|
|
Architektura ekofarem v České republice
Pohanková, Lucie ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Dýr, Petr (oponent) ; Doc.Ing.arch.Jarmila Húsenicová,Ph.D. (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Nové zemědělské stavby v České republice se v minulosti staly výsadou v lepším případě stavebních techniků a inženýrů, v horším případě pouze investora. Zatímco architekti či osvícení projektanti s invencí a citem pro architekturu do jejich projekce zasahovali velmi zřídka. V praxi upřednostňovaný a realizovaný mylný názor, že jde o čistě účelové stavby s ekonomicky nejvýhodnějším typovým řešením, kde vnější vzhled budovy a její působení v krajině hraje jen malou roli, znamenal obrovskou chybu, která zohyzdila tvář mnoha vesnic. S postupným rozvojem ekologického a trvale udržitelného zemědělství je nasnadě, aby se do navrhování těchto staveb vrátila myšlenka, invence a cit osazení stavby do krajiny. Jakým způsobem postupovat při návrhu nové nebo dostavbě původní ekofarmy v podmínkách České republiky a na jaké konkrétní body se při návrhu zaměřit je postatou této disertační práce. Cílem práce je zobecnění zásad navrhování nové moderní ekofarmy nebo nových staveb na stávající ekofarmě za využití principů ekologické a energeticky nenáročné architektury, využití obnovitelných zdrojů energie a bezodpadového hospodářství a jejich ověření na konkrétních realizovaných příkladech v České republice a sousedních státech Evropy. Kde jinde by se měly uplatnit principy ekologické architektury více než při výstavbě ekofarem. Navíc ekofarma skýtá veliké množství funkcí a s tím souvisejících rozličných provozů s požadavky na specifické prostory. To je bonus navíc, druhová pestrost výstavby a možnost kreativity v architektonických řešeních. Ta je pak omezena především funkčností stavby, legislativními, hygienickými, požárními i provozními předpisy, se kterými se každý návrh musí vypořádat. Ekofarmy jsou fenomén, ale i budoucností trvale udržitelného zemědělství České republiky. Nejen produkční stránka ekofarem, ale i zanedbaný stavební fond si právem zaslouží pozornost odborníků. Pouze ekofarma se správnou komplexně vytvořenou stavební a energetickou koncepcí na ekologických principech se stává dobře fungující soběstačnou jednotkou spjatou s koloběhem přírody, okolní krajinou a regionální tradicí.
|
|
|
Architektura extrému
Špániková, Michaela ; Wlazel, Adam (oponent) ; Kaftan, Martin (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa zaoberá návrhom horského objektu s funkciou útulne pre turistov a terénneho pracoviska pre pracovníkov štátnych lesov TANAPu (Tatranského národného parku). Navrhnutý objekt svojou veľkosťou a funkciou šetrne podporuje rozvoj tohto chráneného územia Belianskych Tatier. Objekt je navrhnutý v neustále meniacich sa vonkajších podmienkach horského prostredia (zmena ročných období, nízke teploty, silný vietor..) tak, aby vnútorné prostredie bolo čo najviac stabilné a komfortné. Cieľom je vytvoriť budovu s optimálnou vnútornou klímou, minimálnou potrebou energie a vysokou priestorovou kvalitou. Pre dosiahnutie týchto cieľov je potrebné použiť vhodné materiály a efektívny technický systém.
|
|
|
MORAVSKÉ VINAŘSKÉ CENTRUM
Fűlőpová, Andrea ; Myslín,, Jiří (oponent) ; Dýr, Petr (vedoucí práce)
Moderní vinařský komplex hotelu Hrůdek je situován na severním okraji obce Velké Pavlovice, v srdci Jižní Moravy. Jeho významná poloha na vrcholu jižního svahu poskytuje krásné výhledy do viniční krajiny a meruňkových sadů. Architektonická forma objektu vychází z pravidelnosti viničních řádků, výrazných horizontálních linií a zaoblených tvarů vrstevnic. Zapuštěním do svahu objekt reaguje na topografii terénu a odkazuje na tradiční princip místních dvoupatrových lisoven a to z horní části vstup do ubytovací části – hlavní vstup do hotelu a z dolní části do vinného sklepu – vstup do salónu vín. Hotel nabízí ubytování čtyřhvězdičkové úrovně, dva kongresové sály, restauraci, wellness a salón vín. Návrh integruje energeticko-ekologické zásady a je koncipován jako ostrovní dům.
