|
|
Zhodnocení účinnosti srážení fosforu na přítoku do nádrže Plumlov
Košťálová, Alena
Tato bakalářská práce na téma ,,Zhodnocení účinnosti srážení fosforu na přítoku do nádrže Plumlov‘‘ je zpracována jako literární a rešerše s následným zpracováním zjištěných výsledků z terénního měření. V první části se zaměřuje na uvedení čtenáře do problematiky eutrofizace, znečišťování vod či jak funguje a co ovlivňuje chemismus vod, dále přináší plno dalších důležitých informací pro pochopení řešeného problému a také příslušné legislativní předpisy. V praktické části se zabývá problematikou srážení fosforu ve vodním toku. Tento systém provádí Povodí Moravy, s.p. a úkolem práce bylo pravidelně sledovat po dobu jednoho kalendářního roku vývoj obsahu fosforu, při jeho neustálém srážení. Výsledky měření byly znázorněny graficky a přiloženy jsou také názorné mapy přibližující čtenáři umístění vodního toku v rámci České republiky.
|
|
|
Environmentální problémy a sociálně-rekreační funkce Brněnské přehrady
Veselá, Veronika
Bakalářská práce pojednává o problémech Brněnské přehrady a o vztahu, který k ní chovají obyvatelé města Brna a přilehlého okolí. Cílem práce je předložit environmentální problémy Brněnské přehrady, posoudit její potenciál pro rekreační a volnočasové aktivity a následně zhodnotit její funkce ze sociálně-rekreačního hlediska. Práce obsahuje dotazníkové šetření s cílem analyzovat vztah návštěvníků a místních obyvatel k Brněnské přehradě. Z výsledků provedeného dotazníkového šetření vyplývá, že Brněnská přehrada je oblíbeným místem pro rekreaci a kulturní akce. Důležitou roli v tom hraje zejména zlepšení kvality vody v posledních letech, za což vděčíme provedeným opatřením.
|
|
|
Jakost vody vybraných rybníků v povodí toku Vydrica
Krajči, Filip
Diplomová práce je zaměřena na posouzení kvality vody na dvou po sobě jdoucích rybnících na toku Vydrica v pohoří Malé Karpaty. Analýza a následné posouzení kvality vody je založeno na terenním monitoringu spojeném se vzorkováním a jejich následné analýze v laboratoři. Literární rešerše se zabývá hodnocením kvality vody, rozdělením vod, rozdělením chráněných krajinných oblastí, ale také metodami hospodaření na rybnících a vhodnosti daných rybníků z hlediska chovu ryb. V literárním přehledu je také popis ukazatelů teréního monitoringu a laboratorních stanovení. Metodická část popisuje zásady určování terénního výzkumu a analýz monitorovaných vzorků vody v laboratoři a charakteristiky odběrných míst. Výsledky získané měřením v terénu a následnou laboratorní analýzou byly hodnoceny na základě STN 75 7221 a vládního nařízení č. 269/2010 Z.z. Po hodnocení bylo zjištěno, že voda dosáhla nejhorších výsledků, zejména v oblasti ukazatelů odrážejících organické znečištění (BSK5, CHSKcr). Obsah prvků, jako je celkový dusík a celkový fosfor dosáhl hladin nad hranicemi nejhorší třídy. Tato fakta mohou dále pomoci při hospodaření na vybraných revírech, nebo pri revitalizačních pracích v oblasti, která jsou plánována v blízké budoucnosti.
|
|
|
Zhodnocení vývoje jakosti vody vybraných toků v povodí vodárenské nádrže Švihov na řece Želivce
Markovcová, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá tématem zhodnocení kvality vody na vybraných vodních tocích v povodí vodárenské nádrže Švihov a porovnáním s výsledky z povodí Lučického potoka, který se nachází mimo povodí VN Švihov. První část práce je věno-vána literární rešerši zpracovávající problematiku znečišťování vod, eutrofizace, pesticidů, jednotlivých živin a souvisejících legislativních předpisů. Druhá část bakalářské práce obsahuje stručnou charakteristiku povodí vodárenské nádrže Švihov a po-vodí Lučického potoka, popis metodiky a výsledky samotného vyhodnocení jakosti vody na vybraných tocích. Zpracované výsledky z povodí VN Švihov a povodí Lučického potoka byly mezi sebou porovnány z hlediska obhospodařovaní v ochranných pásmech a mimo ně. Získané výsledky byly zhodnoceny na základě ČSSN 75 7221 a dle nařízení vlády č. 401/2015 Sb., v platném znění. Výsledky prokázaly jednoznačnou korelaci mezi průtokem a množstvím odnosů znečišťujících látek, přičemž v suchém roce byly zaznamenány výrazně nižší odnosy než v hydrologicky průměrných letech. U pesticidů bylo zjištěno, že mateřská látka se ve vodách nachází pouze bezprostředně po aplikaci na zemědělsky obhospodařovanou půdu, naopak metabolity se ve vodách i v půdě vyskytují trvale. Zároveň byly zaznamenány i poměrně vysoké koncentrace metabolitu pesticidu, který se v dnešní době již nemůže používat.
