|
|
Obsah rutinu v odpadním biologickém materiálu z výsadeb bezu černého
Boháčová, Hana ; Vránová, Dana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na stanovení koncentrace rutinu ve větvičkách bezu černého (Sambucus nigra L.). Teoretická část podává přehled o vlastnostech, výskytu a využití černého bezu v lidovém léčitelství, medicíně a potravinářství. Dále jsou zde uvedeny nejdůležitější obsahové látky černého bezu, zejména flavonoidy, mezi které patří i rutin a kvercetin. Stručně jsou zde popsány jejich vlastnosti, biologické účinky a možnosti stanovení. Náplní experimentální části diplomové práce byl vývoj levné extrakční metody pro získání maximálního výtěžku rutinu ze sušených větviček bezu černého. Obsah rutinu byl sledován ve větvičkách šlechtěných bezových odrůd i v planém bezu. K identifikaci a kvantifikaci rutinu v extraktech byla optimalizována a validována metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Jako porovnávací metoda k vyvíjené extrakci byla použita extrakce stlačenou horkou vodou (PHWE). Pro extrakci byly testovány 3 velikosti částic pomletých větviček. Částice byly extrahovány různě teplou vodou různě dlouhou dobu. Nejvíce rutinu bylo zjištěno u vzorků namletých na 4 mm částice. Optimální doba a teplota extrakce byla: 7 hodin při 80°C. Nejvyšší množství rutinu ve šlechtěných bezech bylo stanoveno ve vzorku Mladší 2014, metodou digesce 1,49 ± 0,004 mg.100g-1 a metodou PHWE 5,75 ± 0,015 mg.100g-1. U planých variant bezu černého bylo stanoveno nejvíce rutinu ve vzorku Září 2014. Digescí mletých větviček bylo získáno 0,90 ± 0,022 mg.100g-1 rutinu, pomocí PHWE 2,98 ± 0,022 mg.100g-1.
|
|
|
Stanovení vybraných chemických parametrů plodů šlechtěných odrůd bezu černého
Hamalová, Veronika ; Vránová, Dana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením vybraných chemických parametrů plodů planého bezu (Sambucus nigra L.) a 17 jeho vyšlechtěných odrůd poskytnutých Výzkumným a šlechtitelským ústavem ovocnářským v Holovousích. V teoretické části je zpracována literární rešerše zabývající se charakteristikou černého bezu, obsahem biologicky aktivních látek a využitím jeho částí nejen v potravinářství. Větší pozornost je věnována účinkům sacharidů a anthokyanů a metodám jejich stanovení, s ohledem na stanovení pomocí metody HPLC. V experimentální části byly popsány jednotlivé metody stanovení u vybraných chemických parametrů. Ve všech odrůdách byl stanoven obsah celkové sušiny, polyfenolických sloučenin, monomerního anthokyanového pigmentu a antioxidační aktivita. U vybraných odrůd byla dále stanovena refraktometrická sušina, obsah organických kyselin a sacharidů různými metodami. Na základě naměřených hodnot byly vzájemně porovnány jednotlivé metody i odrůdy.
|
|
|
Charakterizace plodů bezu černého
Christovová, Silvia ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá charakterizací plodů bezu černého (Sambucus nigra L.) se zaměřením na aromaticky aktivní látky (AAL) a vitamin C (kyselinu askorbovou (AA) a dehydroaskorbovou (DHA)) . Teoretická část podává stručný přehled o jeho chemickém složení, vlastnostech, léčivých účincích a možnostech zpracování. Následující kapitoly se zaměřují na AAL a vitamin C. Zmíněny jsou i metody vhodné pro jejich stanovení. Cílem první části experimentální práce bylo stanovení aromatického profilu plodů bezu černého pomocí HS-SPME-GC-FID. Zkoumáno bylo 18 vzorků (planý bez a 17 šlechtěných odrůd). Celkem bylo identifikováno a kvantifikováno 24 různých těkavých aromaticky aktivních látek, z nich 12 alkoholů, 5 aldehydů, 4 estery, 1 kyselina a 2 „jiné“ sloučeniny (linalool a -damascenon). Složení jednotlivých vzorků se výrazně lišilo, žádný z nich neobsahoval všechny identifikované látky. Druhá část experimentální práce byla věnována stanovení celkového obsahu vitaminu C (součet DHA a AA) pomocí HPLC. Pro redukci DHA na AA byla zkoumána tři redukční činidla (DTT, TCEP a L-cystein) při dvou hodnotách pH (7 a 4). Nejlepší účinnost redukce byla stanovena pro TCEP při pH 4. Zvolené reakční podmínky byly aplikovány na vzorky plodů 5 vybraných odrůd. Obsah vitaminu C se pohyboval v rozmezí 5,1 – 13,0 mg na 100 g plodů.
