|
|
Spatio-temporal distribution of atmospheric aerosol in urban and rural environment
Bendl, Jan ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Mikuška, Pavel (oponent) ; Vojtíšek, Michal (oponent)
Kvalita ovzduší v Evropě zůstává významným problémem v oblasti životního prostředí, který ovlivňuje zdraví a kvalitu života obyvatel. Stacionární síť monitorování kvality venkovního ovzduší sice umožňuje sledovat hlavní trendy, ale vzhledem k vysoké časoprostorové proměnlivosti atmosférického aerosolu není plně reprezentativní pro osobní expozici občanů. Proto jsou zapotřebí měření s vysokým časovým a prostorovým rozlišením, která umožní sledovat jak dynamiku aerosolu, tak identifikovat horká místa a zdroje znečištění. To je nezbytný předpoklad pro úspěšná cílená opatření ke zlepšení kvality ovzduší. Práce se zaměřuje na charakterizaci časoprostorového rozložení atmosférického aerosolu v obydleném prostředí. Byly vyvinuty a použity nové systémy pro mobilní měření určené pro charakterizaci venkovských, městských a příměstských oblastí. Byly provedeny experimenty vedoucí k rozlišení zdrojů aerosolu a stanovení jeho toxikologických účinků. Byl vyvinut nový mobilní měřicí systém pro měření osobní expozice a mapování znečištění v městském a venkovském prostředí. Systém byl použit k měření kvality ovzduší v mnichovském metru a odhalil vysokou dynamiku aerosolů s výrazně vyššími koncentracemi především hrubých částic - především oxidů železa z kolejnic a otěrů kol - ve srovnání s okolním ovzduším (rukopis...
|
|
|
Prvkové složení fotovoltaických panelů
Koudelová, Marta ; Šebek, Ondřej (vedoucí práce) ; Tejnecký, Václav (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku fotovoltaických panelů a článků. Byla provedena rešerše vybrané dostupné literatury s cílem charakterizovat jednotlivé typy krystalických i tenkovrstvých fotovoltaických článků a popsat jejich využití ve světě i na území České republiky. Práce se dále zabývá jejich recyklací a další využitelností jejich vrstev a možným vlivem na životní prostředí. V praktické části se práce zabývá pěti vybranými vzorky fotovoltaických panelů. Tyto vzorky byly odebrány, připraveny k analýzám a následně analyzovány. Výsledky provedených chemických analýz byly porovnány s údaji uvedenými v literatuře. Na základě provedených multiprvkových chemických analýz vybraných vzorků, lze konstatovat, že fotovoltaické panely obsahují rizikové prvky (např. As, Cd, Sb, Mo), ale i ekonomicky využitelné prvky (Ag). Významný je obsah křemíku (až 78,18 % SiO2). Klíčová slova Fotovoltaický panel, fotovoltaický článek, prvková analýza, rizikové prvky, recyklace
|
|
|
Separation and Elemental Composition of Tardigrades and Rotifers from Cryoconite in Svalbard
Jaroměřská, Tereza ; Žárský, Jakub (vedoucí práce) ; Šabacká, Marie (oponent)
Ledovcové ekosystémy, dlouhou dobu považované za nedotčené, přitahují v posledních dekádách stále větší pozornost biologů nejrůznějšího zaměření. Vedle toho jsou též považovány za ekosystémy tvořící nejchladnější biom na Zemi. Životní formy na ledovcích zahrnují organismy od virů a bakterií až po vrcholové konzumenty, mezi které patří několik skupin drobných bezobratlých živočichů. Nejčastějšími z nich jsou želvušky (kmen Tardigrada) a vířníci (kmen Rotifera), kteří obývají kryokonitové jamky na povrchu ledovců. Několik studií již vyzdvihlo význam těchto konzumentů, přesto kvůli dominanci prokaryotních organismů v daném prostředí většinou stojí mimo hlavní zájem většiny vědeckých prací věnovaných biologickým procesům. Předkládaná diplomová práce přináší svého druhu první výsledky o izotopickém složení želvušek a vířníků, kteří jsou vrcholovými konzumenty v ekosystému kryokonitových jamek. Zároveň jde o prvotní snahu o detailní výzkum trofických vztahů v kryokonitových jamkách za využití prvkových analýz a analýz poměrů stabilních izotopů. Prezentovány jsou dále údaje o druhovém složení želvušek a vířníků na různých ledovcích a v různých částech jejich ablačních zón. Ve výsledku jsme na třech ledovcích situovaných v oblasti Billefjorden (Svalbard) doložili přítomnost 5 druhů želvušek (Hypsibius sp.,...
