|
|
Infection pathway of Hymenoscyphus fraxineus and its interactions with ash mycobiota
Haňáčková, Zuzana ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Adamčíková, Katarína (oponent) ; Botella Sánchez, Leticia (oponent)
Nekróza jasanu je choroba, která na začátku 21. století zasáhla populace původních druhů jasanů v celé Evropě. Způsobuje nekrotické skvrny na listech, nekrózy výhonů a větví a především u mladých jedinců celkové odumření stromu. Nekrózou jasanu je napadán obzvláště F. excelsior. Původcem onemocnění je nepůvodní vřeckovýtrusná houba z Asie - Hymenoscyphus fraxineus. Cíle této dizertační práce byly následující: 1) studovat populační strukturu H. fraxineus na různých škálách - na regionální škále (české populace) a na úrovni jednotlivých řapíků, toto měřítko mělo sloužit k potvrzení infekční cesty patogenu; 2) objasnit efekt H. fraxineus na saprotrofy v opadu (jmenovitě H. albidus) a 3) porovnat endofytickou mykobiotu tolerantních a citlivých stromů a testovat antagonistické interakce těchto hub proti patogenu. Analýza českých populací zjistila nižší průměrnou genovou diverzitu v porovnání s dalšími evropskými populacemi. Jedna česká populace se od zbytku signifikantně lišila kvůli nejnižší hodnotě allelic richness a velmi nízké průměrné genové diverzitě. Výsledky naznačují, že i přes minimální rozdíly mezi evropskými populacemi můžou lokální ekologické nebo epidemiologické faktory ovlivňovat strukturu populací H. fraxineus. V navazující studii byly izolovány a genotypovány kmeny H. fraxineus z řapíků...
|
|
|
Mykorhizní a endofytické houby v kořenech vodních rostlin
Borovec, Ondřej ; Vohník, Martin (vedoucí práce) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Interakce mezi houbou a rostlinou jsou přítomné všude kolem nás. Jen stěží bychom hledali rostlinu, která nemá v rhizosféře ani jednu hyfu nebo není napadena houbovým patogenem. Zatímco v terestrických ekosystémech jsou interakce těchto organismů zmapovány kvalitně a systematicky, pod vodní hladinou je situace zcela jiná. Vzhledem k obtížné přístupnosti podvodních ekosystémů a také obrovskému ekonomickému významu interakcí terestrických, které zaměstnávají většinu odborníků z oboru, jsou vodní houby a jejich vztah k rostlinám dosud ne zcela probádaným tématem. Ve vodním prostředí byly objeveny všechny základní typy interakcí rostlina-houba. Z mutualistických, tedy mykorhizních asociací je stejně jako na souši nejrozšířenější arbuskulární mykorhiza, naopak ostatní známé typy mykorhiz jako orchideoidní nebo erikoidní se pod vodou nevyskytují vzhledem k absenci příslušných hostitelských rostlin. Široce rozšířený je endofytismus. Běžně jsou v kořenech vodních rostlin pozorovány i vřeckovýtrusé houby s tmavými přepážkovanými hyfami, které se označují se souhrnným pojmem "dark septate endophytes" (DSE). Zdá se, že jsou stejně rozšířeny ve vodě, jako na souši. V neposlední řadě napadá vodní rostliny mnoho houbových endoparazitů. AMH mohou ve vodním prostředí hrát důležitou roli v příjmu živin u některých...
|
|
|
Diverzita a ekologie endofytických hub v různých částech rostlin.
Kovaříčková, Adéla ; Prášil, Karel (vedoucí práce) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Přestože byly endofytické houby v uplynulých letech intenzivně zkoumány, nevěnovalo se zatím mnoho pozornosti endofytické kolonizaci celé rostliny. Rešeršní část této práce se zabývá rozdíly v diverzitě a ekologii endofytů uvnitř celých rostlin, jejichž jednotlivé části představují kvalitativně odlišná prostředí pro růst endofytických hub. Nejvýrazněji se liší parametry kolonizace systémových endofytů travin, kteří náleží do čeledi Clavicipitaceae, a taxonomicky heterogenní skupiny nesystémových endofytů: systémový endofyt kolonizuje všechny nadzemní orgány traviny, zatímco nesystémoví endofyti tvoří pouze lokální infekce a jejich druhové složení se v jednotlivých rostlinných částech liší. Praktická část práce obsahuje pilotní studii druhové diverzity endofytických hub z dřevních částí (větví, kmenů a kořenů) jilmu (Ulmus laevis). Vzorky, kultivované na agarové půdě, vykazují rozdíly ve frekvenci kolonizace endofyty i v diverzitě izolovaných rodů hub.
