|
|
Ochrana osobních údajů ve zdravotnictví
Jeřábek, Jaroslav ; Toman, Prokop (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá ochranou osobních údajů ve zdravotnictví. mapuje historii ochrany osobních údajů od jejího zakotvení v právním řádu, poté přechází k obecné platné právní úpravě. V hlavní části práce je rozebírána zdravotnická dokumentace, co je jejím obsahem a její možné formy a podoby. S příchodem informačních technologií se nebezpečí zneužití nepovolanou osobou zvyšuje, práce se proto zabývá případy, ve kterých mohou především orgány vykonávající státní zájem přistupovat do zdravotní dokumentace, a to i bez souhlasu pacienta. Také je rozebrána možnost pacienta a jeho příbuzných nahlížet a pořizovat kopie dokumentace. Je zde popsán národní zdravotnický informační systém a potenciál elektronické dokumentace. V praktické části autor provedl průzkum veřejného mínění v oblasti ochrany osobních údajů ve zdravotnictví, který slovně i graficky interpretuje.
|
|
|
Zdravotnická dokumentace a elektronické zdravotní knížky
JANOCHOVÁ, Jiřina
Lékařské záznamy se v současnosti přizpůsobují výrazně funkčnímu chápání chorobného stavu jako poruchy rovnovážného stavu organismu. To změnilo i názory na formu lékařské dokumentace, určování vyšetření a léčby. Pokrok v medicíně spolu s narůstající potřebou konkrétních zdravotních informací si vynutily hledat nové cesty k zajištění dostupnosti zdravotních informací. Jednou z cest je elektronizace zdravotnictví. Hlavním představitelem tohoto přístupu je elektronická zdravotní knížka. Cílem mé práce bylo zjistit využívání elektronických zdravotních knížek, názor lékařů na využívání elektronické zdravotní dokumentace, přístup pacientů ke zdravotnické dokumentaci a ochotu lékařů zapojit se do projektu elektronických zdravotních knížek IZIP. Pro účely diplomové práce byly ověřovány dvě stanovené hypotézy. Hypotéza číslo 1 - Zdravotničtí pracovníci si slibují od projektu elektronických zdravotních knížek zrychlení poskytování informací o zdravotním stavu pacientů. Hypotéza číslo 2 - Zdravotnická zařízení jsou ochotna vést elektronickou zdravotní dokumentaci pouze při finanční kompenzaci zvýšené administrativní činnosti. K ověření hypotéz byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu. Sběr dat probíhal pomocí dotazníku. Výzkum se uskutečnil v období {--} leden až březen 2009. Výzkumný soubor tvořila zdravotnická zařízení v Jihočeském kraji, zastoupená soukromými lékaři. Bylo vytištěno 200 kusů dotazníků. Pro výzkum plně použitelných bylo 152 dotazníků. Hypotéza č. 1 se potvrdila, neboť 58 % respondentů souhlasilo s tvrzením, že projekt elektronických zdravotních knížek poskytuje zrychlení předávání informací o zdravotním stavu pacientů. Hypotéza č. 2 se nepotvrdila. Jako problém využívání systému IZIP se jeví jednak nezájem ze strany pacientů, jednak nedůvěra lékařů. Potřebné informace se tedy v IZIP pokaždé nenajdou, protože část zdravotnických zařízení se systémem vůbec nepracuje. Lékaři by museli být donuceni nebo dostatečně motivováni k přechodu na elektronickou formu zdravotnické dokumentace a museli by změnit svůj negativní přístup k moderním technologiím. Tato práce by mohla nabídnout rozšíření informovanosti o zdravotnické dokumentaci a elektronických zdravotních knížkách mezi zdravotnickými pracovníky a širší veřejností a poskytnout zpětnou vazbu pracovníkům zdravotnických zařízení.
|
|
| |
host ::
RSS.