Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 26 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Techniky zavádění nasojejunálních sond
Součková, Veronika ; Novák, František (vedoucí práce) ; Paul, Oldřich (oponent)
Titul, jméno a příjmení autora: Bc. Veronika Součková Instituce: Univerzita Karlova 1. lékařská fakulta Kateřinská 32, 121 08, Praha 2 Studijní obor: navazující magisterské studium - intenzivní péče Studijní program: specializace ve zdravotnictví Název práce: Techniky zavádění nasojejunálních sond Vedoucí práce: MUDr. František Novák, Ph.D. Počet stran: 81 Počet příloh: 3 Počet tabulek, grafů a obrázků: 24 Rok obhajoby: 2013 Klíčová slova: Nasojejunální sonda, metody zavedení, enterální výživa, endoskopie, skiaskopie, zaplavání Tato diplomová práce se věnuje problematice a možnostem v oblasti techniky zavádění nazojejunálních sond. Teoretická část se zabývá popisem metod a postupů při zavádění nasojejunální sondy a stručně se zmiňuje o možných komplikacích a zásadách enterální výživy, která je touto metodou podávána. Empirická část práce se zaměřuje na porovnání zavádění nasojejunální sondy metodou zaplavání, jenž se využívá na metabolické jednotce ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, endoskopické a skiaskopické metody. Výzkum přináší popis a porovnání úspěšnosti nejčastěji využívaných metod zavádění výživové trubice do tenkého střeva.
Úloha sestry při endoskopických vyšetřeních
URBANOVÁ, Radka
Endoskopie se v současnosti řadí mezi nejpoužívanější vyšetřovací metody. Umožňují nám nejen prohlédnutí tělních dutin, ale také odběr tkání či léčebné zákroky. Endoskopická vyšetření jsou v současné době hojně využívána. Díky preventivním kolonoskopiím dochází k včasnému diagnostikování dnešního rozšířeného kolorektálního karcinomu. Další z vybraných endoskopií v této bakalářské práci je gastroskopie. Ta umožňuje především odstranění cizích předmětů či diagnostiku patologických změn v horní části trávicího traktu. Posledním z vybraných vyšetření je endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie (dále jen ERCP). Tu v současnosti řadíme mezi nejspolehlivější metodu v diagnostice nádorových onemocnění pankreatu, která se vyskytují čím dál častěji. Jako jediná z těchto vybraných endoskopických vyšetření kombinuje endoskopii se snímkováním pomocí rentgenového přístroje. Díky tomu se stává jedinečnou z důvodu přímého zobrazování vývodných cest pankreatických i žlučových. Nevýhodou endoskopických vyšetření je, že vytváří některé komplikace. Ty mohou nastat jak při provádění výkonu, tak i v různém časovém odstupu po vyšetření. Z toho důvodu je nezbytné, aby pacienti byli na tato vyšetření důkladně připraveni, vyšetřeni lékařem a provedení každého výkonu bylo dostatečně zváženo. Práce sester na endoskopických pracovištích má jistá specifika. Tyto sestry musí být dostatečně fyzicky zdatné, musí mít technické a manuální dovednosti z důvodu manipulace s nákladnými endoskopickými přístroji. Velmi důležitá je schopnost komunikace na dobré úrovni, protože jsou to právě sestry, kdo s pacienty přichází nejvíce do kontaktu. Měly by být schopné zmírnit obavy pacienta, jelikož to je hlavním úkolem právě sester. V neposlední řadě by každá endoskopická sestra měla mít také velmi dobré teoretické znalosti v oblasti anatomie a fyziologie trávicího traktu a odborné znalosti v oblasti endoskopie.
