Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Frekvence výskytu endofytních hub Neotyphodium v travních porostech v Národním hřebčíně Kladruby nad Labem
Konečná, Karolína
Tato práce, s názvem Frekvence výskytu endofytních hub Neotyphodium v travních porostech v Národním hřebčíně Kladruby nad Labem, se zabývá monitoringem endofytních hub produkujících toxické alkaloidy škodlivé pro herbivorní zvířata v průběhu let 2013-2017. Zhodnocuje analýzy získaných vzorků osiva a listových pochev vybraných druhů trav z hlediska procentuálního výskytu endofytní infekce. Porovnává specifické podmínky různých stanovišť se získanými daty a hledá souvislosti mezi podílem napadených jedinců a typem prostředí. Tyto údaje pak srovnává s fakty uváděnými ve vědecké literatuře. Analýzou různých druhů trav z odlišných typů prostředí jsem vypozorovala určité faktory, které zvyšují procento výskytu endofytních hub v travních porostech. Jako důležitý se ukázal být faktor nadmořské výšky, kdy se s klesající nadmořskou výškou, vlivem vzrůstající teploty vzduchu a přibývající intenzity sucha, zvyšuje podíl trav hostících endofytní houby.Dalším faktorem usnadňujícím šíření endofytů se ukázalo být stáří porostu. Existuje trend zvyšování podílu endofytní infekce s přibývajícím stářím travních porostů. Stejně progresivně působí na šíření endofytních hub i nadměrné sešlapávání porostu zvířaty a jeho intenzivní okus. V neposlední řadě je také limitující složení travního porostu, neboť se z níže analyzovaných druhů ukázalo, že nejčastějším hostitelem pro endofytní infekci z mnou hodnocených vzorků je kostřava luční a jílek vytrvalý, což jsou trávy, které se v travním porostu často objevují. Díky získaným výsledkům je možné podniknout kroky snižující procento výskytu endofytních hub v travních porostech nejen v okolí Národního hřebčína Kladruby nad Labem, ale i v ostatních lokalitách, a minimalizovat tak škodlivý dopad endofytů na produktivitu a zdraví koní chovaných pastevním způsobem. Mezi tyto kroky patří například udržování druhové pestrosti porostu, nové zakládání porostů bez endofytů, či dodržování správné pastevní techniky.
Diverzita a ekologie endofytických hub v různých částech rostlin.
Kovaříčková, Adéla ; Prášil, Karel (vedoucí práce) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Přestože byly endofytické houby v uplynulých letech intenzivně zkoumány, nevěnovalo se zatím mnoho pozornosti endofytické kolonizaci celé rostliny. Rešeršní část této práce se zabývá rozdíly v diverzitě a ekologii endofytů uvnitř celých rostlin, jejichž jednotlivé části představují kvalitativně odlišná prostředí pro růst endofytických hub. Nejvýrazněji se liší parametry kolonizace systémových endofytů travin, kteří náleží do čeledi Clavicipitaceae, a taxonomicky heterogenní skupiny nesystémových endofytů: systémový endofyt kolonizuje všechny nadzemní orgány traviny, zatímco nesystémoví endofyti tvoří pouze lokální infekce a jejich druhové složení se v jednotlivých rostlinných částech liší. Praktická část práce obsahuje pilotní studii druhové diverzity endofytických hub z dřevních částí (větví, kmenů a kořenů) jilmu (Ulmus laevis). Vzorky, kultivované na agarové půdě, vykazují rozdíly ve frekvenci kolonizace endofyty i v diverzitě izolovaných rodů hub.
Vliv sekundárních metabolitů (esenciálních olejů) na endofytické houby kolonizující listy Rhododendron tomentosum
Koudelková, Barbora ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Žabka, Martin (oponent)
Rhododendron tomentosum je stálezelený keř, který je typický svým obsahem sekundárních metabolitů, především esenciálního oleje s antimikrobiálními účinky. Diverzita endofytických hub v tomto druhu a jejich případná adaptace na růst v prostředí esenciálního oleje je velmi málo prozkoumána. Prvním cílem této práce tedy bylo zmapovat diverzitu endofytických hub kolonizujících listy druhu R. tomentosum na sedmi lokalitách v ČR a jedné v Estonsku. Z listů R. tomentosum jsem izolovala a pomocí srovnání úseků ITS1 a ITS2 rDNA se sekvencemi z GenBank a morfologických znaků určila 37 druhů endofytických hub. Dominantní byly druhy široce rozšířené a vyskytující se jako endofyté v zástupcích většiny rostlin. Druhým cílem mé práce bylo zjistit, zda esenciální olej z R. tomentosum má vliv na jeho endofytické houby. Předpokladem bylo, že kmeny endofytických hub získané z R. tomentosum budou růstu v prostředí esenciálního oleje přizpůsobené a na médiích s přidanými různými koncentracemi těchto chemických látek tedy porostou lépe v porovnání s kmeny stejných druhů získaných z jiných substrátů. U čtyř ze sedmi testovaných druhů rostly kmeny získané z R. tomentosum rychleji, ale i na médiu bez chemických sloučenin. Většinu kmenů (z R. tomentosum i z jiných substrátů) také výrazněji inhibovala až nejvyšší...
