|
|
Využití jedlých a léčivých hub v potravinářství
LÁTALOVÁ, Tereza
Bezlepkový jídelníček může být často velmi ochuzený. Jedlé a léčivé houby se jeví jako atraktivní komodita pro rozšíření jeho diverzity, díky rychlému růstu, snadné distribuci a dobrým nutričním vlastnostem. Cílem práce bylo navrhnout bezlepkový produkt s obohacující houbovou složkou, který bude pro hodnotitele zajímavý senzoricky i nutričně, a zároveň bude sledovat trendy v potravinářství. Základem u všech vzorků byla rýžová a čiroková mouka a máslo. Variabilní složku tvořily mouky kukuřičná a pohanková a houba shiitake. V senzorickém hodnocení byly celkově lépe hodnoceny sušenky s obohacující složkou než bez ní.
|
|
|
Studium vertikální mobility těžkých kovů a jejich transferu do hub
Jurnečka, Roman ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice kontaminace lesních půd a jedlých hub olovem, kadmiem, mědí a zinkem v oblasti Jeseníků, konkrétně v polesích Domašov a Vápenná. Odběr vzorků proběhl na 12 lokalitách s rozdělením na smrkové a bukové porosty. Pro stanovení obsahu vybraných těžkých kovů byla zvolena atomová absorpční spektrometrie AAS ContrAA 800D. Na základě změřených hodnot koncentrací studovaných kovů a dalších půdních vlastností byly vytvořeny závislosti pro stanovení vertikální mobility vybraných kovů v půdním profilu. Vertikální mobilita je závislá na fyzikálně-chemických vlastnostech půdy (pH, obsah C a S). Byla zjištěna závislost obsahu vybraných těžkých kovů v půdě na hodnotě pH půdy. V případě olova byla potvrzena sorpční schopnost půdní organické složky. Na hřibu žlutomasém byl zjištěn rizikový a nadlimitní obsah Pb, Cd a Cu. Největší biologickou dostupnost vykazuje kadmium. Olovo bylo vyhodnoceno jako prvek s nejnižší mobilitou.
|
|
|
Studium kontaminace zalesněných oblastí v ČR rtutí
Trávníčková, Gabriela ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářské práce se zabývá problematikou rtuti v životním prostředí. Zaměřuje se na stanovení koncentrace celkové rtuti v jedlých houbách a v půdě ve 12 lokalitách v oblasti Jeseníků. Pro stanovení obsahu rtuti byl využit jednoúčelový absorpční spektrometr AMA 254. Lokality, kde proběhlo vzorkování, byly rozděleny na 6 míst se smrkovým porostem a na 6 míst s bukovým porostem. Závislost mezi druhem porostu a množstvím naakumulované rtuti v hřibech nebyla nalezena. Na reprezentativním vzorku hřibu žlutomasém, který byl nalezen v každé lokalitě, bylo zjištěno, že čím vyšší je množství rtuti v hřibu, tím nižší je množství rtuti v půdě. Houby jsou tedy schopny naakumulovat rtuť z okolního prostředí. Mohou se tak stát potenciálním zdrojem intoxikace při jejich požití. Mobilita těžkých kovů v půdě je závislá na mnoha půdních vlastnostech (pH, obsah uhlíku, síry). Kovy tvoří v prostředí s nižším pH rozpustnější sloučeniny. Půdní pH bylo velmi nízké a čím nižší bylo pH půdy, tím vyšší byla koncentrace rtuti v půdě. Tato skutečnost mohla být podpořena kyselými spady. Závislost mezi obsahem rtuti a obsahem uhlíku v půdě potvrdila, že uhlík má schopnost vázat rtuť, Čím vyšší bylo množství uhlíku v půdě, tím vyšší bylo i množství rtuti.
