|
|
Elektrostimulační metoda prodloužení života kardiomyocytů
Čermáková, Adéla ; Smital, Lukáš (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá elektrofyziologií srdečních buněk, jejich elektrostimulací a návrhem stimulačního zařízení pro prodloužení jejich života. V první části se zaměřuje na akční potenciál obecně ve svalových buňkách, následuje pak rozbor průběhu a vlastností akčního potenciálu v kardiomyocytech. V další části je uveden postup izolace a proces změn, které vedou ke smrti buněk a návrh metody, která by tento proces měla eliminovat. Součástí práce je také program pro vyhodnocení snímků získaných během elektrostimulačního procesu.
|
|
|
Elektrostimulační metoda prodloužení života kardiomyocytů
Čermáková, Adéla ; Ronzhina, Marina (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá elektrostimulací kardiomyocytů a návrhem kompletního stimulačního zařízení pro jejich kultivaci a stimulaci. V úvodu se zabývá elektrofyziologií myocytů, následně potom problematikou elektrostimulace a zachování jejich původní morfologické i fyziologické struktury. V následující části je navrženo a sestrojeno stimulační zařízení, které má zlepšit viabilitu buněk. Stimulace probíhala za různých podmínek a míra úspěšnosti je dána počtem buněk, které přežily.
|
|
|
Efektivita antispastických proudů v dětském věku u pacientů s dětskou mozkovou obrnou
Kurelová, Martina ; Demeková, Júlia (vedoucí práce) ; Havrda, Prokop (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku elektroterapie s antispastickým účinkem. Konkrétně se zabývá Hufschmidtovými proudy a jejich efektivitou na snížení spasticity m. triceps surae u pacientů se spastickou formou dětské mozkové obrny (DMO). V přehledu teoretických poznatků jsou uvedeny informace o dětské mozkové obrně a spasticitě, poznatcích z nových výzkumů ohledně jejich četnosti, diagnostice a léčbě. V poslední kapitole teoretické části jsou uvedeny poznatky o elektroléčbě s antispastickými účinky používající se v České republice i v zahraničí. V praktické části je uvedena série kazuistik pacientů, u kterých byl efekt Hufschmidtových proudů zkoumán. Práce se zúčastnilo 9 pacientů dětského věku s diagnózou spastické formy DMO, kterým byly aplikovány celkem 6x právě Hufschmidtovy proudy. Efektivita tohoto typu proudů je zjišťována provedením chůzového testu na 10 metrů, Timed Up and Go testem a vyšetřením spasticity v 5 krocích dle Graciese a následným porovnáním hodnot vždy před provedením a po ukončení série elektroterapií. Výsledkem této práce bylo potvrzení pozitivního účinku antispastických proudů dle Hufschmidta na snížení spasticity svalu u 7 pacientů, na zrychlení chůze v 10metrovém testu chůze preferovanou rychlostí u 7 pacientů a v testu Timed Up and Go u 5 pacientů,...
|
|
|
Použití elektrostimulací dle Jantscheho a Hufschmidta na ovlivnění spasticity m. triceps surae a rychlosti chůze u pacientů s roztroušenou sklerózou
Tichá, Simona ; Demeková, Júlia (vedoucí práce) ; Hojková, Klára (oponent)
Tato diplomova prace se zameruje na porovnaní ucinnosti dvou typu elektrostimulace, konkretne elektrostimulace dle Hufschmidta a Jantscheho, pro snízení spasticity m. triceps surae a ovlivnení rychlosti chuze u pacientu s roztrousenou sklerozou (RS). Cílem prace je zjistit, ktery typ elektrostimulace je vhodnejsí pro pacienty s RS. Tema bylo vybrano v navaznosti na predchozí dve diplomove prace zabyvající se efektem techto elektrostimulací jednotlive. V teoreticke casti jsou uvedeny zakladní informace o RS, je vysvetlena patofyziologie spasticity a mozny vliv spinalních mechanismu na ni, je popsano vysetrení spastickych pacientu a jsou shrnuty moznosti lecby elektroterapií. Prakticka cast srovnava efekt obou typu elektrostimulace u pacientu s RS, kterí byli castecne randomizovane rozdeleni do dvou skupin po trech a hodnotí kratkodobe a dlouhodobe vysledky pomocí vysetrení "Five step clinical assessment in spastic paresis" a dotazníku subjektivního vnímají chuze MSWS-12 (Multiple Sclerosis Walking Scale). Vysledky prace nevykazují signifikantní rozdíly v efektu obou elektrostimulací. Nejvyraznejsí zlepsení se u obou skupin ukazalo v subjektivním hodnocení chuze a ve zlepsení se ve funkcních testech.
