|
|
,,A přece mě ten krutý osud stihl?" Ovdovělé pražské měšťanky ve druhé polovině 19. století v odrazu ego-dokumentů
MAREŠOVÁ, Dana
Disertační práce představuje na základě zvolených ego-dokumentů a dalších pramenů osudy ovdovělých měšťanek žijících v Praze během druhé poloviny 19. století. Předkládaná práce se zprvu zaměřuje na život žen před tím, než se staly vdovami, následně zachycuje celý proces ovdovění měšťanek od umírání manžela přes pohřeb a první chvíle po jeho skonu. Práce pamatuje i na právní stránku ovdovění a ekonomická hlediska s tím spojená jakými jsou např. materiální zabezpečení, uplatnění vdov, žádosti o podporu, spolky podporující vdovy a možnosti ubytování. Další z kapitol se věnují každodennosti ovdovělých žen, sítím vztahů, reflexi a sebereflexi vdovství, prožívání smutku a hledání útěchy u Boha. Jádro práce je zakončeno vzpomínáním na zemřelého manžela, posledními dny, smrtí a ,,posmrtným životem" vdov. Pro doplnění disertaci obohacují tabulky, přílohy se znázorněním příbuzenských vztahů vdov, obrazová část, ediční zpracování vybraných pramenů osobní povahy a rejstřík osob.
|
|
|
Schwarzenberský archivář František Tyl ve vzájemné korespondenci s historikem Josefem Kalouskem - komentovaná edice dochované korespondence
POTUŽNÍKOVÁ, Eliška
Kvalifikační práce s názvem Schwarzenberský archivář František Tyl ve vzájemné korespondenci s historikem Josefem Kalouskem - komentovaná edice dochované korespondence se opírá o studium dokumentů osobní povahy a má za cíl svému čtenáři přinést obraz života i činností schwarzenberského archiváře a knihovníka Františka Tyla (1830-1899) ve vzájemné interakci s významným českým historikem Josefem Kalouskem (1838-1915). František Josef Tyl působil dlouhá léta jako archivář ve schwarzenberském zámeckém archivu v Orlíku nad Vltavou, kde se také pravděpodobně s Josefem Kalouskem (při jeho častém bádání v jihočeských archivech) poprvé setkal. Diplomová práce začíná uvedením tématu s výčtem využitých archivních fondů a literatury. Samotný text je členěn do tří hlavních částí, a to na seznámení s oběma aktéry (včetně informací o jejich profesním působení či autorské tvorbě), na analýzu a tematický rozbor editovaných písemností a na komentovanou edici vzájemné korespondence z let 1885-1898. Text komentované edice je uveden nutnou ediční poznámkou a obsahuje veškerou dochovanou korespondenci mezi Františkem Tylem a Josefem Kalouskem, která se nachází v osobním fondu J. Kalouska v Archivu Národního muzea a ve fondu Zemědělsko-lesnického archivu Orlíku nad Vltavou umístěného ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Edičně zpřístupněné dokumenty v počtu devadesáti jedna kusů jsou chronologicky řazeny. Ke každému dokumentu náleží stručný regest s datem a místem vzniku písemnosti i jejím krátkým popisem, samozřejmou součástí edice je také jmenný rejstřík. Poslední část předkládané práce obsahuje vyčerpávající soupis pramenů, literatury, internetových zdrojů a mimo jiné také obrazové přílohy.
|
|
|
K společenskému postavení židovské menšiny v Německu v letech 1871-1890
Plíčková, Helena ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Práce se zabývá společenským postavením židovské menšiny v Německu v prvních desetiletích císařství; je zamýšlena především jako příspěvek k sociálním dějinám s důrazem na dějiny každodennosti, jež se má mj. pokusit odpovědět na otázku, proč přes zdánlivě úspěšnou asimilaci, respektive akulturaci se židé koncem sedmdesátých a během osmdesátých let stali znovu terčem nenávistných útoků. Pomocí nejrůznějších metod je zkoumáno, jak vypadala a žila německo-židovská rodina, zda a jak se lišil její přístup ke vzdělání a struktura zaměstnání od přístupu a struktury majoritní společnosti. Je sledováno, jak společenskohospodářské poměry ovlivňovaly pozici minority, její účast na životě sjednocené země a postoj k nově vzniklému státnímu útvaru; v neposlední řadě pak, jak vnímala sama sebe, východožidovské imigranty a antisemitismus většinové společnosti. Výsledkem práce je zjištění, že hodnoty a zvyklosti německo-židovské menšiny odpovídaly především zvyklostem a hodnotám měšťanské vrstvy, specifickým rysem snad byla jen endogamie. Přes zklamání a frustraci ze znovuobjeveného antisemitismu přetrvala u německých židů důvěra ve stát a optimismus, a i v čase všeobecného příklonu ke konzervatismu zůstávali liberály. Ovšem rozšířený diskurs rasových teorií ovlivnil i je svým vypjatým patriotismem, němectvím a...
