Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Hodnocení mikrobiologických rizik jedlého hmyzu
Hedvičáková, Adéla
Konzumace jedlého hmyzu je činnost, která v poslední době nabývá na významu. Pro bezpečné využití jedlého hmyzu je nutné mimo jiné provést hodnocení rizik spojených s konzumací. Tato práce byla zaměřena na hodnocení mikrobiologických rizik jedlého hmyzu. Teoretické část práce podává informace o nutričních vlastnostech jedlého hmyzu a rizicích spojených s konzumací hmyzu. Dále zmiňuje legislativu, které souvisí se zařazováním hmyzu do potravin. Práce popisuje vliv hmyzu a jeho konzumaci na životní prostředí a předkládá faktory, na které je nutné se do budoucna dále zaměřit. Práce podává výčet významných patogenních mikroorganismů. V praktické části je možné nalézt statistické vyhodnocení naměřených hodnot obsahu patogenů, které byly přítomny u hmyzu a v krmivech. Byly stanoveny celkové počty mikroroganismů, Escherichia coli, enterobakterie, plísně, Staphylococcus aureus a bakterie mléčného kvašení. Výsledky byly porovnány s výsledky studií na podobné téma.
Detekce původců průjmů u dětí
ŠTĚPANČÍKOVÁ, Jolana
Abstrakt Detekce původců průjmů u dětí patří v současné době ke standardnímu vyšetření. Původci způsobují gastroenteritidy. Střevním onemocněním trpí především kojenci, ale také malé děti. Dětem toto onemocnění způsobuje horečnaté stavy, zvracení, vodnaté průjmy, celkovou nevolnost a nechutenství. Cílem práce je kultivačně prokázat bakteriologické a virové patogeny. V teoretické části je přehled nejčastěji se vyskytujících patogenů. Bakteriální průjmy u dětí způsobují Salmonelly, Shigelly, Campylobacter, Escherichia coli, Yersiniae a Enterobakterie. Za to virové průjmy u dětí způsobují zejména tyto viry: Rotaviry, Adenoviry, Astroviry a Calciviry. Praktická část byla provedena v období říjen, listopad a prosinec roku 2010 a leden a únor roku 2011 v laboratoři Laboma s.r.o. nyní Synlab s.r.o. Práce je zaměřena na dětské pacienty do 6 let. Tento věk byl stanoven vedoucím bakalářské práce panem prof. MUDr. Milošem Velemínským, CSc., dr.h.c. Pro bakteriologické vyšetření se používá výtěr z dětského rekta, který po transportu do laboratoře je naočkován na selektivně diagnostických půdách a po 24 hodinové kultivaci následuje identifikace bakterie nebo viru. Dále následuje izolace střevní bakterie. Tím získáme čistou kulturu. K přesnému dourčení Escherichiae coli eventuálně jejich kmenů je zapotřebí provést serotypizaci, abychom získali daný typ a zjistili, zda se jedná o patogenní nebo nepatogenní bakterii. Pro virologické vyšetření je nutné vzorek dětské stolice. Rotaviry a Adenoviry se detekují pomocí testu VIKIA ? Rota ? Adeno. Jedná se o kvalitativní test založený na asociaci monoklonálních protilátek. Test využívá imunologické reakce na testovacím stripu pomocí migrace. Po zpracování náhodně vybraných 100 vzorků od dětských pacientů bylo prokázáno, že akutní gastroenteritidy jsou převážně virového původu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.