|
|
|
Vliv sekundárních metabolitů (esenciálních olejů) na endofytické houby kolonizující listy Rhododendron tomentosum
Koudelková, Barbora ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Žabka, Martin (oponent)
Rhododendron tomentosum je stálezelený keř, který je typický svým obsahem sekundárních metabolitů, především esenciálního oleje s antimikrobiálními účinky. Diverzita endofytických hub v tomto druhu a jejich případná adaptace na růst v prostředí esenciálního oleje je velmi málo prozkoumána. Prvním cílem této práce tedy bylo zmapovat diverzitu endofytických hub kolonizujících listy druhu R. tomentosum na sedmi lokalitách v ČR a jedné v Estonsku. Z listů R. tomentosum jsem izolovala a pomocí srovnání úseků ITS1 a ITS2 rDNA se sekvencemi z GenBank a morfologických znaků určila 37 druhů endofytických hub. Dominantní byly druhy široce rozšířené a vyskytující se jako endofyté v zástupcích většiny rostlin. Druhým cílem mé práce bylo zjistit, zda esenciální olej z R. tomentosum má vliv na jeho endofytické houby. Předpokladem bylo, že kmeny endofytických hub získané z R. tomentosum budou růstu v prostředí esenciálního oleje přizpůsobené a na médiích s přidanými různými koncentracemi těchto chemických látek tedy porostou lépe v porovnání s kmeny stejných druhů získaných z jiných substrátů. U čtyř ze sedmi testovaných druhů rostly kmeny získané z R. tomentosum rychleji, ale i na médiu bez chemických sloučenin. Většinu kmenů (z R. tomentosum i z jiných substrátů) také výrazněji inhibovala až nejvyšší...
|
|
|
Houboví kořenoví symbionti mořských trav Posidonia oceanica (Posidoniaceae) a Thalassodendron ciliatum (Cymodoceaceae)
Soperová, Beáta ; Vohník, Martin (vedoucí práce) ; Mrnka, Libor (oponent)
Mořské trávy tvoří významnou část mořské vegetace a jejich porosty slouží jako habitat pro mnohé další organismy. Stejně jako suchozemské rostliny mohou i mořské trávy asociovat s různými druhy hub od parazitických až po endofytické. Za jedny z nejlépe prostudovaných mořských trav jsou považovány Posidonia oceanica a Thalassodendron ciliatum, jejichž ontogenetický vývoj je velmi podobný. Semenáčky obou druhů mají primární kořen s hustým kořenovým vlášením, který je v pozdějším vývoji nahrazen kořeny sekundárními. Dospělí jednici P. oceanica a T. ciliatum v drtivé většině případů na sekundárních kořenech již kořenové vlásky netvoří. Zdá se, že u P. oceanica je tento přechod od kořenů s vlášením po kořeny bez kořenových vlásků spojen s interakcí s endofytickými houbami. Pro druh T. ciliatum je výskyt interakce s endofytickými houbami dosud nejasný. Shrnutí dosavadních znalostí o kořenovém vlášení a houbových kořenových symbiontech druhů P. oceanica a T. ciliatum odhalilo neúplnost znalostí týkajících se vlivu endofytických hub na kořeny a tvorbu kořenových vlásků u P. oceanica a úplnou absenci studií mykobiontů T. ciliatum. Shrnutí dále vedlo k hypotéze možné koevoluce endofytických hub a mořské trávy P. oceanica.
