|
|
Vliv veganství na sociální život jedince
Hlavová, Karla ; Orcígr, Václav (vedoucí práce) ; Senft, Lukáš (oponent)
V této bakalářské práci se, jak je již dle názvu vypovídající, zabývám problematikou veganství a jeho následného reflektování se do sociálních životů respondentů (rodina, přátelé, partneři, nepříjemné situace). Zkoumám a objasňuji životní situace, které obnáší rozmanitost životních stylů a způsobu stravování. Samostatná práce je členěná do tří následujících částí: teoretického ukotvení zkoumaného problému, použité metodologie a následné výzkumné části. V úvodní, teoretické části využívám různých konceptů pro pochopení veganství ze sociologické perspektivy. V druhé, metodologické části práce se věnuji kvantitativní explorační metodě, sběru dat, které jsem získala prostřednictvím online dotazníku a popisu výzkumného souboru. Poslední, závěrečnou částí je prezentace a interpretace získaných výsledků a z nich vytvořené závěry. Práce přináší výsledky potvrzující existenci vlivu veganství na sociální život jedince, a to v každé ze zmíněných dimenzí. K ovlivnění dochází zejména v oblasti rodinného zázemí, kde jsou respondenti nejčastěji vystavování předsudkům a nátlaku. Vliv veganství pociťují respondenti také v rámci svého sociálního okruhu, partnerských vztahů (např. při volbě partnera) a v nepříjemných situacích, do kterých se respondenti na základě veganství v běžném životě dostávají.
|
|
|
Profil návštěvníka Národního parku Šumava
MARŠÁLKOVÁ, Jitka
Cílem diplomové práce je charakterizovat návštěvníka Národního parku Šumava, zabývá se motivem k návštěvě a způsobem využívání tohoto území. Dále se zabývá vnímáním základních krajinných struktur národního parku a hodnotí posun ve vnímání těchto krajinných struktur oproti literatuře 19. století. V neposlední řadě se zabývá environmentálními postoji návštěvníků. Pro komplexní podchycení této problematiky jsou zprvu vysvětleny základní pojmy, jejich rozdělení a nejdůležitější mezníky ve vztahu člověka k přírodě. Práce tak s pomocí historického vývoje zachycuje nejdůležitější myšlenkové změny enviromentálních postojů a prostřednictvím doložených tezí je utvrzuje, či naopak vyvrací.
|
|
|
Diskurs trvale udržitelného rozvoje a jeho dopad na odbornou veřejnost
BUCHTELE, Roman
Cílem diplomové práce je zjistit, zda diskurs trvale udržitelného rozvoje (TUR) má nějaký dopad na odbornou veřejnost ve smyslu znalostí témat a principů TUR, případně dopad na hodnotovou orientaci. Pro účely této práce byla vymezena odborná veřejnost jako skupina vysokoškolských studentů z ekonomických oborů. Práce se skládá ze dvou hlavních částí: teoretické části a analytické části. Teoretická část tvoří teoretická východiska k těmto tématům: vývoj vztahu člověka k Zemi; varovné zprávy, které předcházely přelomovému roku 1987; podstata TUR; vybraná témata a principy environmentálního pilíře TUR; environmentální výuka; environmentální sociologie a nové environmentální paradigma. Použité metody v analytické části práce se opírají o kvantitativní přístup, dále o nástroj NEP a HEP environmentální sociologie. Přehled diskursu TUR z hlediska environmentálního pilíře umožňuje pro vlastní průzkum operacionalizaci znalostí témat a principů TUR včetně ochoty tyto principy použít.
|
|
|
Environmentální výchova v ČR v kontextu skautské praxe
Musilová, Markéta ; Zvěřinová, Iva (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Záměrem této práce je poukázat na koncept environmentální výchovy jako strategie na podporu pro-environmentálního chování. Environmentální výchovu tato práce propojuje se zaměřením Junáka a navrhuje jejich možnou bližší spolupráci. Efektivnějšímu propojení se snaží napomoci zmapováním práce skautských vedoucích s přírodou. Výzkum probíhal kvalitativní metodou "Chápajícího rozhovoru" s vedoucími dívčích i chlapeckých oddílů. Pomocí odlišných znaků u zkoumaných jednotek, jako je působení na venkově či v hlavním městě, práce poukázala na řadu rozdílných skutečností. Výzkum naznačuje rozdílnou práci s přírodou u městských a venkovských oddílů a také na základě genderu. Práce poodhalila i skutečnosti související s dobovými změnami, jako je práce s technologiemi, náročnější výchova dětí a obavy rodičů. Vedle analýzy rozdílů jde i o reflexi vedoucích skautských oddílů k tématu environmentálně šetrného chování v rámci skautské činnosti. Výsledná zjištění mohou posloužit jako zpětná vazba pro ekologický odbor Junáka a pro zájemce, kteří by se snažili environmentální vzdělávání v Junáku podpořit.
|
host ::
RSS.