Houboví kořenoví symbionti mořských trav Posidonia oceanica (Posidoniaceae) a Thalassodendron ciliatum (Cymodoceaceae)
Soperová, Beáta ; Vohník, Martin (vedoucí práce) ; Mrnka, Libor (oponent)
Mořské trávy tvoří významnou část mořské vegetace a jejich porosty slouží jako habitat pro mnohé další organismy. Stejně jako suchozemské rostliny mohou i mořské trávy asociovat s různými druhy hub od parazitických až po endofytické. Za jedny z nejlépe prostudovaných mořských trav jsou považovány Posidonia oceanica a Thalassodendron ciliatum, jejichž ontogenetický vývoj je velmi podobný. Semenáčky obou druhů mají primární kořen s hustým kořenovým vlášením, který je v pozdějším vývoji nahrazen kořeny sekundárními. Dospělí jednici P. oceanica a T. ciliatum v drtivé většině případů na sekundárních kořenech již kořenové vlásky netvoří. Zdá se, že u P. oceanica je tento přechod od kořenů s vlášením po kořeny bez kořenových vlásků spojen s interakcí s endofytickými houbami. Pro druh T. ciliatum je výskyt interakce s endofytickými houbami dosud nejasný. Shrnutí dosavadních znalostí o kořenovém vlášení a houbových kořenových symbiontech druhů P. oceanica a T. ciliatum odhalilo neúplnost znalostí týkajících se vlivu endofytických hub na kořeny a tvorbu kořenových vlásků u P. oceanica a úplnou absenci studií mykobiontů T. ciliatum. Shrnutí dále vedlo k hypotéze možné koevoluce endofytických hub a mořské trávy P. oceanica.
Vliv sekundárních metabolitů (esenciálních olejů) na endofytické houby kolonizující listy Rhododendron tomentosum
Koudelková, Barbora ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Žabka, Martin (oponent)
Rhododendron tomentosum je stálezelený keř, který je typický svým obsahem sekundárních metabolitů, především esenciálního oleje s antimikrobiálními účinky. Diverzita endofytických hub v tomto druhu a jejich případná adaptace na růst v prostředí esenciálního oleje je velmi málo prozkoumána. Prvním cílem této práce tedy bylo zmapovat diverzitu endofytických hub kolonizujících listy druhu R. tomentosum na sedmi lokalitách v ČR a jedné v Estonsku. Z listů R. tomentosum jsem izolovala a pomocí srovnání úseků ITS1 a ITS2 rDNA se sekvencemi z GenBank a morfologických znaků určila 37 druhů endofytických hub. Dominantní byly druhy široce rozšířené a vyskytující se jako endofyté v zástupcích většiny rostlin. Druhým cílem mé práce bylo zjistit, zda esenciální olej z R. tomentosum má vliv na jeho endofytické houby. Předpokladem bylo, že kmeny endofytických hub získané z R. tomentosum budou růstu v prostředí esenciálního oleje přizpůsobené a na médiích s přidanými různými koncentracemi těchto chemických látek tedy porostou lépe v porovnání s kmeny stejných druhů získaných z jiných substrátů. U čtyř ze sedmi testovaných druhů rostly kmeny získané z R. tomentosum rychleji, ale i na médiu bez chemických sloučenin. Většinu kmenů (z R. tomentosum i z jiných substrátů) také výrazněji inhibovala až nejvyšší...
Diverzita a ekologie endofytických hub v různých částech rostlin.
Kovaříčková, Adéla ; Prášil, Karel (vedoucí práce) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Přestože byly endofytické houby v uplynulých letech intenzivně zkoumány, nevěnovalo se zatím mnoho pozornosti endofytické kolonizaci celé rostliny. Rešeršní část této práce se zabývá rozdíly v diverzitě a ekologii endofytů uvnitř celých rostlin, jejichž jednotlivé části představují kvalitativně odlišná prostředí pro růst endofytických hub. Nejvýrazněji se liší parametry kolonizace systémových endofytů travin, kteří náleží do čeledi Clavicipitaceae, a taxonomicky heterogenní skupiny nesystémových endofytů: systémový endofyt kolonizuje všechny nadzemní orgány traviny, zatímco nesystémoví endofyti tvoří pouze lokální infekce a jejich druhové složení se v jednotlivých rostlinných částech liší. Praktická část práce obsahuje pilotní studii druhové diverzity endofytických hub z dřevních částí (větví, kmenů a kořenů) jilmu (Ulmus laevis). Vzorky, kultivované na agarové půdě, vykazují rozdíly ve frekvenci kolonizace endofyty i v diverzitě izolovaných rodů hub.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.