Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Elektropalatografická studie asimilace znělosti u českých alveolárních exploziv
Vaněčková, Kateřina ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Machač, Pavel (oponent)
Fonologický kontrast znělosti se zakládá na doposud plně neobjasněných fonetických korelátech, z nichž nejočividnější je přítomnost hlasivkového tónu, která je v češtině podle dosavadních poznatků klíčová. Ve snaze zachytit další, v případě některých jazyků podstatnější koreláty tohoto kontrastu vznikl alternativní koncept napjatosti nebo síly artikulace. Velmi řídká je situace, kdy se fonémy ve znělostním páru liší také v dalším rysu, který nelze přičíst vlivu napjatosti. To je případ českých alveolárních exploziv, u kterých bylo potvrzeno také odlišné místo artikulace, resp. anteriornější umístění lingvopalatálního kontaktu u [t] oproti [d]. V této práci si klademe především otázku, jestli tento rozdíl může hrát roli zachování znělostního kontrastu podpovrchové formy v neutralizovaných kontextech vzniklých asimilací znělosti. Z našich elektropalatografických nahrávek 7 mluvčích ovšem naopak vyplývá, že je tento kontrast v místě artikulace vlivu segmentálního okolí velmi náchylný: nejen že se nepotvrdil vliv podpovrchové formy na anterioritu kontaktu při asimilaci povrchové znělosti, ukázalo se také, že samotná asymetrie znělostních realizací v našem cílovém kontextu, tedy v kodě slabiky na konci slova následovaného iniciální explozivou slova dalšího, u většiny mluvčích zaniká ve prospěch...
Elektropalatografická studie asimilace znělosti u českých alveolárních exploziv
Vaněčková, Kateřina ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Machač, Pavel (oponent)
Fonologický kontrast znělosti se zakládá na doposud plně neobjasněných fonetických korelátech, z nichž nejočividnější je přítomnost hlasivkového tónu, která je v češtině podle dosavadních poznatků klíčová. Ve snaze zachytit další, v případě některých jazyků podstatnější koreláty tohoto kontrastu vznikl alternativní koncept napjatosti nebo síly artikulace. Velmi řídká je situace, kdy se fonémy ve znělostním páru liší také v dalším rysu, který nelze přičíst vlivu napjatosti. To je případ českých alveolárních exploziv, u kterých bylo potvrzeno také odlišné místo artikulace, resp. anteriornější umístění lingvopalatálního kontaktu u [t] oproti [d]. V této práci si klademe především otázku, jestli tento rozdíl může hrát roli zachování znělostního kontrastu podpovrchové formy v neutralizovaných kontextech vzniklých asimilací znělosti. Z našich elektropalatografických nahrávek 7 mluvčích ovšem naopak vyplývá, že je tento kontrast v místě artikulace vlivu segmentálního okolí velmi náchylný: nejen že se nepotvrdil vliv podpovrchové formy na anterioritu kontaktu při asimilaci povrchové znělosti, ukázalo se také, že samotná asymetrie znělostních realizací v našem cílovém kontextu, tedy v kodě slabiky na konci slova následovaného iniciální explozivou slova dalšího, u většiny mluvčích zaniká ve prospěch...
Statické a dynamické charakteristiky lingvopalatálního kontaktu českého /ř/
Pavlíková, Miriam ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Veroňková, Jitka (oponent)
Unikátní česká frikativní vibranta - /ř/ - byla studována především Hálou a Chlumským v první polovině dvacátého století. Tyto výzkumy byly limitovány tehdejšími metodami a počtem zkoumaných subjektů. Proto jsme se rozhodli přispět k výzkumu českého /ř/ pomocí elektropalatografie (EPG). Naše práce je založena na nahrávkách čtyř žen a tří mužů, přičemž za materiál jsme zvolili čtené texty různé povahy. V praktické části jsme se okrajově věnovali dynamickým charakteristikám artikulace /ř/, zbývající část práce je zaměřena na oblast lingvopalatálního kontaktu. K popisu místa lingvopalatálního kontaktu jsme použili mírně upravenou verzi tzv. indexu anteriority (CA). Diskutovali jsme faktory ovlivňující CA jak v rámci celé skupiny účastníků, tak pro jednotlivé mluvčí. Výsledky ukazují, že kmit /ř/ se odehrává v alveolární oblasti. Index anteriority je ovlivněn především znělostí /ř/, typem čteného materiálu a v neposlední řadě se lišil v závislosti na mluvčím.
Lingvopalatální kontakt u českých palatálních okluziv
Bartošová, Petra ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Machač, Pavel (oponent)
Tématem bakalářské práce je artikulační analýza českých palatálních exploziv [ť] a [ď] pomocí elektropalatografie. Cílem této práce je analyzovat průměrnou a maximální míru lingvopalatálního kontaktu v palatální oblasti a analyzovat také dynamický průběh tohoto kontaktu. K tomuto se přidává také krátká analýza trvání okluze českých palatálních exploziv. V teoretické části je práce zaměřena na popis explozivních hlásek, palatál a metodu výzkumu- elektropalatografii. Jelikož podrobná analýza těchto hlásek v češtině není rozsáhlá, má tato práce přispět k detailnějšímu přiblížení artikulačních jevů při produkci českých palatálních okluziv. Tato práce má také ozřejmit vliv několika faktorů na produkci těchto hlásek, jedná se o znělost vs. neznělost, diference mezi jednotlivými mluvčími, vokalické okolí hlásek a povahu materiálu. Přínosem by mohla být i mezi studiemi o EPG, jelikož je zde analyzováno 6 mluvčích, což je v okruhu těchto studií poměrně vysoké číslo.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.