|
|
|
Živinová bilance rybníka Rožmberk a jeho vliv na kvalitu vody řeky Lužnice
MONDEKOVÁ, Aneta
Tato diplomová práce se věnuje živinové bilance rybníka Rožmberk za roky 2020-2021 a jeho vlivu na řeku Lužnice. Vzhledem k silně eutrofnímu stavu rybníka způsobený řadou znečisťujících vlivů, jako nedostatečně vyčištěné odpadní vody z ČOV Třeboň či vyústění odpadních vod z velkovýkrmny prasat R.A.B, byl rybník Rožmberk vyhodnocen jako hlavní zdroj fosforu pro VN Orlík. Řeka Lužnice protékající Rožmberkem transportuje živinově bohatou vodu dál, až do VN Orlík. Dále je tato práce věnována průzkumu sedimentů a fosforu v něm obsažený, jako vnitřní zdroj fosforu v rybníce. Cílem této práce je vyhodnotit živinovou bilanci za zmíněné roky a porovnat s předchozími roky bilančního monitoringu k aktuální situaci na Rožmberku. Poslední propočet látkové bilance byl v roce 2014, a proto je důležité zjistit, jaká je situace na rybníce aktuálně. Data pro účely této práce byla získaná pravidelným, bilančním monitoringem státního podniku Povodí Vltavy v rámci 14denních intervalů. Na základě výsledků získaných touto prací, kdy rybník vykazoval negativní retenci, tj. víc fosforu odteklo, než se do rybníka dostalo s přítoky, lze konstatovat, že rybník Rožmberk je významným hráčem ovlivňující kvalitu vody v povodí Lužnice. V rybníce se uplatňují vnitřní procesy, kdy se rybník vypořádává se starou ekologickou zátěží, vzhledem k značnému množství fosforu uloženého v sedimentu. Rybník Rožmberk ukazuje, že látkové bilance jsou nepostradatelné ke zjištění skutečných poměrů v rybnících. K navrhujícím opatřením zlepšování kvality vod v rybnících se bez těchto informací neobejdeme.
|
|
|
Současný stav kvality vody v rybnících
BENEDIKT, Adam
Stanovování kvality vody v rybníku ve spojitosti s rybářským hospodařením začal nabývat na významu až koncem 20. století. Od této doby vzniklo mnoho studií zabývajících se touto tématikou. Aktuálně nejvýznamnější problém nejen rybářské společnosti představuje eutrofizace a její dopad na funkci rybníku v krajině, vč. biodiverzity a jejího celkového vlivu na životní prostředí. Antropogenní činností (chov ryb, odpadní vody a zemědělství) dochází k nadměrnému uvolňování minerálních živin, převážně fosforu a dusíku, do volných vod. Tato bakalářská práce porovnává data získaná z měření z roku 2017 s daty od 50. let 20. st. až do roku 2014 zpracovaných v literární rešerži. Vlastní data představují základní fyzikálně- chemické parametry vody (teplota, koncentrace O2, pH, konduktivita a ORP, TN, NH4-N, NO3-N, TP, DRP, TOC a chlorofyl-a). Hodnocení je založeno na posbíraných datech z šesti českobudějovických rybníků (Beranov, Roubíček, Zběhov, Posměch, Kvítkovice a Dehtář) se zastoupením produkčních a plůdkových nádrží.