|
|
|
Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském
Mrňa, Jaroslav ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kašparová, Jaroslava (oponent) ; Martínková, Lenka (oponent)
PhDr. Jaroslav Mrňa Církevní a obecné dějiny 19. a 20. století Název disertační práce v českém jazyce: Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském. Anotace v českém jazyce: Farní kroniky v sobě ukrývají nesmazatelný odkaz jednotlivých duchovních správců a jsou mnohdy jedinou dochovanou stopou jejich myšlenek a činností. Jednotlivé záznamy pak v sobě uchovávají nejen mentalitu svých pisatelů, ale také velmi cenné údaje ze životního příběhu samotné farnosti. Disertační práce Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském přináší první ucelený pohled na problematiku existence farních kronik a jejich využití pro moderní historickou práci na poli církevních a sociálních dějin. Snaží se upozornit na důležitou funkci těchto ego- dokumentů pro rekonstrukci dějin života ve farnosti. Vedle zhodnocení přínosu kroniky jako uměleckého díla, pamětní či úřední knihy, práce zahrnuje i bližší pohled na různé typy těchto dokumentů a strukturu jejich zápisů. K analýze i komparaci byl vytvořen reprezentativní vzorek 915 exemplářů farních kronik z české i moravské církevní provincie, jejichž přehled přináší jedna z příloh. V rámci rozdílných formulářů pro zaznamenání údajů...
|
|
|
Mezi starou a novou vlastí - integrace a sebeidentifikace českého společenství v USA v druhé polovině XIX. století
Marholeva, Krasimira ; Moravcová, Mirjam (vedoucí práce) ; Penčev, Vladimir (oponent) ; Jakoubková Budilová, Lenka (oponent)
Mezi starou a novou vlastí: integrace a sebeidentifikace českého společenství v USA v druhé polovině XIX. století Mgr. Krasimira Marholeva, Ph.D. Abstrakt Naše disertační práce zkoumala souvislosti mezi integračními procesy a vývojí národní identity českých imigrantů v USA v druhé polovině XIX. století. Ukázali jsme, jakou integrační strategii si první generace českých přistěhovalců v Americe vybudovala a jak její začlenení do cizího prostředí probíhalo. Zaměřili jsme se na to, jak čeští migranti vnímali svoji původní identitu a kulturní tradice staré vlasti a jakou strategii si vybrali, aby ji zachránili a pěstovali u svých dětí. V neposlední řadě jsme zkoumali integrační procesy a vývoj národní identity u dětí českých svobodomyslných migrantů v uvedeném období na základě jejich dopisů publikovaných v českém svobodomyslném tisku. Opírali jsme se o archivní prameny, čechoamericka periodika, životopisy českých osadníků ve Spojených státech, vzpomínky čechoamerických současníků a českých pozorovatelů a dopisy dětí českých svobodomyslných rodičů.
|
|
|
Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském
Mrňa, Jaroslav ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent) ; Novotný, Miroslav (oponent)
PhDr. Jaroslav Mrňa Církevní a obecné dějiny 19. a 20. století Název disertační práce v českém jazyce: Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském. Abstrakt v českém jazyce: Farní kroniky v sobě ukrývají vedle jedinečného odkazu myšlenek a činnosti duchovních správců, správní agendy jim svěřeného úřadu také velmi cenné údaje z životního příběhu samotné farnosti. Disertační práce Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském se zabývá problematikou existence farních kronik a jejich využitím pro moderní historickou práci na poli církevních a sociálních dějin. Pro prezentaci výpovědní hodnoty pramene byly vybrány pamětní knihy farností velkomeziříčského děkanství. Po úvodní kritice pramenů a literatury následuje kapitola věnovaná pohledu na křesťanské vnímání dějinnosti, vývoj kronikářství v jednotlivých dějinných epochách a zhodnocení farní kroniky jako pamětní či úřední knihy, uměleckého díla. Na ni navazuje část, která se zaměřuje na rozdíly ve struktuře zaznamenaných údajů. K částečné analýze i komparaci byl vytvořen reprezentativní vzorek 915 exemplářů farních kronik z české i moravské církevní provincie, jejichž přehled přináší jedna z příloh. V rámci...