Problematika ošetřovatelské péče u endoskopické retrográdní cholangiopankreatografie
RYVOLA, Lukáš
Teoretická východiska Endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie, dále jen ERCP, je v dnešní době symbolem zlatého standardu v diagnostice a léčbě onemocnění žlučových cest a slinivky břišní. Současně se také nabízí jako nejspolehlivější metoda moderní medicíny v diagnostice nádorových onemocnění pankreatu, které se stále častěji vyskytují. Toto vyšetření v sobě kombinuje endoskopické vyšetření se snímkováním pomocí rentgenového přístroje a nabývá jedinečnosti díky přímému zobrazení vývodných žlučových a pankreatických cest. Finálního zobrazení je docíleno sondováním Vaterské papily a jejím následným plněním kontrastní látkou. Další výhoda spočívá v provedení případného terapeutického zákroku, který navazuje na základně prováděné diagnostické ERCP. Nevýhody tohoto vyšetření tvoří komplikace, které mohou nastat už při samotném výkonu, nebo se rozvinout v určitém časovém odstupu. Proto je nutné, aby absolvování každého ERCP bylo pečlivě uváženo. Práce sester jak na endoskopické tak lůžkové části gastroenterologického oddělení nese u ERCP svá specifika. Na endoskopické sekci je prioritou, aby zde pracovaly sestry manuálně a technicky zdatné, měly v oblasti ERCP odborné znalosti a dokázaly co nejlépe asistovat ošetřujícímu gastroenterologovi. Dále je nutné, aby tyto sestry navázaly s pacientem úzký kontakt a vše ohledně nadcházejícího vyšetření sdělily pacientovi dle svých odborných kompetencí. Nesmí být opomenut fakt, že jsou to právě sestry, kdo mírní celkové obavy vyšetřovaného. Komunikace je důležitá i u sester na lůžkové části. Sestry na lůžkové části také vysvětlují základní specifika vyšetření a poučují nemocného o základních pravidlech během hospitalizace. Dále musí také mít adekvátní odborné znalosti, aby věděly, jak o pacienta po ERCP pečovat. Cíle práce Cílem této práce je zjistit specifika ošetřovatelské péče na gastroenterologickém oddělení a dále zjistit problematiku ošetřovatelské péče na lůžkové části po ERCP vyšetření. Pro empirickou část této bakalářské práce byla použita kvalitativní metodika. Údaje byly získány pomocí rozhovorů a skrytého pozorování.Výzkumné šetření ukázalo, že ošetřovatelská péče u vyšetření ERCP nese jistá specifika a dotazované sestry pracující na endoskopii je znají a plně si je uvědomují, čímž se pacientovi snaží minimalizovat stres a umožnit tak co nejpohodlnější průběh výkonu, což potvrzují i dotazovaní pacienti. Z výzkumného šetření vyplynulo, že u vyšetření ERCP by měla asistovat sestra nejen manuálně a technicky zdatná, ale měla by mít cit i pro předvídavost situací, na které adekvátně a pohotově beze zmatku reaguje. Dále by sestra měla umět správně vysvětlit pacientovi vyšetření a umět vytvořit na pracovišti pro pacienta atmosféru pohody. Výzkumné šetření dále ukazuje, že sestry aktivně vyhledávají obohacení stávajících vědomostí v seminářích. Otázku specifických komplikací mají tyto sestry zvládnutou více než dobře, znají jednotlivé komplikace, umí se na ně připravit a ví, jak takovému pacientovi poskytnout adekvátní ošetřovatelskou péči. Realizace ošetřovatelské péče na lůžkové části také probíhá na velmi vysoké úrovni a to jak v oblasti informovanosti, kde sestry informují pacienta jak o výkonu, přípravě a režimových opatřeních, tak v celkové péči po vyšetření, kterou si chválí všichni dotazovaní pacienti. Dle výsledků skrytého pozorování probíhá ošetřovatelská péče po ERCP v naprostém souladu s literaturou. Milým překvapením bylo, že sestry na lůžkové části gastroenterologického oddělení plně realizují pět fází ošetřovatelského procesu, tedy od zhodnocení zdravotního stavu pacienta až po finální vyhodnocení a průběžně vytvářejí aktuální ošetřovatelské diagnózy.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 26 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.