|
|
Úroveň znalostí zdravotnických pracovníků u vybraných výkonů na kardiochirurgickém oddělení pooperační intenzivní péče
Petrů, Miroslava ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Chmaittiliová, Alena (oponent)
The aim of this thesis is to describe the use of Swan-Ganz catheter, epidural catheters and temporary pacemakers in intensive care. Another objective is to investigate the level of knowledge and their subjective evaluation of health workers operating in the post-operative cardiac surgery in nursing care of patients with implantable Swan - Ganz catheter, the epidural catheter and temporary pacemaker. The selected nursing interventions are crucial in the field of cardiac surgery. In the theoretical part deals with the definition of basic concepts to selected performances from a nursing perspective. In theory I connected the few literary sources with knowledge from my own experience. In the practical skills required are concretized and processed on a quantitative approach using statistical procedures. To obtain the data questionnaire technique was used. The level of knowledge of respondents postoperative cardiac surgery department responsible level sufficient knowledge or very good. The investigation found alarming was the fact that half of all respondents in the knowledge test erred in ruling wedge pressure measurement parameters of the pulmonary artery catheter. The nursing interventions, which often occurs in the intensive care deserves more attention from management facility that would provide...
|
|
|
Úroveň znalostí zdravotnických pracovníků u vybraných výkonů na kardiochirurgickém oddělení pooperační intenzivní péče
Petrů, Miroslava ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Chmaittiliová, Alena (oponent)
The aim of this thesis is to describe the use of Swan-Ganz catheter, epidural catheters and temporary pacemakers in intensive care. Another objective is to investigate the level of knowledge and their subjective evaluation of health workers operating in the post-operative cardiac surgery in nursing care of patients with implantable Swan - Ganz catheter, the epidural catheter and temporary pacemaker. The selected nursing interventions are crucial in the field of cardiac surgery. In the theoretical part deals with the definition of basic concepts to selected performances from a nursing perspective. In theory I connected the few literary sources with knowledge from my own experience. In the practical skills required are concretized and processed on a quantitative approach using statistical procedures. To obtain the data questionnaire technique was used. The level of knowledge of respondents postoperative cardiac surgery department responsible level sufficient knowledge or very good. The investigation found alarming was the fact that half of all respondents in the knowledge test erred in ruling wedge pressure measurement parameters of the pulmonary artery catheter. The nursing interventions, which often occurs in the intensive care deserves more attention from management facility that would provide...
|
|
| |
|
|
Epidurální katétr na ortopedických odděleních - přínos pro pacienty i sestry?
MAŠÁTOVÁ, Milada
Epidurální znecitlivění spočívá v dočasném přerušení vedení nervových vzruchů podáním nízké koncentrace lokálního anestetika, případně i opioidu, do epidurálního prostoru, které způsobí dočasné přerušení vedení nervových vzruchů. Jedná se o centrální neuroaxiální svodnou anestezii s cílem umožnění a usnadnění průběhu operačního zákroku. Při epidurálním znecitlivění bývá současně zaveden i epidurální katétr, díky kterému je možné nejen korigovat množství podaného anestetika, a reagovat tak na průběh operačního výkonu, ale také skýtá možnost ponechání katétru v epidurálním prostoru pro pokračující pooperační analgezii, která dovolí časnou pooperační rehabilitaci, řízení a kontrolu podávané analgezie. Výzkumná část práce byla realizována na základě kvantitativního a kvalitativního šetření. Kvantitativní šetření probíhalo formou dotazníků pro sestry a kvalitativní pomocí polostruktuvaného rozhovoru s pacienty. Kvantitativní výzkumné šetření probíhalo ve čtrnácti zdravotnických zařízeních České republiky. Respondenti byli vybíráni cíleně, základním činitelem výběru pro kvantitativní šetření bylo to, že sestry pracují na ortopedických odděleních, multioborových JIP nebo ARO a že mezi jejich náplň práce patří péče o pacienty po TEP velkých kloubů, kteří mají zavedený epidurální katétr. Respondenty pro kvalitativní výzkum se stali pacienty hospitalizovaní na ortopedickém oddělení po TEP kolene nebo kyčle se zavedeným epidurálním katétrem a měli zájem o rozhovor. Získané výsledky kvantitativní části výzkumného šetření byly graficky a statisticky zpracovány v programu Excel 2010 do grafů, četnostních a kontingenčních tabulek, výsledky kvalitativní části šetření byly zpracovány do schémat pomocí programu Smart Art. Po dohodě s managementem zdravotnických zařízení bude tato diplomová práce poskytnuta ke zvýšení informovanosti a zlepšení situace. Výstupem z práce je vytvoření standardu ošetřovatelské péče - Asistence při zavádění epidurálního katétru a ošetřování nemocného s epidurálním katétrem, dále vytvoření informační brožury pro pacienty a také vytvoření indikátoru kvality ošetřovatelské péče, zaměřeného na sledování výskytu infekčních komplikací u pacientů s epidurálním katétrem. Výsledky mohou být přínosné pro přípravu kurzu orientovaného na ošetřování těchto pacientů a také mohou být podkladem pro další výzkumná šetření.
