Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Systém EU pro obchodování s emisemi skleníkových plynů a jeho přínos pro ochranu klimatu
Kaiserová, Veronika ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o systému Evropské unie pro obchodování s emisními povolenkami. Zkráceně systém EU ETS z angl. EU Emissions Trading System slouží jakožto nástroj pro snižování množství skleníkových plynů v ovzduší, přičemž funguje na zásadě znečišťovatel platí a ekonomicky motivuje dotčené subjekty k ekologičtějšímu jednání. Je jedním z nejvýznamnějších instrumentů pro boj proti klimatické změně a hraje klíčovou roli v úsilí Evropské unie o dosažení cílů v oblasti klimatické politiky a udržitelnosti. V první části práce je pojednáno o právních pramenech, které tuto problematiku upravují. Nejdříve jsou v ní stručně představeny ty nejdůležitější mezinárodní úmluvy, které položily základ pro další spolupráci mezi státy při ochraně životního prostředí. Podrobněji jsou pak rozpracovány předpisy unijní, především v podobě směrnic a nařízení, které představují právní základ samotného systému EU ETS a dále jej upravují a modifikují. Závěrem se práce stručně věnuje i právním pramenům v České republice. V další části se diplomová práce zabývá systémem EU ETS jako takovým. Nejdříve je v jednotlivých podkapitolách nastíněn vývoj systému, který za téměř dvacet let svého působení prošel četnými změnami. Dále se práce věnuje způsobům přidělování jednotlivých emisních povolenek, oblastem úpravy a...
Produkce CO2 a obchod s emisními povolenkami
Bravený, Adam ; Niesner, Jakub (oponent) ; Ferdan, Tomáš (vedoucí práce)
Práce je tematicky rozdělena na dvě části. První popisuje současný stav produkce plynného oxidu uhličitého, jehož existence, resp. nárůst množství v atmosféře Země, je považována za hlavní příčinu globálního oteplování a tzv. skleníkového efektu. Shrnutím většího množství zdrojů jsou zjištěny způsoby, jakými je CO2 do ovzduší produkován, čím je koncentrace jedovatého plynu nejvíce ovlivňována, a jaký je její vývoj. Druhá část se zabývá evropským i českým systémem emisního obchodování, v současné době velmi diskutovaným a aktuálním tématem. Jsou zde uvedena základní pravidla a principy obchodu s povolenkami a ukázkový případ obchodování. Také je zde posouzena existence celého aparátu, její pozitivní a negativní dopady na ekonomiky států a životní prostředí.
Právní úprava ochrany klimatu v "post-kjótském" období
Němeček, Michal ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Tato práce se zaměřuje na oblast práva ochrany přírody v oblasti globálních klimatických změn, a to v rovině mezinárodní, tj. mezinárodní smlouvy a úmluvy, legislativy Evropské unie a právní úpravy v České republice. Roky 2012 a 2015 byly z hlediska předpokládaného konce prvního (a původně jediného) kontrolního období Kjótského protokolu důležitými mezníky. Krom historického vývoje mezinárodního práva na ochranu klimatu, spočívajícího ve stručném výčtu dosavadních konferencí Rámcové úmluvy o změně klimatu, je v práci obsažena i předposlední klimatická konference v Paříži společně s předpoklady jeho dalšího směřování a dále pak i doporučení de lege ferenda. Podobně se práce věnuje i legislativě EU a ČR, především oblasti systému obchodování s emisními povolenkami. Okrajově jsou zmíněny i adaptační strategie EU a ČR, na které se právo na ochranu klimatu posledních let zaměřuje stále více. Klíčová slova Klimatická změna, Pařížská dohoda, emisní povolenka, COP
Vývoj cen povolenek CO2 v souvislosti se světovými konferencemi o klimatických změnách
JIREK, Pavel
Hlavním cílem této práce je ukázat, jak fungují povolenky na emise oxidu uhličitého v systému pro regulaci emisí v Evropské unii. První a druhá kapitola vysvětluje globální oteplování, uvádí přehled názorů na řešení znečištění životního prostředí za pomoci ekonomických nástrojů a informuje o první konferenci zabývající se klimatickými změnami, která proběhla v roce 1992 v Riu de Janeiru. Třetí a čtvrtá kapitola informuje o původu a vývoji systému obchodování s emisemi v Evropské unii (EU ETS) a dalších klimatických konferencích, které se konaly v letech 2007 - 2015. Analytická část mé práce se zabývá třetím obchodovacím obdobím v systému EU ETS, faktory, které mají vliv na cenu povolenky a opatřeními vyplývajícími z globálních klimatických konferencí. V této části ověřuji, zda je možné klimatické konference považovat za trend, který posouvá celou poptávkou křivku. Tento předpoklad byl testován za pomoci hypotézy: " V období konání klimatické konference roste cena povolenky." Tato hypotéza je zkoumána na základě podmínky ceteris paribus a výsledkem této práce je skutečnost, že konference nemají na cenu povolenky vliv. Výsledek ukazuje, že cena povolenky je pravděpodobně ovlivňována jinými faktory, které nebyly předmětem mé analýzy.
Analýza vývoje obchodování s emisními povolenkami v Evropě
Hetešová, Zuzana ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza vývoje evropského systému obchodování s emisními povolenkami, zejména potom zhodnocení efektivnosti systému (co se týče množství vypouštěného oxidu uhličitého do ovzduší) a ověření růstu podílu obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny v Evropě. V průběhu práce je ale také zkoumána vzájemná korelace mezi cenou ropy a cenou emisní povolenky, dále také případný dopad systému EU ETS na firmy produkující emise. V závěru práce jsou navrženy určité změny pro celkově efektivnější fungování systému.