|
|
|
Stanovení vybraných kovů v půdách a v houbách v těsné blízkosti dálnice D1
HORÁKOVÁ, Tereza
Cílem bakalářské práce bylo stanovit koncentrace těžkých kovů ve vzorcích jedlých hub a pod nimi odebraných půd. Měřenými prvky byla především měď, železo a zinek, dále pak mangan, stroncium a rubidium. Literární rešerše obsahuje stručné informace o jednotlivých prvcích a jejich obsahu v půdách a plodnicích hub v jiných studiích. Teoretická část rovněž obsahuje kapitoly věnované houbám, půdám a jejich kontaminaci, vlivu automobilové dopravy na obsah těžkých kovů v půdách a použité analytické metodě, kterou byla atomová absorpční spektrometrie. Pro praktickou část bylo na podzim v letech 2020 a 2021 v těsné blízkosti dálnice D1 nasbíráno 24 vzorků osmi různých druhů jedlých hub. V rámci sběru byla odebírána i půda pod houbou do hloubky zhruba 15 cm. Vzorky byly nejdříve dokonale vysušeny, následně zpracovány mikrovlnným rozkladem, a nakonec analyzovány metodou AAS. Veškeré práce byly prováděny v laboratořích Katedry aplikované chemie Zemědělské a technologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Výsledky měření byly zaneseny do tabulek a zpracovány statisticky a graficky. Nakonec byly zhodnoceny v diskuzi. Analýza ukázala, že nejméně ve svých plodnicích kumuluje těžké kovy křemenáč březový a kozák březový. Ve velkém měřítku pak akumulují kovy václavka smrková, muchomůrka růžovka, čirůvka zelánka a hřib hnědý. Celkově bylo v sušině hub naměřeno 4,2-45 mg.kg-1 Cu, 97,4-4 166 mg.kg-1 Fe, 52,1-338,7 mg.kg-1 Zn, 3-61,4 mg.kg-1 Mn, 1,3-7 mg.kg-1 Sr a 7,7-300,9 mg.kg-1 Rb. V půdách byly hodnoty následující: 5,2-78,6 mg.kg-1 Cu, 2965-41 983 mg.kg-1 Fe, 25,8-174,2 mg.kg-1 Zn, 49,7-1 868 mg.kg-1 Mn, 6,2-25,2 mg.kg-1 Sr a 12,2-114,5 mg.kg-1 Rb v sušině. Z toho vyplývá, že nejméně zastoupeným zkoumaným těžkým kovem bylo stroncium a nejvíce železo.
|
|
|
Studium vertikální mobility těžkých kovů a jejich transferu do hub
Jurnečka, Roman ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice kontaminace lesních půd a jedlých hub olovem, kadmiem, mědí a zinkem v oblasti Jeseníků, konkrétně v polesích Domašov a Vápenná. Odběr vzorků proběhl na 12 lokalitách s rozdělením na smrkové a bukové porosty. Pro stanovení obsahu vybraných těžkých kovů byla zvolena atomová absorpční spektrometrie AAS ContrAA 800D. Na základě změřených hodnot koncentrací studovaných kovů a dalších půdních vlastností byly vytvořeny závislosti pro stanovení vertikální mobility vybraných kovů v půdním profilu. Vertikální mobilita je závislá na fyzikálně-chemických vlastnostech půdy (pH, obsah C a S). Byla zjištěna závislost obsahu vybraných těžkých kovů v půdě na hodnotě pH půdy. V případě olova byla potvrzena sorpční schopnost půdní organické složky. Na hřibu žlutomasém byl zjištěn rizikový a nadlimitní obsah Pb, Cd a Cu. Největší biologickou dostupnost vykazuje kadmium. Olovo bylo vyhodnoceno jako prvek s nejnižší mobilitou.
|
|
|
Studium kontaminace zalesněných oblastí v ČR rtutí
Trávníčková, Gabriela ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářské práce se zabývá problematikou rtuti v životním prostředí. Zaměřuje se na stanovení koncentrace celkové rtuti v jedlých houbách a v půdě ve 12 lokalitách v oblasti Jeseníků. Pro stanovení obsahu rtuti byl využit jednoúčelový absorpční spektrometr AMA 254. Lokality, kde proběhlo vzorkování, byly rozděleny na 6 míst se smrkovým porostem a na 6 míst s bukovým porostem. Závislost mezi druhem porostu a množstvím naakumulované rtuti v hřibech nebyla nalezena. Na reprezentativním vzorku hřibu žlutomasém, který byl nalezen v každé lokalitě, bylo zjištěno, že čím vyšší je množství rtuti v hřibu, tím nižší je množství rtuti v půdě. Houby jsou tedy schopny naakumulovat rtuť z okolního prostředí. Mohou se tak stát potenciálním zdrojem intoxikace při jejich požití. Mobilita těžkých kovů v půdě je závislá na mnoha půdních vlastnostech (pH, obsah uhlíku, síry). Kovy tvoří v prostředí s nižším pH rozpustnější sloučeniny. Půdní pH bylo velmi nízké a čím nižší bylo pH půdy, tím vyšší byla koncentrace rtuti v půdě. Tato skutečnost mohla být podpořena kyselými spady. Závislost mezi obsahem rtuti a obsahem uhlíku v půdě potvrdila, že uhlík má schopnost vázat rtuť, Čím vyšší bylo množství uhlíku v půdě, tím vyšší bylo i množství rtuti.
