|
|
Ochrana soukromí zaměstnanců
Karlec, Jan ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou ochrany soukromí na pracovišti. Zaměstnanci očekávají, že jejich právo na soukromí bude v zaměstnání respektováno, a to i v případech, kdy ke své práci používají prostředků zaměstnavatele. Na druhou stranu zaměstnavatelé potřebují znát alespoň základní informace o svých zaměstnancích a mají právo vědět, zda zaměstnanci vykonávají práci řádně a efektivně. Nalezení rovnováhy mezi těmito zájmy je poměrně složité a spory zahrnující porušení práva na soukromí jsou tak často řešeny soudy nejvyšších instancí. Konkrétně je v práci pojednáno o zpracování osobních údajů v pracovněprávním vztahu a o sledování zaměstnanců. Cílem práce je poskytnout čtenáři ucelený přehled o této problematice a zhodnotit současnou úroveň ochrany soukromí zaměstnanců v České republice. Práce je rozčleněna do 9 kapitol. Úvodní část práce (kapitoly 1 - 4) popisuje obecně právo na soukromí a ochranu osobních údajů. V kapitole druhé je popsáno právo na soukromí a kapitola třetí podává přehled o základních právních pramenech. V kapitole čtvrté jsou představeny základní pojmy a principy zpracování osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění. Následující kapitola se zabývá ochranou osobních údajů před započetím pracovního poměru a...
|
|
|
Monitoring zaměstnanců ze strany zaměstnavatele
Hlaváček, David ; Štefko, Martin (oponent)
Monitoring zaměstnanců ze strany zaměstnavatele - monitoring flexibilních forem zaměstnání Abstrakt Tato práce se věnuje třem oblastem na sebe navazujících právních oblastí, institutů a témat, které se spolu střetávají v prostředí pracovního práva a faktického fungování pracovněprávních vztahů. Prvním z nich je úprava ochrany osobnosti a soukromí v ústavních normách, obecných zákonných předpisech, evropských normách a závazných mezinárodních smlouvách a úmluvách. Druhou oblastí je právní úprava pracovněprávních vztahů jako takových, avšak zpracovaná se zvláštním důrazem na ochranu osobnostních práv a soukromí zaměstnanců. Třetí okruhem je úprava monitoringu zaměstnanců ze strany zaměstnavatele, a to realizovaného jak na obvyklém pracovišti zaměstnavatele, tak při distančním výkonu práce, tedy zpravidla v domově zaměstnance. V úvodní části se tato práce věnuje analýze zmíněných pramenů práva a popisu normativního rámce, který stanoví mantinely legitimity a legality provádění monitoringu zaměstnanců ze strany zaměstnavatele. Následně tato práce zpracovává jednotlivé podoby a metody monitoringu, přičemž se deskriptivní a analytickou metodou věnuje aspektům jejich provozování v různých prostředích a formách zaměstnaneckého vztahu. V této části práce je vždy věnován prostor pro analýzu či predikci dopadů a...
|
|
|
Sledování zaměstnanců
Rýdl, Adam ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Diplomová práce má za cíl popsat problematiku monitoringu zaměstnanců od ústavního rámce, až po rozbor nejčastěji používaných forem monitoringu. Za cíl si klade také upozornit na značný vývoj, kterým monitoring zaměstnanců v posledních letech prošel. Pro ilustraci vývoje je v práci srovnán rozsudek nejvyššího soudu ČR z roku 2012 s nedávným rozhodnutím Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze září roku 2017 a učiněn závěr o jeho aktuálnosti či neaktuálnosti. Práce je rozdělena do šesti kapitol. V první je jako základ ke správnému pochopení rozebrán ústavní rámec problematiky a vysvětleno, jaká základní práva a svobody je třeba v úvahách nad monitoringem zaměstnanců poměřovat a proč tomu tak je. V druhé kapitole jsou rozebrány relevantní právní předpisy se silou zákona, včetně nařízení Evropské unie GDPR, a uvedeny příklady aplikace předpisů na konkrétní případy. Ve třetí kapitole jsou rozebrány konkrétní metody monitoringu zaměstnanců. Jsou zde rozebrány kamerové systémy se záznamem a bez záznamu, mezi kterými je důležitý rozdíl, co se povinností zaměstnavatele a vztahující se legislativy týče. Monitoring vozidel a také zaměstnanců samotných prostřednictvím systému GPS, spolu s případem z rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu osobních údajů. Dále je rozebrán monitoring emailu, služebního...