|
|
|
Vzdálené účinky svalové elektrostimulace
Koláček, Michal ; Slabý, Kryštof (vedoucí práce) ; Demeková, Júlia (oponent)
Práce se na základě rešerše literatury snaží identifikovat možné mimosvalové a vzdálené svalové účinky elektrostimulace m. quadriceps femoris. Dále se zabývá posouzením vlivu vysokofrekvenční elektrické stimulace (HTEMS) svalstva dolních končetin na aktivitu autonomního nervového systému vyjádřenou pomocí variability srdeční frekvence, tedy spektrálního výkonu v jednotlivých frekvenčních pásmech. Překřížené randomizované studie se zúčastnilo 15 zdravých probandů (7 mužů a 8 žen), věkový průměr 24,4 ± 2,5 let. Variabilita srdeční frekvence byla hodnocena ve dvou situacích: situace bez aplikace HTEMS a situace s působením HTEMS. Elektrostimulace byla provedena přístrojem HiToP 191. Výsledky neprokázaly statisticky významný rozdíl u všech sledovaných komponent. Studie se zabývala i reproducibilitou měření senzitivního a motorického prahu pro elektrostimulaci metodou HTEMS.
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeuticke pece o pacienta s diagnozou paréza nervus facialis
Berežná, Jana ; Kučerová, Ilona (vedoucí práce) ; Hrdličková, Svatava (oponent)
Název práce: Kazuistika pacienta s diagnozou: paréza nervus facialis Cíl práce: Cílem této práce je uvést teoretické podklady týkající se problematiky parézy nervus facialis. V praktické části se práce zabývá využitím vybraných fyzioterapeutických možností v léčbě periferní parézy nervus facialis. Metoda práce: V teoretické části jsou uvedeny anatomické souvislosti, klinický obraz onemocnění, vyšetření, možnosti léčby včetně fyzioterapie a informace o parotidektomii, v jejímž důsledku může vzniknout periferní paréza. V praktické části je popsána kazuistika pacienta s periferní parézou vzniklou po resekci tumoru glandula parotis. Je vypracován vstupní kineziologický rozbor, krátkodobý a dlouhodobý plán, následuje záznam devíti terapií a výstupní kineziologický rozbor. Klíčová slova: periferní paréza, lícní nerv, adenom glandula parotis, metoda sestry Kenny, elektrostimulace, kineziotaping, mimické svaly
|
|
|
Využití elektrostimulace ke snížení spasticity u pacienta po CMP
Ustinova, Darya ; Demeková, Júlia (vedoucí práce) ; Kövári, Martina (oponent)
Elektrická stimulace spřaženými impulzy dle Hufschmidta byla vytvořena s primárním cílem snížení spasticity. Avšak v současné době existuje jen málo studií, které by potvrdili nebo vyvrátili účinek tohoto druhu elektrostimulace na snížení spasticity. Cílem této diplomové práce bylo zjistit vliv elektrostimulace dle Hufschmidta na snížení spasticity m. biceps brachii pacientů po CMP. Navíc byl zkoumán vliv elektrostimulace na zvýšení aktivního rozsahu pohybu antagonisty vyšetřovaného svalu. Také byl zkoumán na aktivní funkci spastické končetiny. Pro tyto cíle byla vytvořena nerandomizovaná kontrolovaná pilotní studie, které se zúčastnilo celkem 16 probandů, - terapeutické, 8 - kontrolní skupině. Pro vyšetření byl využity Pět kroků klinického hodnocení spastické parézy dle Graciese. V terapeutické skupině elektrostimulace probíhala 3krát týdně, celkem 8krát. Vnitroskupinový rozdíl byl hodnocen pomocí Friedmanova a Wilcoxonova párového testů, meziskupinový rozdíl byl následně hodnocen pomocí Mann Whitneova U testu. Pro všechny testy platí hladina významnosti p=0 naměřených hodnot vyplývá, že elektrostimulace dle Hufschmidta má pozitivní vliv na snížení spasticity, zvýšení aktivního rozsahu a aktivní funkci končetiny, měřenou MFT testem. Avšak v této studii není zaznamenat statisticky významný rozdíl v...