Uhelné elektrárny: levná elektřina vs. čisté životní prostředí
Krydl, Ondřej ; Loužek, Marek (vedoucí práce) ; Kozák, Jan (oponent)
Diplomová práce má za cíl analyzovat význam uhelných elektráren na současném trhu elektrické energie s důrazem na aspekty, které zásadně ovlivňují jejich produkci. Uhelné elektrárny patří v dnešní době mezi společensky nepopulární zdroj elektřiny. V posledních dekádách intenzivně sílí zájmové skupiny, které podporují státní zásahy a regulace energetického sektoru. Jedná se především o masivní podporu obnovitelných zdrojů energie na úkor elektráren spalujících fosilní paliva. Analýza jednotlivých zdrojů elektrické energie dokládá, že i přes současná restriktivní opatření uvalená na elektrárny spalující fosilní paliva a především elektrárny uhelné, je elektřina vyráběná z uhelných zdrojů stále konkurenceschopná, a i přes některé nevýhody má řadu pozitivních vlastností. Uhelné elektrárny produkují vyšší množství skleníkových plynů a ostatních znečišťujících látek než ostatní typy elektráren. Na druhé straně jsou schopny poskytovat stálé dodávky elektřiny do rozvodové sítě a tím částečně kompenzovat vysoce volatilní dodávky elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Cenu elektřiny z uhelných elektráren lze ve srovnání s ostatními zdroji energie považovat za relativně nízkou. Z provedené analýzy vyplývá, že z hlediska praktické hospodářské politiky není ekonomicky opodstatněné snižovat podíl uhelných elektráren na celkové produkci elektrické energie.
Produkce CO2 a obchod s emisními povolenkami
Bravený, Adam ; Niesner, Jakub (oponent) ; Ferdan, Tomáš (vedoucí práce)
Práce je tematicky rozdělena na dvě části. První popisuje současný stav produkce plynného oxidu uhličitého, jehož existence, resp. nárůst množství v atmosféře Země, je považována za hlavní příčinu globálního oteplování a tzv. skleníkového efektu. Shrnutím většího množství zdrojů jsou zjištěny způsoby, jakými je CO2 do ovzduší produkován, čím je koncentrace jedovatého plynu nejvíce ovlivňována, a jaký je její vývoj. Druhá část se zabývá evropským i českým systémem emisního obchodování, v současné době velmi diskutovaným a aktuálním tématem. Jsou zde uvedena základní pravidla a principy obchodu s povolenkami a ukázkový případ obchodování. Také je zde posouzena existence celého aparátu, její pozitivní a negativní dopady na ekonomiky států a životní prostředí.
Determinanty cen povolenek v EU ETS
Blinková, Zuzana
Blinková, Z., Determinanty cen povolenek v EU ETS. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. Práce se zabývá kauzálními vazbami mezi cenami emisních povolenek (EUA) a vybraných cen energií. První část je věnována představení systému EU ETS. V empirické části je pomocí ekonometrických metod zkoumána vzájemná kauzalita. Modely jsou odhadovány na datech týkajících se druhého obchodovacího období. Byly nalezeny dva kauzální vztahy ve směru od cen zemního plynu k cenám EUA a od elektřiny k cenám EUA.
Daňové aspekty obchodování s emisními povolenkami
Knupp, Aleš ; Pavel, Jan (vedoucí práce) ; Pavel, Jan (oponent)
Tato studie se zabývá především problematikou obchodování s emisními povolenkami. Vysvětlením nejdůležitějších pojmů a věcných souvislostí obchodovacího systému EU ETS se snaží poskytnout tematicky uspořádaný náhled na povolenky jako celek. Práce se opírá o několik pilířů nezbytných pro existenci trhu s emisemi. Jedná se zejména o národní legislativu určující základní zákonný rámec, dále pak Národní alokační plán a na mezinárodní úrovni hovoříme o Kjótském protokolu a globálním propojování doposud separovaných obchodovacích systémů v celosvětovém měřítku. Cílem práce je rozvést tematiku obchodování s emisemi a nastínit možné dopady na jednotlivé emitenty a celou ekonomiku. První kapitola pojednává o povolenkách jako předmětu českého zákonodárství a finančního účetnictví. V dalším textu diskutuji téma systému obchodování s emisemi a zmiňuji názorný příklad pro praktickou ilustraci. Poslední část je věnována budoucnosti obchodování a především zavedení aukčního systému nakupování povolenek emitenty.
Komparace emisního obchodovacího systému EU a programu kyselého deště v USA
Zelená, Vladimíra ; Petrášek, František (vedoucí práce) ; Škop, Vladislav (oponent)
Diplomová práce porovnává Systém emisního obchodování Evropské unie, který obchoduje s povolenkami umožňujícími vypouštění oxidu uhličitého do ovzduší, s Programem kyselého deště, který na území Spojených států amerických obchoduje s emisemi oxidu uhličitého a oxidů dusíku. Oba dva systémy fungují na stejných principech a mechanismech, díky odlišně nastaveným parametrům však došlo při implementaci těchto systémů k odlišným výsledkům. Praktická část této práce se detailně zabývá oběma systémy a příčinami neúspěchu prvního obchodovacího období v Evropské unii, včetně ponaučení plynoucích pro druhé obchodovací období, a zdařilého průběhu Programu kyselého deště.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.