|
|
|
Vliv sekundárních metabolitů (esenciálních olejů) na endofytické houby kolonizující listy Rhododendron tomentosum
Koudelková, Barbora ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Žabka, Martin (oponent)
Rhododendron tomentosum je stálezelený keř, který je typický svým obsahem sekundárních metabolitů, především esenciálního oleje s antimikrobiálními účinky. Diverzita endofytických hub v tomto druhu a jejich případná adaptace na růst v prostředí esenciálního oleje je velmi málo prozkoumána. Prvním cílem této práce tedy bylo zmapovat diverzitu endofytických hub kolonizujících listy druhu R. tomentosum na sedmi lokalitách v ČR a jedné v Estonsku. Z listů R. tomentosum jsem izolovala a pomocí srovnání úseků ITS1 a ITS2 rDNA se sekvencemi z GenBank a morfologických znaků určila 37 druhů endofytických hub. Dominantní byly druhy široce rozšířené a vyskytující se jako endofyté v zástupcích většiny rostlin. Druhým cílem mé práce bylo zjistit, zda esenciální olej z R. tomentosum má vliv na jeho endofytické houby. Předpokladem bylo, že kmeny endofytických hub získané z R. tomentosum budou růstu v prostředí esenciálního oleje přizpůsobené a na médiích s přidanými různými koncentracemi těchto chemických látek tedy porostou lépe v porovnání s kmeny stejných druhů získaných z jiných substrátů. U čtyř ze sedmi testovaných druhů rostly kmeny získané z R. tomentosum rychleji, ale i na médiu bez chemických sloučenin. Většinu kmenů (z R. tomentosum i z jiných substrátů) také výrazněji inhibovala až nejvyšší...
|
|
|
Mykorhizní a endofytické houby v kořenech vodních rostlin
Borovec, Ondřej ; Vohník, Martin (vedoucí práce) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Interakce mezi houbou a rostlinou jsou přítomné všude kolem nás. Jen stěží bychom hledali rostlinu, která nemá v rhizosféře ani jednu hyfu nebo není napadena houbovým patogenem. Zatímco v terestrických ekosystémech jsou interakce těchto organismů zmapovány kvalitně a systematicky, pod vodní hladinou je situace zcela jiná. Vzhledem k obtížné přístupnosti podvodních ekosystémů a také obrovskému ekonomickému významu interakcí terestrických, které zaměstnávají většinu odborníků z oboru, jsou vodní houby a jejich vztah k rostlinám dosud ne zcela probádaným tématem. Ve vodním prostředí byly objeveny všechny základní typy interakcí rostlina-houba. Z mutualistických, tedy mykorhizních asociací je stejně jako na souši nejrozšířenější arbuskulární mykorhiza, naopak ostatní známé typy mykorhiz jako orchideoidní nebo erikoidní se pod vodou nevyskytují vzhledem k absenci příslušných hostitelských rostlin. Široce rozšířený je endofytismus. Běžně jsou v kořenech vodních rostlin pozorovány i vřeckovýtrusé houby s tmavými přepážkovanými hyfami, které se označují se souhrnným pojmem "dark septate endophytes" (DSE). Zdá se, že jsou stejně rozšířeny ve vodě, jako na souši. V neposlední řadě napadá vodní rostliny mnoho houbových endoparazitů. AMH mohou ve vodním prostředí hrát důležitou roli v příjmu živin u některých...
|
|
|
Diverzita a ekologie endofytických hub v různých částech rostlin.
Kovaříčková, Adéla ; Prášil, Karel (vedoucí práce) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Přestože byly endofytické houby v uplynulých letech intenzivně zkoumány, nevěnovalo se zatím mnoho pozornosti endofytické kolonizaci celé rostliny. Rešeršní část této práce se zabývá rozdíly v diverzitě a ekologii endofytů uvnitř celých rostlin, jejichž jednotlivé části představují kvalitativně odlišná prostředí pro růst endofytických hub. Nejvýrazněji se liší parametry kolonizace systémových endofytů travin, kteří náleží do čeledi Clavicipitaceae, a taxonomicky heterogenní skupiny nesystémových endofytů: systémový endofyt kolonizuje všechny nadzemní orgány traviny, zatímco nesystémoví endofyti tvoří pouze lokální infekce a jejich druhové složení se v jednotlivých rostlinných částech liší. Praktická část práce obsahuje pilotní studii druhové diverzity endofytických hub z dřevních částí (větví, kmenů a kořenů) jilmu (Ulmus laevis). Vzorky, kultivované na agarové půdě, vykazují rozdíly ve frekvenci kolonizace endofyty i v diverzitě izolovaných rodů hub.
|
host ::
RSS.