|
|
|
Architektura extrému
Nohejl, Jakub ; Müller, Rudolf (oponent) ; Kaftan, Martin (vedoucí práce)
Nehostinné prostředí horských hřebenů bylo po dlouhou dobu lidské civilizace považováno za neobyvatelné. Nepříznivé počasí s extrémními výkyvy a složitá dostupnost odradila mnoho zájemců o rozvoj této lokality. I přesto zde na vznikly objekty, které se snaží nepřízni počasí vzdorovat. Jedním z příkladů je i nekrytá Chata na Rozcestí, nacházející se na hřebenu Krkonoš v nadmořské výšce 1 349 m n.m. Bezmála 90 let vytrvale bojuje se zdejším nehostinným prostředím, s cílem poskytnout kolemjdoucím turistům úkryt a občerstvení. Všechny dosavadní stavby však časem na nepřízeň počasí doplatily. Vzhledem k vysokým nárokům na provoz současného objektu je ze strany provozovatele velký zájem chatu přestavět. Návrh Chaty na Rozcestí přináší nový pohled na problematiku této lokality. V reakci na okolní krajinný kontext přírodního dědictví Krkonošského národního parku pracuje nejen s povětrnostními vlivy, ale také otázkou udržitelnosti a soběstačnosti.
|
|
|
Architektura extrému
Honzák, Jiří ; Wlazel, Adam (oponent) ; Kaftan, Martin (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je návrh novostavby horského hostelu v nehostinných podmínkách českých hor, konkrétně na úbočí hory Jelenka nacházející se v CHKO Jeseníky, nedaleko hory Praděd. Budova je situována v lokalitě bývalé lovecké chaty Alfrédka, kde se kříží řada zimních i letních turistických tras a je tak častým místem odpočinku pro všechny výletníky, trampy, cyklisty i běžkaře. Na druhou stranu je lokalita odříznuta od civilizace a její návštěvnost je tak přímo podmíněna turistikou, na což reaguje navrhovaný program stavby. Budova tak může sloužit jako místo k občerstvení na cestách po Jesenických horách, jako noční útočiště pro celovíkendové túry, nebo jako zázemí pro školy v přírodě. Především však poskytuje místo k poznávání lidí s podobnými zájmy a sdílení zkušeností z cest. Návrh se zaměřuje zejména na využívání lokálního energetického potenciálu skrývajícím se v podnebných podmínkách horských oblastí v České republice. Dále také na vyhodnocení energetických ztrát a zisků za pomocí moderních výpočetních metod, optimalizaci formy pomocí genetických algoritmů a simulaci chování světla v prostoru Zvoleným architektonický řešením je polygonální stavba zasazená do svahu, která se otevírá vůči turistickým trasám a veřejnému dění a naopak uzavírá vůči rodinnému bydlení tak, aby nebylo narušeno jeho soukromí. Budova je vložena do konvexní části terénu a shora je na něj navázána, čímž se stává jeho součástí
|
|
|
Architektura extrému
Špániková, Michaela ; Wlazel, Adam (oponent) ; Kaftan, Martin (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa zaoberá návrhom horského objektu s funkciou útulne pre turistov a terénneho pracoviska pre pracovníkov štátnych lesov TANAPu (Tatranského národného parku). Navrhnutý objekt svojou veľkosťou a funkciou šetrne podporuje rozvoj tohto chráneného územia Belianskych Tatier. Objekt je navrhnutý v neustále meniacich sa vonkajších podmienkach horského prostredia (zmena ročných období, nízke teploty, silný vietor..) tak, aby vnútorné prostredie bolo čo najviac stabilné a komfortné. Cieľom je vytvoriť budovu s optimálnou vnútornou klímou, minimálnou potrebou energie a vysokou priestorovou kvalitou. Pre dosiahnutie týchto cieľov je potrebné použiť vhodné materiály a efektívny technický systém.
|
|
|
Architektura extrému
Nohejl, Jakub ; Müller, Rudolf (oponent) ; Kaftan, Martin (vedoucí práce)
Nehostinné prostředí horských hřebenů bylo po dlouhou dobu lidské civilizace považováno za neobyvatelné. Nepříznivé počasí s extrémními výkyvy a složitá dostupnost odradila mnoho zájemců o rozvoj této lokality. I přesto zde na vznikly objekty, které se snaží nepřízni počasí vzdorovat. Jedním z příkladů je i nekrytá Chata na Rozcestí, nacházející se na hřebenu Krkonoš v nadmořské výšce 1 349 m n.m. Bezmála 90 let vytrvale bojuje se zdejším nehostinným prostředím, s cílem poskytnout kolemjdoucím turistům úkryt a občerstvení. Všechny dosavadní stavby však časem na nepřízeň počasí doplatily. Vzhledem k vysokým nárokům na provoz současného objektu je ze strany provozovatele velký zájem chatu přestavět. Návrh Chaty na Rozcestí přináší nový pohled na problematiku této lokality. V reakci na okolní krajinný kontext přírodního dědictví Krkonošského národního parku pracuje nejen s povětrnostními vlivy, ale také otázkou udržitelnosti a soběstačnosti.