|
|
|
Ochrana soukromí zaměstnanců
Karlec, Jan ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou ochrany soukromí na pracovišti. Zaměstnanci očekávají, že jejich právo na soukromí bude v zaměstnání respektováno, a to i v případech, kdy ke své práci používají prostředků zaměstnavatele. Na druhou stranu zaměstnavatelé potřebují znát alespoň základní informace o svých zaměstnancích a mají právo vědět, zda zaměstnanci vykonávají práci řádně a efektivně. Nalezení rovnováhy mezi těmito zájmy je poměrně složité a spory zahrnující porušení práva na soukromí jsou tak často řešeny soudy nejvyšších instancí. Konkrétně je v práci pojednáno o zpracování osobních údajů v pracovněprávním vztahu a o sledování zaměstnanců. Cílem práce je poskytnout čtenáři ucelený přehled o této problematice a zhodnotit současnou úroveň ochrany soukromí zaměstnanců v České republice. Práce je rozčleněna do 9 kapitol. Úvodní část práce (kapitoly 1 - 4) popisuje obecně právo na soukromí a ochranu osobních údajů. V kapitole druhé je popsáno právo na soukromí a kapitola třetí podává přehled o základních právních pramenech. V kapitole čtvrté jsou představeny základní pojmy a principy zpracování osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění. Následující kapitola se zabývá ochranou osobních údajů před započetím pracovního poměru a...
|
|
|
Osobnostní práva zaměstnance
Pour, Zdeněk ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
72 Abstrakt Název diplomové práce: Osobnostní práva zaměstnance Tato práce se zabývá osobnostními právy zaměstnance, zejména se z této obsáhlé oblasti zaměřuje na problematiku spojenou s právem na soukromí, listovním tajemstvím a ochranou osobních údajů. Jedná se o velmi aktuální a dynamicky se rozvíjející odvětví pracovního práva, navázané na rozvoj a rozšiřování uplatnění moderních komunikačních technologií ve všech oblastech lidské činnosti. Práce samotná sestává ze čtyř hlavních kapitol. První kapitola pojednává o osobnostních právech zaměstnance jako o kategorii základních lidských práv vůbec. Analyzuje, z jakých aspektů se osobnostní práva skládají, tedy jaká dílčí práva k nim lze zařadit a jaké jsou jejich vzájemné vztahy. Současně zkoumá všechny hlavní relevantní právní předpisy, předmětnou problematiku upravující, v jejich sestupném pořadí dle právní síly. Druhá kapitola se celá zaměřuje na analýzu a rozbor ustanovení § 316 zákoníku práce, které je hlavním ustanovením upravujícím sledování zaměstnanců na pracovišti, konkrétně jeho přípustnost, podmínky a informační povinnost zaměstnavatele. Zabývá se také výkladem přípustnosti nebo nepřípustnosti skrytého sledování a největší slabinou současné úpravy, kterou je chybějící sankce za porušení těchto povinností. V rámci třetí kapitoly se práce...
|
|
|
Osobnostní práva zaměstnance (se zaměřením na ochranu osobnosti a osobních údajů zaměstnance)
Hrabinová, Michaela ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Resumé Tato práce se zabývá problematikou ochrany osobnostních práv zaměstnanců. Z širokého tématu osobnostních práv se zaměřuje zejména na ochranu osobních údajů a sledování zaměstnanců na pracovišti prostřednictvím kamerových systémů a monitoringem jejich e-mailové komunikaci či práce na webu. Práce je rozdělena na sedm kapitol některé z nich se dále člení na jednotlivé podkapitoly, kdy první polovina práce je věnována převážně teorii, následující kapitoly se už popisují konkrétní podoby zásahů do soukromí zaměstnanců na pracovišti. První kapitola nastiňuje historii právní úpravy v oblasti ochrany soukromí, respektive ochrany osobních údajů, která není příliš dlouhá s ohledem na to, že k jejímu rozvoji docházelo až po druhé světové válce. Druhá kapitola obsahuje vymezení základních pojmů, jež se týkají ochrany osobních údajů, například samotný pojem osobní údaj, subjekt údajů či správce a zpracovatel. Ve třetí kapitole jsou zpracovány prameny práva. Tato kapitola se dále člení na podkapitoly rozlišující jednotlivé druhy pramenů práva z oblasti mezinárodní, evropské a národní. Následující, čtvrtá kapitola již popisuje vztah ochrany osobních údajů a pracovního práva. V jednotlivých podkapitolách se zabývám zpracováváním osobních údajů ve všech fázích pracovního poměru, včetně doby před jeho vznikem a taktéž...
|
host ::
RSS.