|
|
|
Stanovení rutinu v plodech bezu černého
Kaňová, Kateřina ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na stanovení koncentrace rutinu v plodech bezu černého (Sambucus nigra L.). Teoretická část podává přehled o vlastnostech, výskytu a využití černého bezu v lidovém léčitelství, medicíně a potravinářství. Dále jsou zde uvedeny nejdůležitější obsahové látky černého bezu, zejména flavonoidy, mezi které patří i rutin. Stručně jsou zde popsány jeho vlastnosti, biologické účinky a možnosti stanovení. V experimentální části je provedena optimalizace a validace metody vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC), která je použita k identifikaci a kvantifikaci rutinu v 18 odrůdách plodů bezu černého. K přípravě vzorků byla použita metoda extrakce stlačenou horkou vodou (PHWE) a přečištění pomocí extrakce na pevné fázi (SPE). Největší množství rutinu bylo zjištěno v odrůdě černého bezu Albida, a to 6,70 mg v 1 g sušiny. Vysoké koncentrace rutinu obsahovaly také odrůdy Haschberg, Sambu, Pregarten, Sambo a Sampo. Naopak nejnižší koncentrace byla naměřena v plodech odrůdy Aurea, 1,24 mg.g-1. Obsah rutinu v bezových plodech byl porovnán s obsahem rutinu v bezových listech a větvičkách a významných zdrojích rutinu – pohance a routě.
|
|
|
Srovnání obsahu anthokyanových barviv ve vybraných odrůdách bezu černého a vinných hroznů
Becková, Eliška ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce je srovnání obsahu anthokyanových barviv v různých odrůdách šlechtěného bezu černého (Sambucus nigra L.). Dále byl studován vztah mezi obsahem anthokyanových barviv ve vybraných vzorcích modrých odrůd hroznů (Vitis vinifera L.) a poloze trati, kde byly hrozny vypěstovány. Teoretická část práce charakterizuje plody černého bezu a vinné hrozny po stránce botanické, chemické a po stránce jejich využití v potravinářském průmyslu. Dominantní částí této kapitoly je popis anthokyanových barviv a možnosti jejich stanovení v černém bezu a vinných hroznech. Důraz je při tom kladen na metody pH-diferenciální a vysokoúčinnou kapalinovou chromatografii. Experimenty jsou rozděleny na dvě části. Cílem první experimentální části je porovnání celkového obsahu anthokyanů v patnácti odrůdách černého bezu. Z provedených analýz vyplývá, že z hlediska obsahu anthokyanů jsou pro pěstování černého bezu na území České republiky nejvhodnější odrůdy Mammut, Samyl, Reise aus Vossloch a Haschberg. Druhá experimentální část uvádí přehled celkového obsahu anthokyanů v devíti modrých odrůdách vinné révy pěstovaných v mikulovské oblasti. Aplikovanými metodami stanovení byly stejně jako v první části HPLC a pH-diferenciální. Nejvyšší obsah barviv byl nalezen v odrůdách Alibernet a Neronet. Současná studie zaměřující se na vhodnost polohy viniční tratě poukázala na jižní až jihovýchodní orientaci výsadby. Závěrem experimentální části bylo provedeno srovnání obou metod stanovení. Metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie poskytovala velmi přesné výsledky oproti méně náročné pH-diferenciální metodě stanovení. Tuto lze doporučit pouze pro orientační stanovení obsahu anthokyanů v reálných vzorcích.
|
|
|
Obsah rutinu ve vybraných odrůdách bezu černého
Píšťková, Magdalena ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Náplní diplomové práce bylo stanovení obsahu rutinu ve větvičkách a listech devatenácti odrůd bezu černého (Sambucus nigra L.) kapalinovou chromatografií. Dále bylo provedeno měření rutinu v jeho významných zdrojích, routě a pohance. Naměřené hodnoty byly porovnány s významnými zdroji rutinu. Teoretická část popisuje bez černý, jeho obecné znaky, chemické složení, využití v lékařství. Další část je zaměřena na významné látky obsažené v bezu černém; flavonoidy. Jsou zde popsány extrakční techniky a vysokoúčinná kapalinová chromatografie. V praktické části byla pro získání látek z rostlinné matrice použita metoda extrakce stlačenou kapalnou horkou vodou (PHWE), která probíhala ve 3 cyklech po 5 minutách. Byla použita teplota 80°C, tlak 150 barů. Následovalo přečištění přes SPE kolonky a HPLC analýza s detekcí diodovým polem při vlnové délce 360 nm. Byla použita kolona SUPELCOSILTM LC-8DB, mobilní fáze MeOH:H2O:HCOOH v poměru 36:61,5:2,5 s průtokem 1 ml/min. Nejvíce rutinu bylo obsaženo v listech odrůdy Pregarten, 26,34 ± 0,50 mg/g. V listech bylo nejnižší množství rutinu stanoveno u odrůdy Körsör, a to 3,74 ± 0,13 mg/g. U větviček bylo nejvyšší množství rutinu stanoveno u odrůdy Samyl, kde bylo naměřeno 4,87 ± 0,01 mg/g rutinu, nejnižší množství bylo stanoveno u odrůdy Heidegg 13 s 0,56 ± 0,01 mg/g. Mez detekce pro rutin byla stanovena na 6,3 . 10-5 mg/ml a mez stanovitelnosti na 2,1 . 10-4 mg/ml.
