|
|
Kulturně výchovná činnost Okresního vlastivědného muzea v Prachaticích za normalizace
MICKA, Pavel
Práce popisuje, analyzuje obsahy a formy kulturně výchovné činnosti Okresního vlastivědného muzea v Prachaticích. První část vymezuje základní pojmy, mezi které patří normalizace, muzeum a kulturně výchovná činnost jako jedna z funkcí muzea. Zabývá se muzeem jako institucí, jeho dějinným vývojem a postavením v době normalizace. Krátce charakterizuje osvětovou činnost, zejména její vývoj. Ozřejmí výchovnou funkci muzea a formy kulturně výchovné činnosti v dobách normalizace. Druhá část se věnuje podrobné charakteristice Okresního vlastivědného muzea v Prachaticích, je sledován jeho vznik, vývoj, hledány konkrétní podoby v dané době, jeho počátky či proces zestátnění. Následně je popsána skutečně realizovaná kulturně výchovná činnost ve vybraných letech a analyzována v souvislosti s požadavky dobové normativní a metodické literatury.
|
|
|
Osobnost hudebního teoretika a pedagoga Ondřeje Bednarčíka (1929-1998)
Pobucká, Tereza
Disertační práce předkládá životní osudy a profesní růst ostravského hudebního teoretika a pedagoga Ondřeje Bednarčíka, žijícího v letech 1929-1998. Na základě analýzy Bednarčíkovy pedagogické, vědecko-výzkumné, osvětové a hudebněumělecké činnosti krystalizuje charakteristika profilu této osobnosti. Z Bednarčíkových hlavních vědeckých zájmů je upřena pozornost na soudobou polskou hudbu, problematiku poslechu Nové hudby, na muzikologické a didaktické problémy hudby 20. století se zaměřením na výuku hudebněteoretických předmětů a v neposlední řadě na dvě osobnosti (skladatele Bogusława Schaeffera a kolegu profesora Josefa Schreibra) výrazně formující Ondřeje Bednarčíka v jeho vědeckých bádáních a lidském přístupu. Práce je rozdělena do následujících osmi kapitol. První je věnovaná současnému stavu bádání o osobnosti Ondřeje Bednarčíka, stanoveným hlavním a dílčím cílům, metodologických východiskům, použitým výzkumným metodám a zpracování Bednarčíkovy písemné pozůstalosti. Druhý oddíl popisuje životní osudy, hudební zájmy a aktivity Ondřeje Bednarčíka. Třetí kapitola deskribuje Bednarčíkovu pedagogickou a organizační činnost v hudebních školách a ve vysokoškolském prostředí. Čtvrtý oddíl přibližuje Ondřeje Bednarčíka jako vedoucího katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Ostravské univerzity....
|
|
|
Možnosti výchovné práce s dětmi v azylových domech
JANEČKOVÁ, Pavla
Práce se zabývá sociální službou azylové domy pro matky s dětmi. V první části je práce zaměřena na výchovu dítěte, zejména výchovnou roli rodiny a matky a potřebám předem vymezených skupin dětí předškolního a mladšího školního věku. Následující kapitola se věnuje nejprve obecnému popisu legislativního vymezení a fungování sociální služby azylové domy, dále se vzhledem k tématu práce soustředím pozornost pouze na azylové domy pro matky (otce) s dětmi. V úvodu závěrečné kapitoly pak popisuji adaptační fázi dětí v azylovém domě a změny ve výchovném působení jejich matek, poté se podrobně zabývám možnostmi podpory rodičovských kompetencí matky a přímého výchovného působení na děti v prostředí azylového domu. Svá teoretická východiska následně porovnávám s praxí a shrnuji v závěru práce.
|
|
|
Osobnost hudebního teoretika a pedagoga Ondřeje Bednarčíka (1929-1998)
Pobucká, Tereza
Disertační práce předkládá životní osudy a profesní růst ostravského hudebního teoretika a pedagoga Ondřeje Bednarčíka, žijícího v letech 1929-1998. Na základě analýzy Bednarčíkovy pedagogické, vědecko-výzkumné, osvětové a hudebněumělecké činnosti krystalizuje charakteristika profilu této osobnosti. Z Bednarčíkových hlavních vědeckých zájmů je upřena pozornost na soudobou polskou hudbu, problematiku poslechu Nové hudby, na muzikologické a didaktické problémy hudby 20. století se zaměřením na výuku hudebněteoretických předmětů a v neposlední řadě na dvě osobnosti (skladatele Bogusława Schaeffera a kolegu profesora Josefa Schreibra) výrazně formující Ondřeje Bednarčíka v jeho vědeckých bádáních a lidském přístupu. Práce je rozdělena do následujících osmi kapitol. První je věnovaná současnému stavu bádání o osobnosti Ondřeje Bednarčíka, stanoveným hlavním a dílčím cílům, metodologických východiskům, použitým výzkumným metodám a zpracování Bednarčíkovy písemné pozůstalosti. Druhý oddíl popisuje životní osudy, hudební zájmy a aktivity Ondřeje Bednarčíka. Třetí kapitola deskribuje Bednarčíkovu pedagogickou a organizační činnost v hudebních školách a ve vysokoškolském prostředí. Čtvrtý oddíl přibližuje Ondřeje Bednarčíka jako vedoucího katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Ostravské univerzity....
