Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití biomarkerů pro diagnostiku a prevenci preeklampsie a eklampsie
Beránková, Hana ; Kovařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Patková, Anna (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Student: Hana Beránková Školitel: PharmDr. Miroslav Kovařík, PhD. Název bakalářské práce: Využití biomarkerů pro diagnostiku a prevenci preeklampsie a eklampsie Cíl: Cílem této práce bylo získat přehled v problematice preeklampsie, sumarizovat poznatky o laboratorních vyšetřeních pro diagnostiku této choroby a zaměřit se na biochemické markery, které jsou k rozpoznání nemoci nezbytné. Hlavní poznatky: Preeklampsie je hypertenzní onemocnění, které v dnešní době představuje značnou komplikaci gravidity. Vzhledem k dosud neupřesněné etiologii není predikce ani diagnostika tohoto onemocnění jednoduchá. Hladiny některých biomarkerů, měřitelných jak v krvi, tak v moči, usnadňují rozpoznání blížící se nemoci ještě před prvními klinickými projevy. Neexistuje ovšem žádný faktor, který by samotný spolehlivě určil, zda se jedná o preeklampsii. Proto se v současné době využívají kombinace různých markerů. Závěr: Zde uvedené množství markerů dokazuje, že není snadné vymezit ty nejspolehlivější. Lékaři dnes nejčastěji volí metody k vyšetření angiogenních faktorů a poměru hladin solubilní fms- like tyrosin kinásy ku placentárnímu růstovému faktoru (sFlt-1/PIGF). Přestože se diagnostika preeklampsie stále...
Křečové stavy v přednemocniční neodkladné péči
JAŠKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce na téma: "Křečové stavy v přednemocniční neodkladné péči" je rozdělena na dvě části. Teoretickou část a část výzkumnou. Teoretická část je zpočátku věnována obecnému popisu křečových stavů a jejich průběhu. Následně jsou křečové stavy rozděleny podle charakteristiky průběhu křečí, podle rozsahu záchvatu a podle příčiny vzniku křečových stavů. Přehled vybraných stavů, vyvolávající křečovou aktivitu, je uveden v podkapitolách. Nejvíce prostoru je věnováno epilepsii, statu epilepticu, febrilním křečím a eklampsii. Pro výzkumnou část byl stanoven Cíl 1: Zmapovat úroveň teoretických vědomostí zdravotnických záchranářů v souvislosti s poskytováním přednemocniční neodkladné péče u křečových stavů. Na podkladě tohoto cíle byly určeny dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1 zní: Jakým způsobem postupují z pohledu diferenciální diagnostiky zdravotničtí záchranáři při péči o pacienta s křečovým stavem? Výzkumná otázka 2 zní: Jakým způsobem postupují z pohledu terapie zdravotničtí záchranáři při péči o pacienta s křečovým stavem? K získání potřebných dat byla použita metoda kvalitativního výzkumu formou polostrukturovaných rozhovorů s 6 zdravotnickými záchranáři vykonávajícími svou profesi u Zdravotnické záchranné služby v Táboře a v Českých Budějovicích. Participanti odpovídali na 12 otázek a s jejich souhlasem byly pořizovány audiozáznamy na diktafon. Získaná data byla rozdělena do 10 kategorií. Výzkumné šetření poukázalo na nedostatečnou znalost zdravotnických záchranářů ohledně problematiky křečových stavů v přednemocniční neodkladné péči. Vzhledem k tomu, že jsou patřičné znalosti a dovednosti zdravotnických záchranářů nutné, považuji za potřebné jejich periodické prověřování.
Poporodní eklampsie u fen
Tůmová, Nikola ; Krejčířová, Romana (vedoucí práce) ; Štolcová, Magdaléna (oponent)
Eklampsie je akutní, život ohrožující onemocnění vyskytující se u laktujících fen v poporodním období. Toto onemocnění je též označováno jako hypokalcémie, laktační tetanie, puerperální tetanie či mléčná horečka. Na základě metabolických změn je za hlavní příčinu eklampsie považován pokles hladiny vápníku v krvi a jeho přechod do mléka. Nerovnováha mezi příjmem a výdejem vápníku z extracelulární tekutiny z důvodu ztrát vápníku při produkci mléka se jeví jako důležitý faktor při vzniku eklampsie. Existuje mnoho příčin, které vedou ke vzniku eklampsie, ale kromě hypokalcémie je rovněž způsobena sníženou sekrecí parathormonu, dále vysokou produkcí mléka, špatnou výživou a onemocněním příštítných tělísek. Snížení sekrece parathormonu nastává díky abnormálnímu vývoji příštítných tělísek, při jejich poškození nebo po jejich chirurgickém odstranění. Při hypokalcémii se aktivuje systém ledviny - vitamín D, který má za úkol zajistit zvýšené vstřebávání vápníku ve střevě nebo systém příštítných tělísek - parathormon, který zodpovídá za uvolňování vápníku z kostí. Pokud by se jednalo o opačný případ, kdy dochází k nadbytku vápníku, aktivuje se vylučování kalcitoninu z příštítných tělísek (jeho úkolem je ukládání vápníku do kostí). V současné době je středem zájmu především deficit vitamínu D, jelikož eklampsie je u fen považována za negativní prognostický ukazatel a jednou z příčin rozvoje hypokalcémie je právě hypovitaminóza D. Příznaky eklampsie se u fen objevují zejména během prvních 4 týdnů po porodu, v době maximální laktace. Z metabolického hlediska představuje puerperium (období po porodu) u feny enormní zátěž spojenou s péčí o rostoucí štěňata a jejich výživou. Propuknutí eklampsie se klinicky projevuje celkovou vyčerpaností, neklidem, třením hlavou o zem či předních končetin o čenich, nervozitou, úzkostí, ztrátou zájmu o štěňata a pohybovými potížemi. Chůze se zpočátku zdá koordinovaná, ale postupně se stává topornou. V závažnějších případech nastupuje žíznivost, nadměrné slinění, zrychlené dýchání, svalové záškuby a křeče. Doba od prvních příznaků k rozvinutí celkového klinického projevu představuje 15 minut až 12 hodin. Za normálních okolností je tento stav diagnostikován důkladným klinickým vyšetřením, anamnézou v korelaci s klinickými příznaky, odpovědí na léčbu a stavem potvrzeným laboratorními výsledky. Základním krokem pro léčbu eklampsie je nitrožilní aplikace vápníku. Obecně platí, že 5 - 10 ml 10% kalcium glukonátu poskytne dostatečnou dávku vápníku pro feny o hmotnosti do 10 kg živé hmotnosti. Pozdní zahájení léčby může vést u feny k fatálním následkům. Prevence eklampsie není doposud přesně známa. Příznivě působí málopočetné vrhy a brzký odstav štěňat. Nadměrné preventivní podávání vitaminózních a minerální doplňků se nedoporučuje. Jednoduchým a vhodným řešením je podávání krmné dávky ve formě kompletních krmiv pro březí a kojící feny.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.