|
|
|
Separation and Elemental Composition of Tardigrades and Rotifers from Cryoconite in Svalbard
Jaroměřská, Tereza ; Žárský, Jakub (vedoucí práce) ; Šabacká, Marie (oponent)
Ledovcové ekosystémy, dlouhou dobu považované za nedotčené, přitahují v posledních dekádách stále větší pozornost biologů nejrůznějšího zaměření. Vedle toho jsou též považovány za ekosystémy tvořící nejchladnější biom na Zemi. Životní formy na ledovcích zahrnují organismy od virů a bakterií až po vrcholové konzumenty, mezi které patří několik skupin drobných bezobratlých živočichů. Nejčastějšími z nich jsou želvušky (kmen Tardigrada) a vířníci (kmen Rotifera), kteří obývají kryokonitové jamky na povrchu ledovců. Několik studií již vyzdvihlo význam těchto konzumentů, přesto kvůli dominanci prokaryotních organismů v daném prostředí většinou stojí mimo hlavní zájem většiny vědeckých prací věnovaných biologickým procesům. Předkládaná diplomová práce přináší svého druhu první výsledky o izotopickém složení želvušek a vířníků, kteří jsou vrcholovými konzumenty v ekosystému kryokonitových jamek. Zároveň jde o prvotní snahu o detailní výzkum trofických vztahů v kryokonitových jamkách za využití prvkových analýz a analýz poměrů stabilních izotopů. Prezentovány jsou dále údaje o druhovém složení želvušek a vířníků na různých ledovcích a v různých částech jejich ablačních zón. Ve výsledku jsme na třech ledovcích situovaných v oblasti Billefjorden (Svalbard) doložili přítomnost 5 druhů želvušek (Hypsibius sp.,...
|
|
|
Prvkové složení fotovoltaických panelů
Koudelová, Marta ; Šebek, Ondřej (vedoucí práce) ; Tejnecký, Václav (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku fotovoltaických panelů a článků. Byla provedena rešerše vybrané dostupné literatury s cílem charakterizovat jednotlivé typy krystalických i tenkovrstvých fotovoltaických článků a popsat jejich využití ve světě i na území České republiky. Práce se dále zabývá jejich recyklací a další využitelností jejich vrstev a možným vlivem na životní prostředí. V praktické části se práce zabývá pěti vybranými vzorky fotovoltaických panelů. Tyto vzorky byly odebrány, připraveny k analýzám a následně analyzovány. Výsledky provedených chemických analýz byly porovnány s údaji uvedenými v literatuře. Na základě provedených multiprvkových chemických analýz vybraných vzorků, lze konstatovat, že fotovoltaické panely obsahují rizikové prvky (např. As, Cd, Sb, Mo), ale i ekonomicky využitelné prvky (Ag). Významný je obsah křemíku (až 78,18 % SiO2). Klíčová slova Fotovoltaický panel, fotovoltaický článek, prvková analýza, rizikové prvky, recyklace
|
|
|
Chemical Composition of PM2.5 at Rural Backround Site Košetice
Schwarz, Jaroslav ; Havránek, Vladimír
PM2.5 generally represents fine fraction of atmospheric aerosol. Fine particles may remain in the atmosphere for days or even weeks and therefore they may be transported over long distances. Moreover, they may increase the background levels of atmospheric aerosol mass far from their origin. They have important adverse health effects and in the same time, they influence climate due to their direct and indirect effects on Earth radiative balance. To know the origin of PM2.5 aerosol, its chemical composition can serve as the diary of contacts with aerosol sources and transformations. Therefore it is necessary to study PM2.5 chemical composition if the fine aerosol sources should be revealed. A rural background site study can serve as a basis enabling to determine the real influence of larger sources like cities or an industry.
Plný text:  PDF
|
|
|
Adaptace palivářské analytiky na hodnocení kvality biomasy určené k energetickým transformacím
MAROUŠEK, Josef
Pro rok 2010 si Evropská unie EU klade za cíl zajistit 12% energie z obnovitelných zdrojů. Pro rok 2020 se tento požadavek zvyšuje na 20%. Jednou z vizí, jak chce EU těchto cílů dosáhnout, je standardizace v oblasti pevných biopaliv. Pokud se záměr podaří, můžeme očekávat pružnější trh s danou komoditou a větší míru jejího využití k energetickým transformacím. Obsahem předkládané diplomové práce je získávání dílčích podkladů pro prof. S.Kužele a prof. L.Koláře v rámci jimi řešeného výzkumného záměru MSM 06/2/4a. Podíl mnou zpracovávané diplomové práce na výzkumném záměru byl ve sběru žádaných vzorků, měření jejich požadovaných veličin dle norem, předložení výsledků a formulace závěru pro danou dílčí oblast výzkumu. Pracoval jsem na desíti vzorcích, dlouhodobě zjišťoval rozsáhlé množství veličin a veškerá měření prováděl na žádost Ing. Štindla v šesti opakováních pro kvalitní statistickou průkaznost. V práci předkládám velké množství logicky utříděných dat, jejichž interpretací budou moci prof. S. Kužel a prof. L. Kolář zaujmout svá rozhodnutí. Obecně lze říci, že se zde zabývám tématikou spalování fytomasy, jako obnovitelného zdroje energie, především ale technickou stránkou jejího využití. Hlavním zadáním je vyjádřit se, je-li biomasa energeticky analogická hnědému uhlí, případně se vyjádřit k využití fytomasy jako jeho substituce.
|
host ::
RSS.