|
|
|
Prof. PhDr., Zdeněk Fiala, DrSc (* 5. 5. 1922, + 3. 8. 1975)
Vondrová, Tereza ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Kahuda, Jan (oponent)
Cílem bakalářské práce je zmapovat život a dílo profesora Zdeňka Fialy. Úvodní pasáž práce bude zaměřena na jeho životopis, archivní a pedagogické působení a dále také na jeho spolupracovníky a přátele z oboru. Druhá část práce bude věnována analýze vybraného segmentu z rozsáhlého díla Zdeňka Fialy, jehož převážnou část tvořila díla zabývající se diplomatikou a historií a ediční práce.
|
|
|
Edukační činnost sestry v ambulanci
HANOUSKOVÁ, Radka
Tato práce je zaměřena na edukační činnost sestry v ambulanci. Teoretická část práce se v úvodu zabývá bližší identifikací edukační činnosti, jejích typů, fází, metod a forem. Cíl práce a výzkumná otázka: Cílem bakalářské práce bylo zjistit rozdíl v edukační činnosti sestry pracující v ambulancích provozovaných v rámci nemocnice a ambulancích provozovaných mimo nemocnice. Pro dosažení tohoto cíle byla stanovena výzkumná otázka, jaký je rozdíl v edukační činnosti sestry pracující v ambulancích provozovaných v rámci nemocnice a ambulancích provozovaných mimo nemocnice. Metodika: Výsledky této bakalářské práce byly získány kvalitativní výzkumnou metodou, kdy ke sběru dat byly využity polostrukturované rozhovory. Do výzkumného šetření byla zapojena jedna nejmenovaná jihočeská nemocnice, z níž potom byly vybrány tři sestry pracující v odborných ambulancích. Druhým subjektem zkoumání byla jedna nejmenovaná jihočeská poliklinika. I v této poliklinice byly vybrány tři sestry pracující v odborných ambulancích. Výsledky: Na základě získaných dat byly stanoveny čtyři kategorie, které vždy obsahovaly několik podkategorií. V první kategorii s názvem Edukační činnost v ambulanci bylo zjištěno, že edukační činností sestry v ambulancích je výchova pacienta k udržení a navrácení zdraví a jeho vzdělávání v prevenci a léčbě. V první stanovené podkategorii s názvem Používané edukační metody jsme výzkumem zjistili, že sestry v nemocnici i sestry na poliklinice nejčastěji používají k edukaci rozhovor a ukázku. Ve druhé podkategorii s názvem Počet edukovaných pacientů empirický výzkum odhalil, že v průměru je počet edukovaných pacientů v nemocnici dvojnásobný oproti poliklinice. Překvapením pro nás bylo zjištění, že sestry v nemocnici používají k záznamu edukační činnosti edukační záznamový arch, zatímco sestry pracující na poliklinice uváděly, že edukaci nezaznamenávají. Druhá kategorie si kladla za cíl identifikovat, v čem spatřují sestry význam edukace pro pacienta. Na základě analýzy výsledků lze konstatovat, že ho spatřují v poskytování informací. Tato kategorie obsahuje tři podkategorie. Podkategorie pátrající po získávání pozornosti pacienta k edukaci ukázala, že si sestry své pacienty získávají úsměvem, vlídným slovem, motivací a pochvalou. Druhou podkategorií byla otázka po zpětné vazbě, která odhalila, že tuto sestry získávají ústně. A téma edukace, se kterým se sestry setkávají, je vždy specifické pro daný typ ambulance. Výsledkem bylo zjištění, že ve všech ambulancích se edukuje na různá témata, přičemž jedno mají společné, a to dietu: všechny sestry edukují pacienty na téma výživa. Také byla stanovena třetí kategorie, Volba edukační metody. Zde bylo pozitivním zjištěním, že k edukační činnosti využívají sestry různé edukační metody a ty volí podle stavu pacienta a jeho potřeb. Tato kategorie obsahuje dvě podkategorie. První podkategorie byla nazvána Nejefektivnější edukační metoda. Zde se sestry shodly v odpovědích, že za tuto metodu považují rozhovor. V podkategorii Edukační materiál bylo zjištěno, že jako edukační materiál sestry používají letáky nebo pomůcky k aplikaci injekcí. Poslední kategorie s názvem Vliv na edukaci byla zaměřena na to, co edukační činnost sester ovlivňuje. Zde byla stanovena podkategorie Čas na edukaci. Jedna věc, na které se sestry pracující v nemocnici shodly, byla, že nemají na edukaci dostatek času. Oproti tomu překvapivým výsledkem pro nás bylo zjištění, že sestry pracující na poliklinice udávaly, že dostatek času na edukaci mají. Další podkategorie pátrala po správném prostředí. Zde se nám odpovědi rozdělily dle toho, kde sestry pracují. Sestry pracující v nemocnici udávaly, že nemají vhodné prostředí k edukaci, a sestry pracující na poliklinice své prostředí považují za přijatelné. Poslední podkategorie zjišťovala překážky v edukační činnosti. Výzkum odhalil, že překážky v edukační činnosti sestry spatřují ve věku či nedůvěře v nové technologie. Překvapením pro nás bylo zjištění, že sestry neuvedly.
