Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Coexistence of Norwegians and Sami people in the northern Norway's region Finnmark
Veľký, Martin ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Lupták Burzová, Petra (oponent)
Bakalárska práca si kladie za cieľ analýzu spolunažívania Nórov a Sámov v severonórskom kraji Finnmark. Ide o tému vzájomnej koexistencie dvoch zdanlivo rozdielnych skupín, ktoré majú iný jazyk, iný spôsob života a aj iný historický a politický vývoj. Prvá časť sa zameriava na metodológiu a oboznámenie čitateľa s pojmami. Ďalšia reflektuje autorský vlastný výskum v oblasti. Zvyšné časti teoreticky analyzujú vzájomné vzťahy v rôznych témach a to je konkrétne história, politika, školstvo a súčasnosť. Kombinácia rozsiahleho terénneho výskumu s teoretickými východiskami umožňuje nahliadnuť na problematiku z rôznych uhlov pohľadu a ponúka tak rôzne perspektívy. Kľúčové slová: Sámovia, Nóri, koexistencia, politické zmeny, nacionalizmus, etnické menšiny, jazyk
Postoje vůči etnickým a národnostním menšinám
SVOBODOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou postojů žáků 7. a 8. tříd základních škol Jihočeského kraje vůči etnickým a národnostním minoritám. V teoretické části jsou shrnuty současné poznatky o vybraných minoritách (Romové, Vietnamci, Ukrajinci a Američané). Realizace praktické části proběhla prostřednictvím kvantitativně kvalitativního výzkumu, který se uskutečnil v únoru a březnu 2010 v 7. a 8. třídách na vybraných základních školách v obcích do 7 000 obyvatel (ZŠ J. A. Komenského Blatná, ZŠ Bělčice, ZŠ Sedlice). Cílem práce bylo zmapovat postoje cílové skupiny žáků s diferenciací dle pohlaví vůči nejrozšířenějším etnickým a národnostním menšinám v České republice. Z výsledků výzkumu vyplývá, že postoje žáků 7. a 8. tříd základních škol vůči minoritám nekopírují postoje široké veřejnosti uváděné v průzkumech veřejného mínění. Dívky cílového souboru vykazují pozitivnější vztah vůči etnickým a národnostním menšinám než chlapci. Souhrnně lze říci, že žáci 7. a 8. tříd jsou poměrně vstřícní a otevření vůči minoritním skupinám spoluobčanů, avšak uvědomují si problémy spojené především se soužitím s romskou menšinou. Vytváření pozitivně laděných postojů k minoritám prostřednictvím školní výuky, speciálních programů a akcí u žáků je důležité vzhledem k možnosti vstupu těchto jedinců do života bez předsudků vznikajících v blízkém okolí jedince na základě stereotypního chování a myšlení. Tento výzkum ukazuje, že žáci 7. a 8. tříd jsou schopni vnímat charakteristiky daných skupin na základě předkládaných způsobů interpretace okolí, ale také, že dokážou vyjádřit svůj názor na spoluobčany jiných národnostních a etnických menšin, se kterými se setkávají.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.