EBM metodologii lze rozdělit na dvě základní skupiny: aferentní a eferentní. Aferentní část se zaměřuje na tvorbu informačních zdrojů, kdežto eferentní složka se soustřeďuje na optimální využívání těchto zdrojů a kritickou aplikaci získaných poznatků. Z praktických důvodů (omezení rozsahu práce) jsem v dizertaci zpracoval pouze jednu oblast, kterou jsem se v průběhu doktorského studia zabýval. Text dizertační práce pojednává především o aferentní větvi EBM, a to o vytváření kvalitativní a kvantitativní syntézy znalostí prostřednictvím systematického přehledu a meta-analýzy. Podrobněji je diskutována otázka sestavování přehledů týkajících se prognostických znaků, což je problematika v české literatuře dosud podrobněji nezpracovaná. Praktickým výstupem uvedeným v dizertační práci je pak popis tvorby systematického přehledu imunohistochemických prognostických markerů u intrakraniálních ependymomů, který byl sestaven a publikován naším výzkumným týmem. Vytvoření systematického...
|
|
|
Tvorba a hodnocení informačních zdrojů v medicíně
Janda, Aleš ; Kasal, Pavel (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent) ; Mihál, Vladimír (oponent) ; Sumerauer, David (oponent)
Souhrn Tvorba a hodnocení informací v medicíně je široký pojem. V rámci svého doktorského studia jsem se zaměřil na kvalitu zdravotnických informací především z pohledu medicíny založené na důkazech, tzv. evidence-based medicine (EBM). Tento přístup směřuje k použití aktuálně nejkvalitnějších dostupných lékařských dat při léčbě pacientů. EBM metodologii lze rozdělit na dvě základní skupiny: aferentní a eferentní. Aferentní část se zaměřuje na tvorbu informačních zdrojů, kdežto eferentní složka se soustřeďuje na optimální využívání těchto zdrojů a kritickou aplikaci získaných poznatků. Z praktických důvodů (omezení rozsahu práce) jsem v dizertaci zpracoval pouze jednu oblast, kterou jsem se v průběhu doktorského studia zabýval. Text dizertační práce pojednává především o aferentní větvi EBM, a to o vytváření kvalitativní a kvantitativní syntézy znalostí prostřednictvím systematického přehledu a meta-analýzy. Podrobněji je diskutována otázka sestavování přehledů týkajících se prognostických znaků, což je problematika v české literatuře dosud podrobněji nezpracovaná. Praktickým výstupem uvedeným v dizertační práci je pak popis tvorby systematického přehledu imunohistochemických prognostických markerů u intrakraniálních ependymomů, který byl sestaven a publikován naším výzkumným týmem. Vytvoření systematického...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.