|
|
|
EDUKAČNÍ ČINNOST PERIOPERAČNÍ SESTRY NA ORL ODDĚLENÍ
REINDLOVÁ, Jitka
Název práce je Edukační činnost perioperační sestry na ORL oddělení. Sestra ve své profesi vykonává několik důležitých rolí. Jednou z nich je právě role edukátorky. Neméně důležitá je edukační činnost perioperační sestry, která je v současné době stále více zmiňována. Edukace je důležitá, aby klient mohl převzít aktivní roli v péči o své zdraví a mohl kompletně rozhodovat o péči o své zdraví. Operační výkon je náročná životní situace a je nutné, aby klient měl dostupné veškeré informace. Cílem práce bylo zmapovat edukační činnost perioperačních sester. Především jak jsou klienti spokojeni s předoperační péčí v souvislosti s edukačním procesem, zda edukace prováděná perioperační sestrou zmírní klientův strach a zlepší informovanost klientů před operačním výkonem. Pro naplnění cílů byl zvolen kvantitativní výzkum. Výzkumné šetření bylo realizováno dotazníkovou metodou. Byly použity dva anonymní dotazníky. První byl určen pro klienty po operačním výkonu na ORL oddělení a druhý pro perioperační sestry. Celkově na dotazníkové šetření reflektovalo 84 klientů a 86 perioperačních sester.
|
|
|
Profesní profil pedagoga pracujícího s dětmi a mládeží ve volném čase
MACHÁČKOVÁ, Lenka
Diplomová práce nastiňuje profesní profil pedagoga pracujícího s dětmi a mládeží ve volném čase. V úvodní kapitole jsou vysvětleny základní pojmy, které se zaměřují na charakteristiku teorie učitelské profese, osobnosti, hodnot a klíčových kompetencí. Historický vývoj popisuje výchovu, vzdělávání a pojetí pedagoga v dějinném kontextu. Další kapitola se zaměřuje na možnosti uplatnění pedagoga volného času. Jeho výchovné působení definuje stručný přehled institucí a zařízení, kde děti a mládež tráví volný čas. Závěrečná část se orientuje na celkové zhodnocení pedagoga volného času. Profesní profil se vyznačuje jistými osobními kvalitami a teoretickými i praktickými dovednostmi.
|
|
|
Role sestry edukátorky na infekčním oddělení
PŘITASILOVÁ, Vladimíra
Jedna z velmi důležitých kompetencí sester je edukační činnost. Tento výzkum se zabývá edukační činností sester na infekčním oddělení. Jak sestry edukační činnost vykonávají, jakými způsoby se tato činnost provádí a jaké problémy brání sestrám ve výkonu edukační činnosti. Zároveň zkoumá informovanost klientů a jejich názory na informace předávané sestrami. Cílem práce bylo zjistit realizaci edukačního procesu na infekčním oddělení. Zjistit informovanost klientů o péči o své zdraví na infekčním oddělením. Zjistit připravenost sestry k výkonu edukační činnosti. Pro naplnění tohoto cíle a potvrzení hypotéz byl využit kvantitativní výzkum pomocí metody dotazníkového šetření. Byly sestaveny dva dotazníky: první pro příjemce edukační činnosti {--} pacienty/klienty a druhý pro poskytovatele edukační činnosti {--} sestry. Tohoto dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 177 respondentů, z toho 96 pacientů/klientů a 81 sester. Data byla zpracována popisnou statistikou pomocí grafů. Výzkumné šetření probíhalo v pěti nemocnicích. Byly vysloveny tři hypotézy. Sestry na infekčním oddělení realizují edukační činnost. Klienti infekčního oddělení jsou informováni o péči o své zdraví. Všeobecná sestra infekčního oddělení má dovednosti k výkonu edukační role. Všechny tři hypotézy byly realizací a analýzou výzkumného šetření potvrzeny. Z analýzy dat vyplývá důležitost edukační činnosti sester. Pozitivním zjištěním je poznání, že sestry infekčního oddělení realizují edukační proces, cítí potřebu dále se vzdělávat v oblasti edukace a komunikace, mají zájem uplatňovat svoje kompetence i ve specifických oblastech práce s HIV pozitivními klienty a s klienty s chronickými infekčními hepatitidami. Z výzkumu je patrné, že cílů, které byly stanoveny, bylo dosaženo. Problematice je nutné se nadále věnovat, neboť v edukačním procesu se vyskytly problémy, které brání sestrám v provádění edukační činnosti. Jedná se o nedostatečné prostorové, časové a materiální podmínky, které lze navrženými organizačními a personálními opatřeními řešit.
|
host ::
RSS.