|
|
|
Léčba bolesti z pohledu všeobecné sestry
RŮŽIČKOVÁ NEUŽILOVÁ, Michaela
Základní teoretická východiska Teoretická část bakalářské práce se zabývá léčbou bolesti, přesněji léčbou akutní pooperační bolesti z pohledu všeobecné sestry. Je rozdělena do několika části. První část je zaměřena obecně na bolest, stručně charakterizuje jednak bolest samotnou, dále pak popisuje její vznik a dělení. Tato část též obsahuje stručný popis hodnocení bolesti a nejčastěji používané metody měření bolesti. Dále navazuje část, která popisuje akutní pooperační bolest, její specifika a možnosti léčby. Okrajově je zde zmíněna i pooperační analgezie u geriatrických pacientů a dětí. V závěru teoretické části bakalářské práce je zmíněna problematika řízení kvality léčby akutní pooperační bolesti. Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce je zmapovat hodnocení bolesti všeobecnou sestrou na pooperačním pokoji, jednak způsoby a techniky, které sestry používají ale též i jejich názor podložený zkušenostmi z praxe. Úkolem druhého cíle je zjistit obecnou informovanost všeobecných sester o léčbě akutní bolesti a vyhledat nedostatky v řízení kvality léčby pooperační bolesti. Třetí cíl má za úkol zmapovat praktické dovednosti všeobecných sester v péči o pacienty se zavedeným epidurálním katetrem. Použité metody Pro empirickou část této bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní šetření. Byla použita metoda sběru dat formou polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry k hodnocení akutní pooperační bolesti používají techniku VAS, která je zároveň standardizovaným záznamem bolesti daného zdravotnického zařízení. Dotazovaným sestrám tato technika zcela vyhovuje, jiné techniky hodnocení bolesti ve své praxi nepoužívají. Jako hlavní výhody hodnocení bolesti pomocí VAS sestry uvádí přehlednost a srozumitelnost záznamu o vývoji a léčbě bolesti, což zjednodušuje především komunikaci s dalšími členy ošetřujícího týmu, který se podílí na léčbě bolesti daného pacienta. Dále bylo šetřením zjištěno, že sestry pracující na pooperačním pokoji nejsou dostatečně aktivní ve vyhledávání příznaků akutní pooperační bolesti. Ve většině případů čekají, až na samotnou verbalizaci bolesti pacienta. Jako hlavní příčinou bolesti u pacientů po chirurgickém výkonu sestry uvádí operační ránu a jiné aspekty, které by mohly ovlivnit akutní pooperační bolest, sestry neakceptují. Díky výzkumnému šetření byl dále zjištěn problém v organizaci léčby akutní pooperační bolesti, kdy hlavním důvodem je nepřítomnost ošetřujícího lékaře na pooperačním pokoji, nebo jeho špatná dostupnost. Dalším problémem je též špatná multioborová spolupráce, která vázne především na komunikaci a též nepřehledných záznamech o průběhu léčby bolesti v perioperačním období. Obecné znalosti o léčbě akutní bolesti mají sestry dostačující, žádná z dotazovaných nemá specializační vzdělání v oboru algeziologie. Z šetření týkající se ošetřovatelské péče o pacienta se zavedeným epidurálním katetrem vyplynulo, že sestry provádí veškeré výkony v souvislosti s epidurální analgezií zcela v souladu se standardizovanými postupy. Na otázku, zda je epidurální analgezie pro pacienty přínosem, se sestry ve svých odpovědích vyjádřily pozitivně a jako hlavní přínos vidí v lepší spolupráci pacienta s ošetřujícím personálem a následnou účinnější realizaci ošetřovatelského procesu. Závěr Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku a specifika péče o pacienty trpící akutní pooperační bolestí. I přesto, že akutní pooperační bolest je relativně dobře zvládnutelný symptom, nelze ji opomíjet, jelikož svým dopadem může negativně ovlivnit pooperační zotavování pacienta, může vést k prodloužení hospitalizace, ke zvýšení nákladů na léčbu a v některých případech, vést k chronickým zdravotním obtížím.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty s epidurálním katétrem
BROŽOVÁ, Miroslava
Bakalářská práce je zaměřena na výzkum ošetřovatelské péče o pacienta s epidurálním katétrem při léčbě onkologické bolesti z pohledu ošetřovatelského personálu a pacientů. Bolest, která tato onemocnění provází, představuje závažný problém. V posledních letech dochází k nárůstu využití technik regionální analgezie při tlumení onkologické bolesti. Tím také došlo k výraznému zlepšení komfortu pacienta a zkvalitnění především ošetřovatelské péče o pacienty s chronickou bolestí. Práce je dělena na část teoretickou a praktickou. Cílem práce bylo zmapovat ošetřovatelskou péči u onkologických pacientů s epidurálním katétrem a zjistit znalost sester o dodržování zásad ošetřování pacienta s epidurálním katétrem. Dalším cílem bylo zjistit, jaká jsou očekávání pacientů od zavedení epidurálního katétru a přesvědčit se, jak ovlivní zavedení katétru pacienta s onkologickou bolestí. Praktická část je založena na sběru dat pomocí anonymních dotazníků pro sestry. Otázky byly uzavřené a polootevřené. Úvodní otázky měly identifikační charakter, další otázky byly zaměřeny na specifika ošetřovatelské péče. Kvalitativní šetření bylo provedeno metodou dotazování, technikou rozhovoru s onkologickými pacienty se zavedeným epidurálním katétrem. Výzkumné šetření probíhalo v níže uvedených zdravotnických zařízeních s povolením hlavních sester. Výzkumný soubor tvořilo 5 pacientů. Kvantitativním šetřením byly zkoumaným souborem sestry ambulance bolesti a standardního oddělení. Bylo rozdáno 120 výtisků dotazníků. Výzkumný soubor tvořily sestry Fakultní nemocnice Motol, Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, Mulačovy nemocnice Plzeň a Fakultní nemocnice v Plzni. Úkolem práce je potvrzení hypotézy, podle které mají sestry pracující na ambulanci bolesti vyšší znalosti o ošetřovatelské péči pacienta s epidurálním katétrem než na standardním oddělení. Hypotéza byla na základě provedeného výzkumu a následného vyhodnocení potvrzena. Cíle byly splněny.
|
host ::
RSS.