|
|
|
Dynamika organických látek v rybničních ekosystémech
TOMKOVÁ, Iva
Rybniční ekosystémy jsou nejčastějším typem stojatých vod v České republice. Kvalita rybničních vod byla v posledním století velmi ovlivněna intenzivním hospodařením v povodí i v samotných rybnících. V důsledku zvýšených koncentrací živin došlo k eutrofizaci rybníků, která se projevuje nadměrnou primární produkcí fytoplanktonu a vodního květu. Rozkladem nahromaděné organické hmoty dochází k ovlivnění kyslíkového režimu, pH a distribuci živin v rybníce. Organické látky hrají důležitou roli ve fyzikálních, chemických i biologických procesech v ekosystému. Cílem práce bylo popsat dynamiku organického uhlíku v eutrofním rybničním ekosystému s důrazem na jeho rozpuštěnou část (DOC). V rámci práce byly vyhodnoceny koncentrace DOC z 6 rybničních soustav na Třeboňsku z let 2010?11 a porovnány s koncentracemi DOC z roku 2020. Dále byl vyhodnocen vztah DOC k ostatních chemickým parametrům vody. Tím bylo zjištěno, že koncentrace DOC nemá žádnou významnou korelaci s dalšími parametry. Koncentrace živin TN a TP se za posledních 10 let snížily, zatímco koncentrace DOC se zvýšily. Stejným způsobem byly vyhodnoceny podrobnější data z 5 rybníků z let 2008?2011. Pro popis dynamiky DOC byly použity optické metody jako je absorbance a fluorescence. Těmito metodami bylo sledováno 10 rybníků v Třeboňské a Českobudějovické oblasti v letech 2017?2018. Data byla porovnávána mezi těmito oblastmi, protože se lišily ve vodivosti, ale nelišily se v koncentracích DOC a ostatních chemických parametrů. Průměrná koncentrace DOC v rybnících byla 14,8 mg l-1. Absorpční charakteristiky DOM jako S275-295 a poměr sklonů spektrálních křivek SR naznačují autochtonní původ DOM. Hodnoty specifické absorbance při 254 nm SUVA254 se pohybovaly v rozmezí 1,4?3,0 l mgC-1 m-1 a naznačují autochtonní látky s nižší molekulovou hmotností a nižším obsahem aromatických struktur. Hodnoty SUVA254 byly vyšší v Třeboňské oblasti, což naznačuje, že tam bylo více alochtonního DOM s vyšší molekulovou hmotností a s více aromatickými strukturami v DOM na rozdíl od Českobudějovické oblasti. Hodnocením sezónních změn ve složení DOM pomocí optických metod bylo zjištěno, že v letním období bylo více látek autochtonního původu s nižší molekulovou hmotností a nižším obsahem aromatických struktur v molekulách DOM. Hodnoty SR negativně korelují s molekulovou hmotností a v létě byly vyšší, zatímco hodnoty FI a BIX, které naznačují autochtonní a mikrobiální původ DOM, se v letním období zvyšovaly. Optické metody byly použity poprvé k popisu dynamiky organických látek v rybnících.
|
|
|
Fotosyntetická aktivita fytoplanktonu eutrofních vod
TESAŘOVÁ, Blanka
U přirozených populací sinic a sinicových kmenů z kultur byla sledována fotosyntéza. Ve vzorcích přirozeného rybničního fytoplanktonu převládaly druhy rodu Microcystis a drobné {$\mu$}-cyanobakterie. Z kultur byly pro experimenty vybrány různé kmeny Anabaena mendotae a Anabaena lemmermannii. Fotosyntéza byla měřena jako rychlost produkce kyslíku s využitím zařízení Illuminova (Sweden AB) umožňující řídit světelný režim v experimentu. Během měření jsou kontinuálně zaznamenávána data o koncentraci kyslíku, teplotě a intenzitě světla a následně odeslána do počítače. Výsledky byly vyhodnoceny jako závislost fotosyntetické aktivity na intenzitě ozáření (P-I křivky). Celkem bylo uskutečněno 13 experimentů. U přirozených populací, stejně jako u kultivovaných kmenů sinic byla zjištěna vysoká fotosyntetická účinnost při nízkých ozářenostech. V některých případech u přirozených populací sinic, které vytvářejí vodní květ, jako jsou druhy rodu Microcystis, výsledky ukázaly také vysokou fotosyntézu i při silných intenzitách světla. Je zřejmé, že tyto sinice jsou schopné zabránit poškození fotosyntetického aparátu i v situacích, kdy hrozí fotooxidace (fotoinhibice). Tyto závěry ukazují na možný mechanismus, který umožňuje sinicím zvítězit v kompetici nad chlorokokálními řasami v mělkých eutrofních vodních nádržích.
|
|
|
Procesy v lesní vegetaci termofytika v posledních desetiletích
Pospíšková, Marie ; Hédl, Radim (vedoucí práce) ; Szabó, Péter (oponent)
Lesy termofytika, zvláště jejich bylinné patro, jsou významné z ochranářského i kulturního hlediska, protože představují ojedinělá společenstva dlouhodobě přímo i nepřímo ovlivňovaná člověkem. Od 19. století se způsob ovlivnění značně proměnil stejně jako celá společnost a vegetace na tuto změnu odpověděla změnou složení, diversity i prostorové struktury. Tato práce shrnuje nejdůležitější změny vegetace a hlavně procesy, které k nim vedly a jsou relevantní pro naše území. Protože podobný vývoj probíhá v celé Evropě, potažmo celé temperátní zóně, jsou zmíněny i odkazy na ostatní země, zvláště Velkou Británii, kde má historická ekologie bohatou tradici.
|
|
|
Lišejníky a eutrofizace
Jadrná, Iva ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Malíček, Jiří (oponent)
Eutrofizace je procesem obohacování ekosystému o organické živiny, především o dusík a fosfor. Tato bakalářská práce se zabývá vlivem eutrofizace na lišejníky, zejména působením sloučenin dusíku ve vzduchu a působením kombinace sloučenin dusíku a fosforu na epifytické lišejníky. Definuje eutrofizaci a podává informace o změně abundance a diverzity v rámci lišejníkového společenstva. Dále popisuje mechanismy tolerance eutrofizace u lišejníků. Klíčová slova: lišejníky, epifyty, eutrofizace, amoniak, amonné ionty, oxidy dusíku, fosfor
|
host ::
RSS.