|
|
|
Sofie Podlipská. Veřejná činnost ve světle dobových pramenů
Oudová, Radka ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Remišová Věšínová, Kamila (oponent)
Magisterská diplomová práce s názvem Sofie Podlipská. Veřejná činnost ve světle dobových pramenů je příspěvkem k historii české ženské emancipace. Zabývá se osobností Sofie Podlipské a její společenské, literární a kulturní angažovanosti a nahlíží na ni jako na samostatnou tvůrčí individualitu, jež si ve společnosti vydobyla uznávanou identitu spisovatelky a filantropky a dokázala ji spojit s mateřstvím. Podstatnou složkou práce je antropologická reflexe životního příběhu protagonistky v kontextu jejích společenských aktivit a reflexe determinant, jež se na formování názorů, postojů a stanovisek Sofie Podlipské podílely. Dominantu práce pak tvoří portrét těchto aktivit tak, jak se zrcadlí v dochovaných pramenech osobní povahy, uložených v Literárním archivu Památníku národního písemnictví a Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur. Významným segmentem práce jsou pak badatelské výhledy, které předkládají další možnosti studia a interpretace existujících archiválií, uložených v Literárním archivu Památníku národního písemnictví a v Podještědském muzeu v Českém Dubu. KLÍČOVÁ SLOVA Sofie Podlipská, 19. století, sebereflexe, ego-dokumenty, manželství, rodina, emancipace, společnost, spolek, časopisy, filantropie
|
|
|
Deníky Josefa Volfa jako sonda do československého knihovnictví
Kalousková, Kristýna ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Pramennou základnou pro tuto práci budou dva edičně dosud nezpracované díly deníku knihovníka, historika a pedagoga Josefa Volfa (1878 - 1937) z let 1925 a 1933. Tematicky bude práce navazovat na předchozí bakalářskou práci Knihovna Národního muzea v 1. polovině 20. století očima Josefa Volfa. Nyní se však bude zabývat osobností Josefa Volfa z pohledu jeho pedagogického působení na Karlově Univerzitě a především na Státní knihovnické škole. V souvislosti s tím se zaměří na vznik a fungování této vzdělávací instituce a všeobecně na proces vytváření knihovnické legislativy na začátku první československé republiky. Volfův deník by měl pomoci poodhalit konkrétní nesnáze provázející zavádění zákona o veřejných knihovnách, jednání mezi odborníky i v neformální rovině a také dopad na obor knihovnictví a rozvoj a organizaci knihoven po jeho zavedení. Vedle toho bude práce reflektovat každodenní pracovní záležitosti, události, postřehy a v neposlední řadě vztahy Josefa Volfa se svými spolupracovníky a známými, jež se v záznamech odrážejí. Zároveň se pokusí porovnáním obou dílů vysledovat proměny ve všech těchto aspektech, které s sebou delší časový odstup přináší. Přihlédnuto bude rovněž k bohatému přílohovému materiálu vztahujícímu se k Volfově odborné činnosti, který dokresluje celé jeho profesní...
|
|
|
Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském
Mrňa, Jaroslav ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kašparová, Jaroslava (oponent) ; Martínková, Lenka (oponent)
PhDr. Jaroslav Mrňa Církevní a obecné dějiny 19. a 20. století Název disertační práce v českém jazyce: Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském. Anotace v českém jazyce: Farní kroniky v sobě ukrývají nesmazatelný odkaz jednotlivých duchovních správců a jsou mnohdy jedinou dochovanou stopou jejich myšlenek a činností. Jednotlivé záznamy pak v sobě uchovávají nejen mentalitu svých pisatelů, ale také velmi cenné údaje ze životního příběhu samotné farnosti. Disertační práce Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském přináší první ucelený pohled na problematiku existence farních kronik a jejich využití pro moderní historickou práci na poli církevních a sociálních dějin. Snaží se upozornit na důležitou funkci těchto ego- dokumentů pro rekonstrukci dějin života ve farnosti. Vedle zhodnocení přínosu kroniky jako uměleckého díla, pamětní či úřední knihy, práce zahrnuje i bližší pohled na různé typy těchto dokumentů a strukturu jejich zápisů. K analýze i komparaci byl vytvořen reprezentativní vzorek 915 exemplářů farních kronik z české i moravské církevní provincie, jejichž přehled přináší jedna z příloh. V rámci rozdílných formulářů pro zaznamenání údajů...
|
|
|
K společenskému postavení židovské menšiny v Německu v letech 1871-1890
Plíčková, Helena ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Práce se zabývá společenským postavením židovské menšiny v Německu v prvních desetiletích císařství; je zamýšlena především jako příspěvek k sociálním dějinám s důrazem na dějiny každodennosti, jež se má mj. pokusit odpovědět na otázku, proč přes zdánlivě úspěšnou asimilaci, respektive akulturaci se židé koncem sedmdesátých a během osmdesátých let stali znovu terčem nenávistných útoků. Pomocí nejrůznějších metod je zkoumáno, jak vypadala a žila německo-židovská rodina, zda a jak se lišil její přístup ke vzdělání a struktura zaměstnání od přístupu a struktury majoritní společnosti. Je sledováno, jak společenskohospodářské poměry ovlivňovaly pozici minority, její účast na životě sjednocené země a postoj k nově vzniklému státnímu útvaru; v neposlední řadě pak, jak vnímala sama sebe, východožidovské imigranty a antisemitismus většinové společnosti. Výsledkem práce je zjištění, že hodnoty a zvyklosti německo-židovské menšiny odpovídaly především zvyklostem a hodnotám měšťanské vrstvy, specifickým rysem snad byla jen endogamie. Přes zklamání a frustraci ze znovuobjeveného antisemitismu přetrvala u německých židů důvěra ve stát a optimismus, a i v čase všeobecného příklonu ke konzervatismu zůstávali liberály. Ovšem rozšířený diskurs rasových teorií ovlivnil i je svým vypjatým patriotismem, němectvím a...
|
host ::
RSS.