|
|
|
Architektura extrému
Honzák, Jiří ; Wlazel, Adam (oponent) ; Kaftan, Martin (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je návrh novostavby horského hostelu v nehostinných podmínkách českých hor, konkrétně na úbočí hory Jelenka nacházející se v CHKO Jeseníky, nedaleko hory Praděd. Budova je situována v lokalitě bývalé lovecké chaty Alfrédka, kde se kříží řada zimních i letních turistických tras a je tak častým místem odpočinku pro všechny výletníky, trampy, cyklisty i běžkaře. Na druhou stranu je lokalita odříznuta od civilizace a její návštěvnost je tak přímo podmíněna turistikou, na což reaguje navrhovaný program stavby. Budova tak může sloužit jako místo k občerstvení na cestách po Jesenických horách, jako noční útočiště pro celovíkendové túry, nebo jako zázemí pro školy v přírodě. Především však poskytuje místo k poznávání lidí s podobnými zájmy a sdílení zkušeností z cest. Návrh se zaměřuje zejména na využívání lokálního energetického potenciálu skrývajícím se v podnebných podmínkách horských oblastí v České republice. Dále také na vyhodnocení energetických ztrát a zisků za pomocí moderních výpočetních metod, optimalizaci formy pomocí genetických algoritmů a simulaci chování světla v prostoru Zvoleným architektonický řešením je polygonální stavba zasazená do svahu, která se otevírá vůči turistickým trasám a veřejnému dění a naopak uzavírá vůči rodinnému bydlení tak, aby nebylo narušeno jeho soukromí. Budova je vložena do konvexní části terénu a shora je na něj navázána, čímž se stává jeho součástí
|
|
|
MORAVSKÉ VINAŘSKÉ CENTRUM
Fűlőpová, Andrea ; Myslín,, Jiří (oponent) ; Dýr, Petr (vedoucí práce)
Moderní vinařský komplex hotelu Hrůdek je situován na severním okraji obce Velké Pavlovice, v srdci Jižní Moravy. Jeho významná poloha na vrcholu jižního svahu poskytuje krásné výhledy do viniční krajiny a meruňkových sadů. Architektonická forma objektu vychází z pravidelnosti viničních řádků, výrazných horizontálních linií a zaoblených tvarů vrstevnic. Zapuštěním do svahu objekt reaguje na topografii terénu a odkazuje na tradiční princip místních dvoupatrových lisoven a to z horní části vstup do ubytovací části – hlavní vstup do hotelu a z dolní části do vinného sklepu – vstup do salónu vín. Hotel nabízí ubytování čtyřhvězdičkové úrovně, dva kongresové sály, restauraci, wellness a salón vín. Návrh integruje energeticko-ekologické zásady a je koncipován jako ostrovní dům.
|
|
|
Architektura ekofarem v České republice
Pohanková, Lucie ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Dýr, Petr (oponent) ; Doc.Ing.arch.Jarmila Húsenicová,Ph.D. (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Nové zemědělské stavby v České republice se v minulosti staly výsadou v lepším případě stavebních techniků a inženýrů, v horším případě pouze investora. Zatímco architekti či osvícení projektanti s invencí a citem pro architekturu do jejich projekce zasahovali velmi zřídka. V praxi upřednostňovaný a realizovaný mylný názor, že jde o čistě účelové stavby s ekonomicky nejvýhodnějším typovým řešením, kde vnější vzhled budovy a její působení v krajině hraje jen malou roli, znamenal obrovskou chybu, která zohyzdila tvář mnoha vesnic. S postupným rozvojem ekologického a trvale udržitelného zemědělství je nasnadě, aby se do navrhování těchto staveb vrátila myšlenka, invence a cit osazení stavby do krajiny. Jakým způsobem postupovat při návrhu nové nebo dostavbě původní ekofarmy v podmínkách České republiky a na jaké konkrétní body se při návrhu zaměřit je postatou této disertační práce. Cílem práce je zobecnění zásad navrhování nové moderní ekofarmy nebo nových staveb na stávající ekofarmě za využití principů ekologické a energeticky nenáročné architektury, využití obnovitelných zdrojů energie a bezodpadového hospodářství a jejich ověření na konkrétních realizovaných příkladech v České republice a sousedních státech Evropy. Kde jinde by se měly uplatnit principy ekologické architektury více než při výstavbě ekofarem. Navíc ekofarma skýtá veliké množství funkcí a s tím souvisejících rozličných provozů s požadavky na specifické prostory. To je bonus navíc, druhová pestrost výstavby a možnost kreativity v architektonických řešeních. Ta je pak omezena především funkčností stavby, legislativními, hygienickými, požárními i provozními předpisy, se kterými se každý návrh musí vypořádat. Ekofarmy jsou fenomén, ale i budoucností trvale udržitelného zemědělství České republiky. Nejen produkční stránka ekofarem, ale i zanedbaný stavební fond si právem zaslouží pozornost odborníků. Pouze ekofarma se správnou komplexně vytvořenou stavební a energetickou koncepcí na ekologických principech se stává dobře fungující soběstačnou jednotkou spjatou s koloběhem přírody, okolní krajinou a regionální tradicí.
|
host ::
RSS.