|
|
Informační zdroje ve zdravotní edukaci pacientů s civilizačními chorobami
DRSOVÁ, Lucie
Tato předkládaná práce se zabývá problematikou informačních zdrojů ve zdravotní edukaci u pacientů s civilizačními chorobami. Informační zdroje sehrávají v edukaci pacienta klíčovou úlohu. Především z důvodu, že všeobecná sestra může díky své edukační kompetenci ovlivňovat zdravotní gramotnost jednotlivců i společnosti. V současné době existuje mnoho forem informačních zdrojů, a tak sestra může pomocí nich efektivně edukovat, následně motivovat pacienta a předávat mu informace. V teoretické části jsou popsány příklady civilizačních chorob, informačních zdrojů a zásady edukace pacientů, jež sestra využívá ve svém povolání. Výzkumná část je zrealizována kvantitativní metodou pomocí dotazníku, který anonymně vyplnilo 93 respondentek. Stanoveným cílem bakalářské práce je zjištění způsobů použití informačních zdrojů při edukaci pacientů s civilizačními chorobami, dále jakou metodou jej používají. Posledním cílem je zjištění teoretických znalostí sester pro uvádění informačních zdrojů pacientům. Tento výzkum byl prováděn na různých klinických ambulancí. Z výzkumného šetření vyplývá, že všeobecné sestry doplňují edukaci o informační zdroje u pacientů s civilizačními chorobami. Dále, že většina sester nejčastěji používají v rámci informačních zdrojů tištěné dokumenty ve zdravotnickém zařízení. Posledním výsledkem bylo vyzkoumáno, že více jak polovina sester dbá na zásady při doplnění edukace o informační zdroje. Výsledky analýzy mohou sloužit jako podklad pro opatření, a zlepšit tak správné využití informačních zdrojů ve zdravotní edukaci pacientů právě s civilizačními chorobami.
|
|
|
Informování a edukace seniorů v rámci zdravotní péče
Povolná, Pavla ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Pinc, Zdeněk (oponent) ; Vácha, Marek (oponent)
Informování a edukace seniorů v rámci zdravotní péče V disertační práci je tématizována problematika poskytování informací zdravotnickými pracovníky pacientům/klientům v seniorském věku. V teoretické části práce popisuji současnou situaci v této oblasti zdravotní péče v České republice a definuji její základní atributy a podmínky v historickém, socio-kulturním, ekonomickém a mravním kontextu. Předání a přijetí informace v dialogu laika a odborníka představuji ve dvou základních rovinách: rovině pravidel, zejména Informovaného souhlasu, a v rovině etického diskursu. V této souvislosti srovnávám prostředí vytvářené zákony a předpisy s tím, jak se k nim staví člověk, ať již v pozici zdravotníka, nebo pacienta. . Ve výzkumné části popisuji a hodnotím zkušenost pacientů s informováním zdravotníky. Jako primární výzkumnou strategii jsem zvolila kvalitativní metodu - částečně strukturované rozhovory s 20 pacienty. Data takto získaná jsem dále zpracovala, kategorizovala a analyzovala, abych je následně kvantifikoval a interpretovala. Kromě výsledků výzkumu uvádím i pozorované příklady ze zdravotnické praxe tak, jak je řadu let sleduji ve svém povolání všeobecné sestry. . Vzhledem k tomu, že hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jak pacienti vnímají informace získané od zdravotníků, lze konstatovat zásadní...
|
|
|
Informování a edukace seniorů v rámci zdravotní péče
Povolná, Pavla ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Pinc, Zdeněk (oponent) ; Vácha, Marek (oponent)
Informování a edukace seniorů v rámci zdravotní péče V disertační práci je tématizována problematika poskytování informací zdravotnickými pracovníky pacientům/klientům v seniorském věku. V teoretické části práce popisuji současnou situaci v této oblasti zdravotní péče v České republice a definuji její základní atributy a podmínky v historickém, socio-kulturním, ekonomickém a mravním kontextu. Předání a přijetí informace v dialogu laika a odborníka představuji ve dvou základních rovinách: rovině pravidel, zejména Informovaného souhlasu, a v rovině etického diskursu. V této souvislosti srovnávám prostředí vytvářené zákony a předpisy s tím, jak se k nim staví člověk, ať již v pozici zdravotníka, nebo pacienta. . Ve výzkumné části popisuji a hodnotím zkušenost pacientů s informováním zdravotníky. Jako primární výzkumnou strategii jsem zvolila kvalitativní metodu - částečně strukturované rozhovory s 20 pacienty. Data takto získaná jsem dále zpracovala, kategorizovala a analyzovala, abych je následně kvantifikoval a interpretovala. Kromě výsledků výzkumu uvádím i pozorované příklady ze zdravotnické praxe tak, jak je řadu let sleduji ve svém povolání všeobecné sestry. . Vzhledem k tomu, že hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jak pacienti vnímají informace získané od zdravotníků, lze konstatovat zásadní...
|
host ::
RSS.