|
|
|
Stanovení obsahu vybraných kovů 1. a 2. skupiny v jedlých houbách
MÁCHOVÁ, Nikola
Houby jsou schopny akumulovat ve svých plodnicích prvky, některé těžké kovy a radionuklidy. Tato práce se zabývá kumulací vybraných kovů 1. a 2. skupiny v jedlých stopkovýtrusných houbách a půdě. První sběr proběhl na podzim roku 2017, bylo nalezeno 11 vzorků hub, přičemž od každého druhu se odebíralo několik plodnic a půda, na které plodnice rostly. Druhý sběr se konal na podzim roku 2018, ten probíhal stejným způsobem jako v předešlém roce a odebráno bylo 10 druhů hub. Byla vybrána lokalita v České republice (Ledenice), kde se četně vyskytovaly druhy hub - žampion polní, hřib smrkový, hřib strakoš, hřib žlutomasý, hřib kovář, křemenáč osikový, bedla vysoká, klouzek obecný, hřib hnědý, kozák březový, ryzec pravý, žampion lesomilný, klouzek kravský a muchomůrka růžovka. Stanovovanými kovy byly lithium (Li), stroncium (Sr), cesium (Cs) a rubidium (Rb). Stanovování probíhalo pomocí metody atomové absorpční spektrometrie (AAS). Nejvyšší obsah lithia byl v obou letech naměřen v plodnici žampionu polního (2,3 mg/kg a 1,6 mg/kg) a stroncia u křemenáče osikového (3,7 a 6,6 mg/kg). Ze všech sledovaných hub bylo prokázáno, že druhy z čeledi Boletus vykazovaly největší kumulaci rubidia (hřib smrkový 519 mg/kg a hřib kovář 398,6 mg/kg). U čeledi Boletus byl naměřen i nejvyšší obsah cesia, a to kolem 1,1 mg/kg.
|
|
|
Obsah rtuti v jedlých hubách z lokality historické těžby stříbra
BÍLÁ, Eva
Metodou AAS (AMA-254) byla rtuť stanovena ve 109 vzorkách 14 druhů plodnic jedlých druhů hub. Houby byly shromážděny z lesů na lokalitě historické těžby stříbra. Nejvyšší obsahy byly zaznamenány ve vzorkách hřibu dubového (Boletus aestivalis), bedly vysoké (Maccrolepiota procera) a hřibu smrkového (Boletus edulis). Obsah rtuti se velmi dobře shodoval s koncentracemi, které jsou běžné na neznečištěných lokalitách.
|
|
|
Obsah rtuti v hubách z území poblíž nádrže Skalka
SZABOVÁ, Martina
Metodou AAS (AMA-254) byla rtuť stanovena ve 64 vzorkách 15 druhů plodnic jedlých druhů hub. Houby byly shromážděny z lesů poblíž nádrže Skalka. Nejvyšší obsah 15,5 mg/ kg suš. byl zaznamenány ve vzorku hřibu smrkového (Boletus edulis). Obsah rtuti se velmi dobře shodoval s koncentracemi, které jsou běžné na neznečištěných lokalitách. Proto konzumace hub ze sledované lokality nepředstavuje zdravotní riziko.
|
|
|
Obsah rtuti v houbách z území poblíž závodu na výrobu střeliva a průmyslové střelnice
BRÁZDOVÁ, Lenka
Metodou AAS (AMA-254) byla rtuť stanovena ve 119 vzorkách 41 druhů plodnic v naprosté většině jedlých druhů hub. Houby byly shromážděny z lesů z blízkého okolí továrny na střelivo a její průmyslové střelnice (fy Sellier & Bellot, Vlašim). Nejvyšší obsahy byly zaznamenány ve vzorkách žampionu ovčího (Agaricus arvensis), čirůvky fialové (Lepista nuda), čirůvky májovky (Calocybe gambosa) a holubinky černající (Russula nigricans). Obsah rtuti se velmi dobře shodoval s koncentracemi, které jsou běžné na neznečištěných lokalitách.
|
host ::
RSS.