|
|
Využití pomocných půdních látek při výsadbě révy vinné v podmínkách ekologického vinohradnictví
Mušková, Anna
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku pěstování révy vinné s možností využití pomocných půdních látek při její výsadbě v režimu ekologického vinohradnictví. Ekologické zemědělství je v posledních letech na vzestupu a každým rokem přibývají vinice registrované v tomto režimu. Při výsadbě hrají pomocné půdní látky významnou roli ve vztahu k rostlině i k půdě. Podílejí se na zlepšení půdních vlastností, réva vinná je díky nim vitálnější a odolnější vůči nepříznivým činitelům. Tyto faktory jsou zvláště v ekologické vinici důležité, protože v tomto režimu nelze používat chemickou ochranu rostlin na rozdíl od konvenčního způsobu, kde lze použít širokou škálu přípravků.
|
|
|
Odolnost k houbovým chorobám odrůdy Tramín červený, pěstované v systému bioprodukce, v porovnání s vybranými interspecifickými odrůdami révy vinné
Kačer, Petr
Výzkum práce, zaměřený na symptomy chorob Plasmopara viticola (BERK et CURT.) BERL. et de TONI, 1888, Erysiphe necator BRAUN, TAKAMATSU, 2000 a Botryotinia fuckeliana (de BARY) WHETZEL, 1945 na rostlině Vitis vinifera L., byl proveden na dvou stanovištích. Sledovány byly odrůdy Tramín červený v porovnání s interspecifickými odrůdami Savilon, Rinot a Vesna. Tramín červený byl zkoumán pod ochranou ekologických fungicidních preparátů oproti neošetřované kontrole. Výsledky o vlivu ošetření na rozsah napadení houbovým patogenem Botryotinia fuckeliana (de BARY) WHETZEL, 1945 byly nedostatečné pro zjištění závislosti. Mycelium s konidiofory se vyskytlo v obou sledovaných variantách Tramínu červeného. Srpnové přívalové deště byly hlavním faktorem pro výskyt patogena Botryotinia fuckeliana (de BARY) WHETZEL, 1945. V důsledku vývoje počasí nebyl výskyt patogenů Plasmopara viticola (BERK et CURT.) BERL. Et de TONI, 1888, Erysiphe necator BRAUN, TAKAMATSU, 2000 v ročníku 2015 zaznamenán, a proto data o míře napadení těmito chorobami chybí. Poškození odrůd Savilon a Rinot bylo způsobeno extrémní mírou slunečního záření a vysokých teplot nikoliv vlivem houbových patogenů. Odrůda Vesna nevykazovala znatelné poškození houbovými chorobami ani slunečním zářením.
|
|
|
Kvalita hroznů v podmínkách ekologického vinohradnictví
Skočková, Andrea
Kvalita hroznů v podmínkách ekologického vinohradnictví Bakalářská práce na téma Kvalita hroznů v podmínkách ekologického vinohradnictví byla vypracována na Mendelově univerzitě v Brně, Zahradnické fakultě v Lednici, Ústavu vinohradnictví a vinařství. Cílem práce bylo popsat pravidla hospodaření v podmínkách ekologického vinohradnictví a formulovat závěry týkající se zlepšení kvality hroznů v ekologickém systému hospodaření. Součástí bakalářské práce byl pokus. Ten porovnával kvalitativní parametry hroznů pocházejících z integrované produkce a ekologické produkce. Při pokusu byly nasbírány vzorky bobulí hroznů ze čtyř totožných odrůd jak v integrované, tak v ekologické produkci. Jednalo se o odrůdy Rulandské modré, Tramín červený, Rulandské bílé a Veltlínské zelené. Po porovnání jednotlivých parametrů bylo zjištěno, že lepší kvalitu měly hrozny pocházející z ekologické produkce, konkrétně odrůda Rulandské modré.
|
|
|
Ekologické vinohradnictví a vinařství na Mikulovsku
Michlovský, Jakub
Tato diplomová práce je zaměřena na ekologické vinohradnictví a vinařství na Mikulovsku. V práci je zhodnocený vývoj ekologického vinohradnictví v mikulovské vinařské podoblasti a popis problematiky týkající se ekologického pěstování révy vinné a ekologického vinařství. Hodnocení ekologického vinohradnictví je zaměřeno na plochy v jednotlivých obcích, počet a velikost podniků, na produkci vína a obchod s vínem. Pozornost byla věnovaná popisu interspecifických odrůd révy vinné, jejím pěstebním plochám a popisu vybraných odrůd. Na základě vlastního šetření mezi ekologickými pěstiteli révy vinné a biovinaři je charakterizována situace v sektoru, popsaná jejich motivace k hospodaření v ekologickém režimu a uplatnění biovína na trhu. Na Mikulovsku je v ekologickém režimu 5,3 % plochy vinic. Dotazováno bylo 8 z 23 biovinařů hospodařících v regionu. Všichni jsou v ekologickém režimu stabilizovaní a hospodaří v něm zejména kvůli jakosti své produkce.
|
|
|
Možnosti ochrany voči hubovým chorobám v podmienkach ekologického vinohradníctva a vplyv na kvalitu hrozna
Rajčoková, Michaela
Táto bakalářská práce v první řadě popisuje ochranu vůči houbovým patogénům v podmínkách ekologického vinohradnictví. Dále obsahuje charakteristiku nejvýznamnějších houbových onemocnění révy vinné (Vitis vinifera ssp). Uvádí definici ekologického vinohradnictví a jeho vývoj. Ve srovnání s jínými vyspělými zemi, má ČR výsoký podíl ekologického vinohradnictví. Práce se dále zabírá faktormi ovlivňujícími kvalitu hroznů - podstata správní mikroklímy, důležitosť ozelenení a ,,oživení" půd a vliv defoliáce. V závěru práce je charakterizování ekologických přípravků vůči houbovým chorobám, jejich dávkování a pozitivní účinky na obranyschopnost révy vinné.
|
|
|
Vývoj a význam ekologického zemědělství v Jihomoravském kraji
Klenková, Tereza
Cílem je vyhodnotit vývoj a význam ekologického zemědělství a biopotravin v Jihomoravském kraji. Zjištěná data pak porovnat s ostatními kraji ČR, popřípadě s celou ČR. Jihomoravský kraj vzhledem ke své poloze patří k oblastem s nízkým zastoupením ekologických ploch, od roku 2008 zde jsou ale absolutně největší plochy orné půdy a trvalých kultur (nachází se zde více jak 95 % z celkové rozlohy vinic), naopak nejmenší plochy trvalých travních porostů. Pěstuje se zde až 85 % veškeré ekologicky pěstované zeleniny v ČR. V živočišné výrobě dominuje chov ovcí, následovaný chovem skotu. Typické pro Jihomoravský kraj jsou vinohrady a vinařství, proto i nedílnou součástí je zhodnocení produkce vína, především tedy bio vína v tomto kraji.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.