|
|
|
Elektrostimulace u porodní parézy plexus brachialis
Přikrylová, Martina ; Dyrhonová, Olga (vedoucí práce) ; Demeková, Júlia (oponent)
Porodní paréza brachiálního plexu (PBPP) je nejčastější poškození periferních nervů u novorozence. V teoretické části této bakalářské práce jsou shrnuty anatomie plexu brachialis, příčiny vzniku parézy, stupně a typy poškození periferního nervu, možnosti léčby a přehled rehabilitačních metod, které se v terapii využívají. Praktická část se zaměřuje na patofyziologii po poranění nervu a na indikaci elektrostimulace u periferních paréz. Na toto téma bylo děláno mnoho studií, avšak stále není definitivně zodpovězena otázka, jestli je ES bezpečná a prospěšná metoda, která by se měla aplikovat v léčbě periferních paréz. Podle dosažených výsledků je zcela zásadní ES rozdělit na ES svalu a ES nervu a stanovit jejich jasné parametry. Zdá se, že ES svalu není tak prospěšná jako ES nervu, kde by mohla způsobit převrat v léčbě periferních paréz přímá intraoperativní ES nervu. Součástí práce je kazuistika pacienta s PBPP indikovaného k ES.
|
|
|
Elektrostimulační ovlivnění neurofyziologických ukazatelů svalové práce na pádlovacím trenažéru
Choutka, Jan ; Kračmar, Bronislav (vedoucí práce) ; Chrástková, Martina (oponent)
Název: Elektrostimulační ovlivnění neurofyziologických ukazatelů svalové práce na pádlovacím trenažéru Cíle: Hlavním cílem této práce je porovnat ovlivnění neurofyziologických ukazatelů svalové práce na pádlovacím trenažeru před a po aplikaci celotělové svalové elektrostimulace. Metody: Kvalitativně kvantitativní typ výzkumu experimentálního charakteru, případová studie, pilotní výzkum, komparativní analýza neurofyziologických ukazatelů svalové práce za použití měření elektromyografie. Výsledky: Našli jsme rozdíl v timingu nástupu svalové aktivity v pre- a post-testu. Elektrostimulace způsobila rozpad diferenciace svalových funkcí vytvořené tréninkovým procesem sledovaného probanda. Klíčová slova: Elektromyografie, elektromyostimulace, záběr, kanoistika
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeuticke pece o pacienta s diagnozou paréza nervus facialis
Berežná, Jana ; Kučerová, Ilona (vedoucí práce) ; Hrdličková, Svatava (oponent)
Název práce: Kazuistika pacienta s diagnozou: paréza nervus facialis Cíl práce: Cílem této práce je uvést teoretické podklady týkající se problematiky parézy nervus facialis. V praktické části se práce zabývá využitím vybraných fyzioterapeutických možností v léčbě periferní parézy nervus facialis. Metoda práce: V teoretické části jsou uvedeny anatomické souvislosti, klinický obraz onemocnění, vyšetření, možnosti léčby včetně fyzioterapie a informace o parotidektomii, v jejímž důsledku může vzniknout periferní paréza. V praktické části je popsána kazuistika pacienta s periferní parézou vzniklou po resekci tumoru glandula parotis. Je vypracován vstupní kineziologický rozbor, krátkodobý a dlouhodobý plán, následuje záznam devíti terapií a výstupní kineziologický rozbor. Klíčová slova: periferní paréza, lícní nerv, adenom glandula parotis, metoda sestry Kenny, elektrostimulace, kineziotaping, mimické svaly
|
host ::
RSS.