|
|
|
Stanovení kovů v ovocných šťávách
Drobilová, Marcela ; Vránová, Dana (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Teoretická část diplomové práce se zabývá technologií výroby ovocných šťáv a charakteristikou známých odrůd bezu. Dále jsou zde shrnuty dostupné informace o výskytu a vlastnostech minerálních látek v potravinách. V praktické části diplomové práce byly analyzovány šťávy ze 17 různých odrůd černého bezu a šťávy komerčně dostupné jako potravinové doplňky pomocí techniky ICP-MS a v těchto šťávách byly stanoveny koncentrace 15ti vybraných esenciálních a toxických prvků.
|
|
|
Stanovení anthokyanových barviv ve vybraných druzích ovoce
Forejtarová, Darina ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce bylo zavedení metody stanovení anthokyanových barviv kapalinovou chromatografií. Anthokyanová barviva byla stanovována v různých odrůdách bezu černého (Sambucus nigra L.) a ve vybraných vzorcích červeného vína. V úvodu teoretické části je popsán bez černý, jeho odrůdy a chemické složení. Jsou zde zmíněny možnosti zpracování bezu černého a jeho využití v lékařství. Další část teorie je zaměřena na chemické látky ve víně, charakteristiku anthokyanů, jejich využití v potravinářství a jsou zde zmíněny i způsoby stanovení anthokyanových barviv s důrazem na HPLC. Hlavním cílem experimentální části bylo porovnat jednotlivé odrůdy bezu černého a vybrané vzorky červeného vína z hlediska obsahu anthokyanových barviv. U vzorků červeného vína byl sledován nejen vliv odrůdy, ale i vliv roku výroby na obsah anthokyanových barviv. Separace anthokyanových barviv byla provedena pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s detekcí v diodovém poli (HPLC/DAD). Nejvyšší obsah anthokyanových barviv v plodech bezu černého byl stanoven u odrůdy Haschberg. V případě červeného vína byla nejbohatším zdrojem anthokyanů odrůda André 2009 – Rakvice. Jednoznačně byl prokázán vyšší obsah anthokyanů u mladších vín než u vín starších ročníků.
|
|
|
Srovnání vybraných nutričních parametrů plodů méně známého drobného ovoce
Kaniová, Lenka ; Vránová, Dana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Práce se zabývá chemickou analýzou plodů a šťáv vybraných odrůd moruší ( Morus) a černého bezu (Sambucus nigra L.). V teoretické části je uvedena botanická charakteristika moruše a černého bezu, včetně původu, historie a výskytu. Dále je tato část zaměřena na obsah účinných látek v plodech spolu s popisem některých chemických látek a vyuţití plodů pro potravinářské účely. Nakonec se v této části pojednává o metodách stanovení obsahu vody, obsahu rozpustné sušiny, pH, titrační kyselosti a formolového čísla. V experimentální části byla provedena výše uvedená stanovení ve čtyřech vzorcích ze dvou odrůd moruší a ve vzorcích patnácti odrůd černého bezu. Na základě těchto výsledků je moţné usuzovat na nutričně významnější odrůdy. Moruše Trnavská a bez Sambu I obsahují nejvíce vody, a proto jsou vhodné pro výrobu šťáv. Nezralá moruše Trnavská a bezy Samyl 2, Sambu I, Sambu 3 a Sampo I jsou nejkyselejšími stanovovanými odrůdami a obsahují nejvyšší obsah minerálních a organických kyselin.
|
|
|
Charakteristika šťávy z plodů pěstovaných odrůd bezu černého na základě vybraných chemických parametrů
Mizerovská, Lucie ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo stanovit vybrané chemické parametry šťávy z plodů černého bezu a to jeho plané formy a čtyř vyšlechtěných odrůd Albida 08, Albida 09, Dana, a Haschberg. Relativní hustota byla nejnižší u odrůdy Albida 09 (1,0149) a nejvyšší u plané formy bezu z okolí Padochova (1,0337). Hodnoty pH se pohybovaly v rozmezí od 3,62 u odrůdy Haschberg až po 4,85 u odrůdy Albida 08. Nejvyšší titrační kyselost byla stanovena u odrůdy Haschberg (13,12 g l-1), nejmenší obsah kyselin byl stanoven u odrůdy Albida 08 (3,47 g l-1). Nejvyšší obsah redukujících cukrů má Albida 08 (9,64%) společně s planou formou bezu z okolí Padochova (9,47 %), nejméně cukrů bylo stanovenu u odrůdy Dana (4,79%). Obsah kyseliny citronové se pohyboval v rozmezí 4,76 g l-1 u odrůdy Dana po 13,48 g l-1 u odrůdy Haschberg. Celkový obsah aminokyselin vyjádřený jako formolové číslo byl nejmenší u odrůdy Haschberg (12,9) a nejvyšší u plané formy bezu z okolí Padochova (59,2).
|
host ::
RSS.