Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Příspěvek k rozmanitosti a významu liniových společenstev (ekotonů) v kulturní krajině
Lacina, Jan
Důležitým cílem biogeografického výzkumu ekotonů povodí Trkmanky (jihovýchodní část České republiky) je zjistit distribuci v přírodní a kulturní krajině, navrhnout jejich typologii a optimální rozmístění. Výzkum je zaměřen na stávající ekotony v zemědělské krajině, které mají větší zastoupení než konvergentní a divergentní rozhraní podél přírodních biocenóz. Člověkem podmíněné linie jsou charakteristické zastoupením ruderálních druhů. Xerotermní ekotony s vysokou druhovou diverzitou jsou vyvinuté na 30 let starých terasových svazích. Fytocenologické a faunistické výzkumy na transektech bude upřesněna typologie a identifikace ekotonů.
Desetiletý vývoj vegetačního krytu povodňového koryta Bečvy se zvláštním zřetelem na ekotony
Lacina, Jan
Při katastrofální povodni v červenci 1997 vytvořila řeka Bečva pozoruhodné profily povodňových koryt, podstatně složitější a širší, než bylo předchozí vodohospodářsky upravené řečiště. Při mapování změn vyvolaných povodní bylo na sklonku vegetačního období 1997 vybráno mezi Valašským Meziříčím a Přerovem 6 nejzajímavějších úseků k ponechání dalšímu přirozenému vývoji. Na výzkumných transektech, vedených napříč mozaikou rozmanitých biotopů povodňového koryta, byla po 10 let prostřednictvím opakovaných fytocenologických snímků sledována spontánní sukcese. Zvláště na příkladu transektu u Oseku nad Bečvou lze demonstrovat další dynamický vývoj říčního koryta a rozmanitých společenstev (od travinobylinných povodňových lad po lužní lesíky a jejich ekotony), diferencovaných podle hydrických podmínek, reliéfu a zrnitosti substrátu. Je nesporné, že velká povodeň renaturalizovala říční krajinu, přispěla ke zvýšení její biodiverzity a zpestřila její ráz.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.